Služby výkonové rovnováhy (SVR) jsou technickým opatřením zajišťujícím, aby v přenosové a distribuční soustavě bylo vždy dost energie a soustava zůstala v rovnováze. To znamená, že množství vyrobené energie odpovídá aktuální spotřebě. „Protože však může docházet k nerovnováze jak na straně výroby, tak na straně spotřeby, je nutné mít zařízení, které energii přidá, když je jí nedostatek, a naopak ji omezí, když jí je přebytek,“ vysvětluje Černý.

Když je do sítě připojené zařízení s vyšším výkonem, síť může reagovat dvěma způsoby. Pokud má dostatečnou rezervní kapacitu, dokáže tento zvýšený požadavek na výkon absorbovat. Pokud však požadavek na výkon rezervu přesáhne, je nutné aktivovat technologii, která krátkodobě zajistí dodatečný výkon, jenž v síti v daném okamžiku chybí. „Stabilní výroba postupně mizí s odstavováním tradičních zdrojů s konstantním výkonem, na který bylo možné spoléhat. Obnovitelné zdroje totiž tuto vlastnost postrádají,“ konstatuje.

Aktuálně i v budoucnu hrají SVR klíčovou roli na trhu, protože bez nich by v elektrizační síti docházelo k výpadkům. „S rostoucím počtem zdrojů, které do systému vnesou více nestability, bude potřeba výrazně zvýšit počet systémů zajišťujících vykrývání SVR. Pokud by rozdíl mezi výrobou a spotřebou energie překročil únosnou mez, mohlo by dojít k výpadkům z důvodu přetížení na jedné či druhé straně,“ upozorňuje. Dodávky SVR zajišťuje a využívá provozovatel přenosové soustavy ČEPS, který garantuje její stabilitu.

Lex Oze III

Nejdůležitější novela energetického zákona se rozkošatila na řadu dalších témat, které ale s energetikou nemají moc společného. Novela by měla umožnit instalaci velkých bateriových systémů, tzv. stand-alone baterií, které budou stále důležitější pro SVR. „Baterie je jedinou technologií používanou na SVR, která dokáže poskytovat vykrývací služby jak se záporným, tak kladným znaménkem. Když ji udržujeme na poloviční hodnotě nabití, dokáže v tu správnou chvíli buď energii vybít, nebo ji naopak nabít opačným směrem. Tato vlastnost je pro baterii unikátní a žádná jiná technologie ji nemá, říká Černý.

Doposud ale v legislativě chybí pravidla, která by umožnila instalaci baterie jako samostatného zdroje. Instalována může být pouze jako doplněk např. k fotovoltaice. „Na poli, kde prochází vedení vysokého napětí a nachází se tam transformátor nebo vhodné místo k připojení, by mohla být instalována samostatně stojící baterie. Tento objekt by neměl žádnou spotřebu a baterie by mohla sloužit výhradně jako vykrývací zdroj pro SVR. A to dnes nejde,“ dodává.

Druhou významnou změnou, kterou novela přinese, je zavedení institutu nezávislého agregátora. Agregátor flexibility je operátor, který sdružuje fyzické zdroje výkonové rovnováhy do tzv. agregačního bloku. Tento blok lze chápat jako virtuální obálku, do níž jsou fyzické zdroje řazeny.

„Provozovatel přenosové soustavy ČEPS si sjedná s agregátorem určitou jednotku o minimálním výkonu 1 MW. Agregátor poté vybaví výkonový blok správnými technologiemi. Pokud ČEPS potřebuje dodat SVR, vyšle povel agregátorovi, ten následně předá pokyn dál k těm jednotlivým technologiím a tu službu dodá. Nezávislý agregátor pro zákazníka znamená, že můžete mít např. ČEZ jako dodavatele energie a zároveň můžete být součástí agregátora např. Delta Green,“ vysvětluje Černý.