Váš dům je postavený z unikátního materiálu. Jak jste na něj přišli a jaké jsou jeho izolační schopnosti?
Je to dřevostavba zaizolovaná malými slaměnými balíky s hliněnou omítkou. Výsledná tloušťka stěny je okolo 60 cm, což stačí na nízkoenergetický standard. Dělají se takto ale i pasivní domy. Není to zase takový unikát, slaměných domů jsou v ČR vyšší stovky, možná i tisíce. První takový dům byl postaven tři roky po vynálezu balíkovače, ten nejstarší tedy už stojí přes sto let. Pro lidi, které zajímá přírodě blízká architektura, je to jedno z nejběžnějších řešení. A tím je, myslím, i zodpovězena otázka, jak jsme na takový materiál přišli.
Jaké zdroje energie využíváte? Jste napojeni na nějaké sítě?
Žádné inženýrské sítě u nás nejsou, takže ani nemusíme řešit dilema, jestli se k nim připojit, nebo ne. Jako zdroj elektrické energie nám slouží ostrovní fotovoltaický systém – 3,3 kWp fotovoltaické pole, 3,16kWh baterie a jako záloha centrála. Střídač 1600 W trvalého výkonu s podporou 1500 W Grid-Tie střídače, pokud svítí. Rádi bychom fotovoltaiku ještě doplnili menším větrníkem. Pitnou vodu máme z vlastního vrtu, využíváme také vodu dešťovou a odpadní. V domácnosti nepoužíváme chemické prostředky, aby odpadní voda neznečišťovala naše životní prostředí. Odpady se snažíme separovat, recyklovat a znovu využívat.
Jaké velké spotřebiče využíváte, je vaše spotřeba vysoká?
Nemáme to změřené, ale fotovoltaické pole této velikosti sotva vyrobí víc než 3 MWh elektřiny ročně. To rozhodně všechno nevyužijeme, takže odhad je 1,5 – 2 MWh za rok. Máme celkem normální běžné spotřebiče, ale snažíme se používat zařízení s nižším výkonem, abychom nepřetěžovali střídač a netrápili baterii. O spotřebě jsme přemýšleli už při návrhu domu, takže je tu několik specialit, které ani tak nesníží množství spotřebované energie, jako spíš její využití rozvolní v čase tak, aby to střídač zvládl a baterie zbytečně necyklovala.
Můžete být konkrétnější?
Za prvé pro přípravu teplé užitkové vody používáme pouze 1200 W spirálu, při celodenním průběžném ohřevu to bohatě stačí. Používáme k tomu pouze přebytky, když už je baterie nabitá. A při vyšším využití střídače se ohřev dočasně odpojí. Za další nepracujeme s velkým tlakem, voda se pumpuje do nádrže v podkroví, a do kohoutků pak teče samospádem. Funguje to automaticky, stejně jako s expanzní nádobou, ale nemusíme dělat tři bary, takže nám stačí mnohem menší čerpadlo: má papírově 350 W a čerpá vodu z hloubky 24 m. Další úspory přináší to, že do pračky napouštíme teplou vodu ohřátou přebytky z fotovoltaiky, případně dřevem, což množství elektrické energie potřebné pro jedno praní sníží asi na polovinu. Hlavně ale na otáčení bubnem pračka potřebuje maximálně 200 W. Topná spirála v pračce je ovšem mnohem těžší kalibr, když se souběžně potká třeba s čerpadlem, tak už hrozí přetížení střídače. Takto se ale většinou ani nezapne. Pomáhá i to, že nádobí myjeme ručně, vsadili jsme taky na malou úspornou chladničku. Ovoce a zeleninu skladujeme ve sklípku.
Jak máte řešeno vytápění?
Náš dům je celkem malý, takže k topení stačí stavěný šamotový sporák na dřevo. Je v něm menší výměník na teplou užitkovou vodu (TUV) a trouba. Místo plátů máme starou sklokeramickou desku. V topné sezóně nám tedy zajistí i ohřev vody a část vaření, pro případ přebytků tepla v tomto období máme připravenou možnost teplovodního vytápění v některých příčkách, ale zatím není v provozu. Docela podstatným prvkem pro vytápění jsou pasivní solární zisky z prosklené zimní zahrady na jižní straně. Za slunečných dnů dokáže vytopit celý dům a zkrátila nám topnou sezonu. Když slunce nesvítí, zbrzdí se ztráty tepla jižní stěnou a můžeme větrat z předehřátého prostoru.
Jak se liší výroba elektřiny v létě a v zimě? Jak řešíte přebytky?
Rozdíl je obrovský. Zjednodušeně se dá říct, že celou zimu musíme šetřit a celé léto můžeme bezuzdně plýtvat. Zimu řešíme tak, že vaříme na kamnech a na plynu a i vodu ohřívají kamna. Toto v běžném rodinném domě, který netopí elektřinou, znamená asi 50 % spotřeby elektrické energie. Kromě toho spálíme ročně asi 20 l benzínu na zimní dobíjení, propan-butan z asi šesti desetikilových lahví a okolo šesti krychlových metrů měkkého dřeva. Jak už bylo řečeno, přebytky řešíme automatickým spínáním ohřevu TUV. Navíc máme okruh zásuvek, které se spínají jen při přebytku energie, moc je ale nevyužíváme. Přebytky by dobře posloužily například na dobíjení elektrokola a podobně, neustále mám spoustu nápadů, jak je využít, ale realizace vyžaduje čas i peníze, navíc je v tom vždycky nějaký háček.
