V minulém roce dosáhl čistý vývoz elektřiny do zahraničí 6,4 terawatthodiny, což představuje meziroční pokles o 30 procent. „Myslím, že celkově se energetice nevěnuje dost národohospodářské pozornosti a hlavně se nechápe, že se jedná skutečně o strategické odvětví, které spoluvytváří klíčové ceny vstupů do ekonomiky, a že se jedná o odvětví, které funguje na bází dlouhého časového horizontu,“ uvedla ekonomka Ilona Švihlíková.
„Proto, když se už objeví číslo týkající se poklesu elektřiny, je zřejmé, že tomu předcházela celá řada rozhodnutí, která prostě nebyla doceněna. V sázce je nyní nejen energetická bezpečnost ČR, ale i celé EU,“ dodala k aktuálnímu vývoji.
Provozovatel přenosové soustavy ČEPS představil v minulém roce dokument, který zobrazuje možné trajektorie vývoje českého elektroenergetického sektoru. Podle kritického scénáře, který počítá s odklonem provozu tuzemských uhelných elektráren do roku 2030, měl dovoz elektřiny převažovat nad vývozem již letos. Ministerstvo průmyslu a obchodu to již označilo za nepravděpodobné a Česko by se mělo stát čistým dovozcem elektřiny v roce 2027.
„Odhaduji, že Česká republika se stane čistým dovozcem elektřiny někdy mezi lety 2027 a 2030,“ oznámil solution architekt Petr Černý ze společnosti Memodo. Podle něj bude tento vývoj ovlivněn několika klíčovými faktory, na které dnes nikdo nedokáže přesně odpovědět – cenou emisních povolenek, tempem budování nových plynových elektráren v rámci české a německé adopce LEX Plyn, finálním verdiktem energetické novely Lex OZE III a také rychlostí instalace komerčních baterií.
„Obávám se, že horizont roku 2027 není vůbec přehnaný. Pracujeme bohužel na tom, aby se to stalo co nejdříve. Je naprosto neuvěřitelné, že jsme nechali věci dojít tak daleko a pořád se tváříme, že náprava bude možná rychle a snadno,“ okomentovala Švihlíková a dodala: „Jedná se o zásadní ohrožení naší bezpečnosti – připomenu ale, že podobné trendy vidíme v řadě zemí EU, které podobně krátkozrace uvažovaly, že se prostě ,stanou‘ dovozcem elektrické energie – jen vyřešit ten malý detail odkud a za jaké ceny. Opakuji znovu, energetika není běžné odvětví, má svůj strategický význam a specifika, která ji nedovolují srovnávat s tím, že si odněkud dovezu avokáda.“
Mluvčí energetické skupiny ČEZ Ladislav Kříž k současné situaci doplnil, že klesá zejména výroba uhelných elektráren, které jsou díky povolenkám často dražší než obnovitelné zdroje za hranicemi. „V Česku je proto třeba budovat obnovitelné, zvláště větrné elektrárny a jaderné zdroje.“
ČEZ v minulosti avizoval plán na ukončení spalování uhlí ve výrobě nejpozději do roku 2030. Aktuální vládní plány počítají s odklonem od uhlí do roku 2033. Další z velkých provozovatelů uhelných bloků v ČR skupina Sev.en loni nevyloučila možnost jejich utlumení už v následujících letech.
„Tady se znovu vracím k tomu dlouhodobému časovému horizontu. Energetika potřebuje dlouhodobou stabilitu a rozhodování, které bere v úvahu dlouhé časové horizonty – pro stavbu elektráren, pro modernizaci sítě, pro uzavírání dlouhodobých kontraktů na dodávky zemního plynu atd.,“ řekla Švihlíková.
„Obávám se, že vidím v současném vývoji zásadní diskontinuitu – uhelné zdroje by měly vypadnout (doufejme, že k tomu nakonec nedojde), zatímco dostatečná kapacita jaksi není k dispozici. Ale tak žijeme v zemi, kdy se představitelé obcí a krajů diví, kde se najednou ,zničehožnic‘ vzaly silné demografické ročníky a začnou teď přemýšlet, jestli by tedy neměly rozšířit kapacity škol, event. vystavět nové. Předpokládám, že vystaví nové školy, když už demografický tlak zase pomine. Takhle se u nás provozuje hospodářská politika,“ zhodnotila.
Nejvíce se vloni z ČR podle dat ČEPS exportovalo směrem do Rakouska, kam čistý vývoz činil 4,4 TWh. Následovalo Slovensko se 4,1 TWh. Neznamená to však, že tyto země byly příjemci, elektřina mohla přes jejich území směřovat dál. Naopak v případě Německa bylo Česko čistým dovozcem, čisté importy z tohoto směru dosáhly 2,8 Twh, vyplývá to z dat státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Pokud bychom se měli stát energeticky nezávislými, podle Švihlíkové je nutné zabezpečit co nejvíce vlastních zdrojů. A pokud to není možné, pak platí diverzifikace. Nahradit jednu závislost druhou dle ní není dobrá strategie.
Tuzemský energetický mix bude v budoucnu stát na kombinaci jaderné energie a obnovitelných zdrojů. Do jejich vybudování stát počítá s plynem jako přechodným palivem. „Tlak na unifikovaný energetický mix je zcela kontraproduktivní. Každá země by měla zvážit své přírodní podmínky a inklinace, včetně samozřejmě diverzifikace zdrojů i tras, a podle toho koncipovat – s dlouhodobým výhledem, který je pro investory tak důležitý – i svůj vlastní energetický mix,“ uzavřela Švihlíková.
Zdroj: ČTK
