Od února by se měly změnit podmínky pro vyplácení dotace na fotovoltaiku pro střešní systémy na rodinných domech. V souladu s celkovými podmínkami dotace nesmí mít žadatel více jak dvě nemovitosti, dále se snižuje maximální částka podpory z původně uvedených 120 tisíc na 100 tisíc korun, přičemž v minulém roce činila maximální částka 160 tisíc korun. Podpora se týká pouze elektráren s výkonem do 5 kWp.
Segment výstavby fotovoltaik na střechách rodinných domů tento rok výrazně ubral na dynamice. Ke snížení a pozastavení dotací došlo totiž třikrát, což mělo na výši žádostí vliv. Do února 2024 bylo podáváno 7 až 8 tisíc žádostí měsíčně, od prosince loňského roku to bylo už jen 2,5 tisíce žádostí měsíčně.
Dva z pěti žadatelů neprojdou majetkovým testem
Podle Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) by se měla podle návrhu Státního fondu životního prostředí (SFŽP) zastropovat dotace na 100 tisíc korun, poté lze očekávat již jen stovky žádostí měsíčně. „Odezvy od členů cechu na připravované nastavení jasně ukazuje, že takzvaným majetkovým testem neprojdou přibližně dva z pěti zájemců o dotaci. Pokud toto číslo vztáhneme na zhruba 2 500 žádostí, které během podzimu měsíčně v Nové zelené úsporám (NZÚ) žádají, můžeme od února očekávat výrazný pokles zájmu. Ten bude navíc umocněn plánovaným snížením dotací o desítky procent. Odhadujeme, že počet žádostí klesne na 1 000 až 1 200 měsíčně. Pro srovnání: během energetické krize přijímal Fond přibližně 8 000 žádostí za měsíc,” uvedl Radek Orság, majitel fotovoltaického velkoobchodu a člen předsednictva Cechu akumulace a fotovoltaiky.
Horší podpora pro soláry na domě než na poli
Podle Komory OZE jsou podmínky pro soláry na rodinných domech horší než podpora pro solární parky na polích. „Tuto diskriminaci považujeme za neudržitelnou a neodůvodnitelnou. Ministrovo zdůvodnění nedostatkem prostředků považujeme za nepodložené, možnost nových peněz pro domácnosti vidíme například v uvažovaných 7 miliardách, které jsou dnes plánovány pro podnikatelské projekty samostatných obřích bateriových úložišť. Ty ale dotace nepotřebují, protože mají výbornou návratnost i bez nich. Pokud stát podporuje každý panel na poli, musí i každý na střeše,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
Komora proto navrhuje umožnit zájemcům, kteří nesplní podmínky NZÚ (majetkový test, potřeba/možnost větší instalace, …) dotaci z Modernizačního fondu za podmínek programu RES+, který byl dosud určený pro podnikatele a FVE s výkonem 10 kWp až 5 MWp pro vlastní spotřebu. Dále v NZÚ ponechat dotace se “sociálním zohledněním” a zvýšit maximální výši dotace na 140 tisíc korun. V neposlední řadě by se měla podporovat chytrá řešení, například kombinaci fotovoltaiky s tepelným čerpadlem.
Plynový kotel pro nejmrazivější dny
„Jednoznačně podporujeme bonifikaci pro kombinovaná opatření. Ale speciální pozornost si zaslouží podmínky pro domácnosti zvažující odchod od plynového vytápění. Na jedné straně je potřeba jim zjednodušit podmínky pro dotaci na nákup tepelného čerpadla a to odstraněním přísné hranice na tzv. průměrný součinitel prostupu tepla domu. Na druhé straně by bylo vhodné umožnit domácnostem, aby si ponechaly starý plynový kotel pro pár nejmrazivějších dní, kdy teplota klesne pod mínus 7 stupňů. To by pomohlo i stabilitě elektrizační soustavy. V návrhu pravidel nesouhlasíme se zpřísňováním podmínek na chladiva odlišně od evropské legislativy,” sdělil Jan Potucký, ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel.
Zdroje: Komora OZE, MŽP
