Významný nárůst velkých pozemních solárních instalací v Česku

Projekt v Sudslavě naznačuje, že v letošním roce lze v České republice očekávat významný nárůst velkých pozemních solárních instalací. A to až o stovky procent. Jedním z hlavních důvodů tohoto opožděného boomu jsou – ve srovnání se střešními instalacemi – zdlouhavé povolovací procesy u pozemních elektráren, jež trvají až několik let. Letos tak konečně začíná docházet na realizaci projektů, jejichž příprava započala v roce 2022, nebo i dříve. Urychlit vznik pozemních instalací si dala za cíl od konce ledna 2023 účinná novela energetického zákona, přezdívaná LEX OZE I. Podle ní není pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie nutné měnit územní plán, jejich realizaci navíc staví do veřejného zájmu. Vzrůst by měl i počet nových solárních parků, tedy elektráren o velikosti 10 MW a více.

Technické detaily elektrárny v Sudslavě

Elektrárna v Sudslavě se staví na pozemku o rozloze 5 hektarů a bude tvořena 8544 solárními moduly s celkovým plánovaným výkonem 5,297 MWp. Z toho téměř dva tisíce panelů s výkonem 1,2 MWp budou instalovány na jednoosých trackerech, které umožní panelům sledovat pohyb slunce na obloze. V průběhu představební přípravy proběhlo zaměření pozemku pro budoucí elektrárnu pomocí dronu kvůli kopcovitému terénu. Na základě tohoto měření byla vypracována 3D topografická studie pro ověření a upřesnění rámovacího plánu pro zmíněné trackery.

Výhody pohyblivých solárních panelů

„Pohyblivé panely jsou ve výrobě elektřiny ve srovnání s fixní konstrukcí efektivnější až o třicet procent. Díky natáčení je navíc výroba elektřiny rovnoměrně rozložená v průběhu celého dne. Fotovoltaika najíždí na vysoký výkon brzy po východu slunce a udržuje si ho až do jeho západu. I když je výkon v těchto časech nižší než v poledne, pořád je výrazně vyšší než u panelů natočených stabilně jižním směrem. Navíc výroba elektřiny z fotovoltaiky s natáčením lépe pokrývá ranní a večerní špičku v odběru elektřiny. Tím umožňuje využívat vyšších výkupních cen elektřiny právě v těchto časových úsecích,“ vypočítává výhody Aleš Spáčil, spolumajitel společnosti Greenbuddies, která sudslavskou elektrárnu realizuje. Tato česká společnost má s výstavbou pohyblivých solárních systémů zkušenosti i ze zahraničí – Itálie, Dánska či Švédska. Unikátní projekt uskutečnila také v sousedním Německu, kde na hladině zatopené těžební jámy vznikla největší plovoucí pohyblivá elektrárna o výkonu 1,2 MWp.

Finanční aspekty projektu v Sudslavě

Celková hodnota této investice, pro níž se rozhodla firma podnikající dlouhodobě v zemědělském sektoru, je přes 60 milionů korun a pochází z vlastních zdrojů investora, projekt nevyužívá dotace. Roční výroba elektrické energie elektrárny činí přibližně 5,5 GWh, což je objem, který by pokryl nároky stadionu na spotřebu během přibližně 220 zápasů fotbalového mistrovství světa. Pro investora se nejedná o první investici do obnovitelných zdrojů. Jednu FVE o výkonu 3 MWp už provozuje na sousedním pozemku.

Výběr partnera pro realizaci projektu

„Při výběru správného partnera pro realizaci našeho solárního projektu jsme pečlivě zvažovali řadu faktorů.  Na Greenbuddies nás zaujaly jejich bohaté reference projektů různého rozsahu a složitosti a také mezinárodní zkušenosti. Hledali jsme navíc firmu, která by měla specifické zkušenosti s instalacemi elektráren postavených na trackerových konstrukcích, které jsou pro náš projekt nezbytné. Na základě toho věříme, že dodavatel bude náš projekt realizovat v nejvyšší kvalitě,“ zdůvodňuje výběr partnera pro instalaci FVE investor Josef Valach.

Agrovoltaika jako budoucnost solární energie a zemědělství

Pohyblivé solární panely představují vhodné řešení také pro agrovoltaiku, která výrobu solární elektřiny kombinuje se zemědělskou produkcí. Jak ukázal nedávný výzkum vědců z Belgie, pohyblivé panely totiž nejen že vyrobí více energie, ale také zvyšují zemědělské půdě její výnosnost, která je pro zemědělce v rámci produkce klíčová. Experiment ukázal, že půda osazená pohyblivým solárním systémem měla v období s větším výskytem srážek vyšší výnosnost ve srovnání s tradiční zemědělskou produkcí o 15 procent a v období sucha dokonce o 47 procent.