Novela zavádí pojem flexibilita, agregace a akumulace a umožňuje vznik zcela nových služeb. Pro ty bude klíčové Elektroenergetické datové centrum, které bude informace o flexibilitě uchovávat. Nemalá část novely je také věnována ochraně zákazníka.
„Sdílející se už nemusí obávat diskriminace ze strany obchodníků s elektřinou, protože poslanci v zákoně odhlasovali její zákaz. Obchodníci tak nebudou smět uzavření smlouvy podmiňovat zákazem nebo omezením práva elektřinu sdílet – a to ani u samospráv nebo firem. Především se ale v Lex OZE 3 po letech rozvoje obnovitelných zdrojů energie dostávají do české legislativy pravidla pro akumulaci elektřiny v bateriích a flexibilní poskytování jejich kapacity ke stabilizaci rozvodné sítě,“ uvedla právnička a expertka na energetiku Laura Otýpková z Unie komunitní energetiky.
Akumulaci a flexibilitu pozitivně uvítal spolumajitel společnosti Resacs Pavel Bursa. Přijetí zákona dle jeho slov zrovnoprávňuje bateriové systémy s ostatními zdroji pro výrobu a akumulaci energie. „Nicméně je škoda, že ve stejný okamžik se znevýhodňují podmínky pro malé baterie a FVE v domácnostech. Pro celou energetickou soustavu je nejvýhodnější, aby FVE i baterie byly umístěné v místech spotřeby a rozložené rovnoměrně po celé republice. Snížení parametrů pro dotované domácí FVE a baterie jde proti této logice,“ podotkl.
Podle Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT jde o stěžejní novinky pro modernizaci české energetiky a celého hospodářství. „Rozvoj a výstavba obnovitelných zdrojů totiž musí jít ruku v ruce se systematickým ukládáním energie a jejím flexibilním využíváním dle aktuálních potřeb sítě. Právě to zásadně přispěje ke stabilizaci elektrizační soustavy a mnohem efektivnějšímu využívání obnovitelných zdrojů,“ řekl výkonný ředitel AKU-BAT Jan Fousek.
Ochrana spotřebitele
Část novely se týká ochrany spotřebitele, který by měl být nově informovaný o tom, kolik elektřiny má dodavatel nakoupeno dopředu a kolik jí musí ještě dokoupit. Na začátku energetické krize takto padla firma Bohemia Energy, která měla milion odběrných míst. Vzhledem k tomu, že neměla dopředu nakoupeno dost elektřiny a musela ji dokupovat na okamžitém trhu, kde cena výrazně narostla, situaci neustála a musela ukončit svou činnost. Nechala tak za sebou až milion zákazníků bez dodavatele. Nově by měl zákazník, který si zvolí fixovaný produkt, přesně vědět, jaká je odpovědnost jeho dodavatele a do jaké míry mu může garantovat stabilní cenu elektřiny.
Další část novely se zaměřuje na předčasný odchod od dodavatele elektřiny. Pokud zákazník, který si zvolil fixovanou cenu, ukončí smlouvu předčasně, může mu dodavatel uložit pokutu, která bude nyní podstatně vyšší než dříve – až do výše 40 procent z částky, kterou by zákazník zaplatil do konce smlouvy. Tento krok znamená, že pokuty se mohou pohybovat v řádu desetitisíců korun, zatímco doposud to byly spíše tisíce.
Snížení vyplácení prostředků na podporu obnovitelných zdrojů
Do novely se dostala také kontroverzní pasáž, díky které chce ministr financí Stanjura ušetřit prostředky, které se vyplácí na obnovitelné zdroje. Tyto prostředny ze státního rozpočtu jdou zejména na podporu projektům velkých solárních elektráren z let 2009 – 2010. Poslanci rozhodli, že se sice nebude snižovat vnitřní výnosové procento, ale solární parky se mají individuálně posuzovat a podle toho jim bude podpora vyplácena.
Proti tomu ostře vystoupila Solární asociace, která argumentovala tím, že takový krok bude pro řadu majitelů fotovoltaik fatální. „Dotkne se až tří tisíců subjektů, mezi které patří například obce, školy, zemědělci, drobní podnikatelé a spousty dalších, kteří před 15 lety vyslyšeli prosbu státu a pořídili si solární elektrárnu s cílem přispět k energetické soběstačnosti Česka. Místo toho se na ně chystá past v podobě zavedení individuální hranice výnosnosti a prodloužení doby výpočtu výnosnosti, které mají pouze jediný smysl – odebrat jim dříve garantovanou podporu, na kterou mají nárok. Nehledě na obrovskou byrokratickou zátěž, kterou si stát tímto krokem na sebe ušil,“ informovala se slovy, že pozitivem je alespoň zvýšení výkonu solární elektrárny, kterou je možné budovat bez licence na 100 kW.
Další novela energetického zákona by měla mířit na zrychlení povolovacích procesů pro nové paroplynové elektrárny.
Zdroje: MPO, Solární asociace