Agrovoltaika by v Česku mohla vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy

Agrovoltaické výrobny elektřiny by v Česku mohly vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy, taková je souhrnná výměra ploch povolených pro využití agrovoltaických systémů. Vyplývá to z informací Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Rozvoj solárních panelů na zemědělské půdě může podle nevládních zemědělských organizací a distributorů fotovoltaiky brzdit například výběr zemědělsky využívaných pozemků, na kterých lze panely instalovat, ale také hodnota investic či kapacita distribuční sítě.
Ilustrační foto | zdroj: Pexels

K zavedení takzvané agrovoltaiky přispěla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou loni v říjnu schválila vláda. Nyní je v Poslanecké sněmovně. Výčet druhů zemědělských kultur vhodných pro agrovoltaiku či podrobnosti následné rekultivace bude specifikovat vyhláška, na které pracuje ministerstvo zemědělství (MZe) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle informací úřadů se nyní návrh vyhlášky připravuje a brzy bude zahájeno meziresortní připomínkové řízení.

V návrhu vyhlášky jsou jako zemědělské pozemky vhodné pro agrovoltaiku zatím zmíněné sady, vinice, chmelnice, školky a plochy s kontejnery. To kritizuje Jiří Bím, vedoucí sekce agrovoltaiky ze Solární asociace. Výběr je podle něj omezující a může brzdit rozvoj agrovoltaiky. MZe uvedlo, že budou vyhodnocovat rozvoj agrovoltaiky a následně zváží možnost dalšího rozšíření povolených ploch. Katastrální ročenka Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního k 31. prosinci 2023 uvádí, že pozemky jako chmelnice, vinice a ovocné sady mají souhrnnou výměru 71 677 hektarů.

MŽP ale dodalo, že splnění podmínek připravované vyhlášky o agrovoltaice je z velké části navázáno na technické řešení zařízení. Souhlas s realizací bude udělovat místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Naplňování podmínek má kontrolovat Státní zemědělský intervenční fond, dodala mluvčí resortu.

„Agrovoltaické elektrárny je ideální instalovat na trvalých kulturách, jako jsou chmelnice nebo ovocné sady, vyžadují méně intenzivní zemědělské práce a jsou méně náchylné na stínění než jednoleté plodiny,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Díky tomu se solární panely snáze integrují do zemědělského prostředí a minimalizují se negativní dopady na výnosy plodin, uvedlo dále ministerstvo.

Z předběžných odhadů společnosti Raylyst, která se specializuje na fotovoltaiku, vyplývá, že o podmínky provozu vlastní elektrárny se zajímají skoro dvě třetiny zemědělců v Česku. A to i přes výši investice, kterou Raylyst odhaduje o 20 až 30 procent vyšší, než je obvyklá cena za hektar osázený fotovoltaickými panely.

„Vhodně sestavená státní podpora by urychlila tempo budování elektráren,“ uvedl specialista společnosti Michal Petřek. MZe ale ČTK sdělilo, že výstavbu agrovoltaiky podporovat nebude. „Pokud český systém vznikne právě na bázi komerční návratnosti, bude odolnější,“ dodal Petřek. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha ale uvedl, že zemědělci nyní omezují všechny investice a dovolit si agrovoltaiku mohou pouze někteří.

Využití fotovoltaiky v praxi podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala narazí také na značně omezenou kapacitu distribuční sítě. „Zemědělci mají volné střechy různých staveb, na které by bylo možné umístit klasickou fotovoltaiku, ale nemají připojení. Proto jim přijde divné stavět agrovoltaiku na půdě, když jsou volné střechy budov pro solární elektrárny vhodnější,“ řekl Pýcha.

Například energetická skupina ČEZ uvedla, že z pohledu připojování k distribuční síti se agrovoltaika neliší od připojování fotovoltaických elektráren na jiných místech, nápor nově připojovaných zdrojů jejich distribuční síť zvládá. Potvrdila to i Pražská energetika, která v tuto chvíli neeviduje žádnou žádost o připojení fotovoltaické výrobny v režimu agrovoltaiky.

Filip Bohuslávek ze společnosti Schlieger, která se zaměřuje na řešení fotovoltaik a tepelných čerpadel, uvedl, že do konce roku jsou schopni nainstalovat desetitisíce panelů. Záležet bude podle něj na poptávce, několik předběžných poptávek o agrovoltaiku už zaznamenali.

Společnost Raylyst odhaduje potenciální výkon agrovoltaiky v Česku na 380 GWp. V tiskové zprávě, kterou má ČTK k dispozici, také uvedla, že při osazení půl procenta zemědělské půdy by mohla agrovoltaika v Česku vyrobit deset až 12 terawatthodin energie ročně. „S nadsázkou tedy můžeme říci, že na českých polích se v případě ideálního výkonu skrývají skoro dva jaderné bloky,“ tvrdí Petřek.

V agrovoltaice jsou solární panely instalovány na zemědělské plochy nad zemí, takže pod nimi mohou růst plodiny či se pást zvířata. Systém tak pomáhá zvýšit využití půdy a snižovat závislost na fosilních palivech. „Díky agrovoltaice mohou zemědělci získat dodatečný zdroj příjmu z prodeje vyrobené elektřiny nebo využít elektřinu pro vlastní spotřebu, a tím snížit své náklady na energie. To přispívá k diverzifikaci jejich příjmů a zlepšení finanční stability podniku,“ doplnil Bím.

Související článek

Jak udržovat solární panely ve formě a jak si poradit i se saharským pískem?

Saharský prach, který tlumí sluneční paprsky, se nedávno opět usadil v našich končinách. Jemné částice písku, které se k nám dostaly, ovlivňovaly i výkony solárních ...

Copyright © 2023 Solarnimagazin.cz

Web vytvořila digitální agentura WebWorld.cz