Pěstování a výroba elektřiny v jednom
Pohled na úrodnou zemědělskou půdu zastavěnou solárními panely působí smutně a patří k divokým létům působení solárních baronů. Pokud ale bude zemědělská půda využita ke svému původnímu účelu, tedy zemědělské produkci a zároveň se zde bude „odchytávat“ sluneční svit a přeměňovat na elektřinu, místo získá dvojí využití. Právě to slibují projekty agrovoltaiky, kdy se na pole, vinice nebo do sadů umísťují fotovoltaické panely, aniž by se přestaly pěstovat původní plodiny. Pro zemědělce má tak půda dvojí využití. Kromě zemědělské produkce se zde také vyrábí elektřina. Tu může zemědělec buď spotřebovávat sám nebo její přebytky prodávat do distribuční sítě. Agrovoltaika může ale navíc sloužit k fyzické ochraně plodin před deštěm nebo škůdci. Panely dále pomáhají svým stínem od vysychání půdy. Umísťovat je lze horizontálně i vertikálně. „Agrovoltaické systémy umožňují jak pokračování zemědělské činnosti, tak výrobu elektrické energie. Různé druhy agrovoltaických systémů umožňují zemědělcům aplikovat je na různé druhy plodin. Můžeme se tedy bavit o vysoké konstrukci pro ochranu ovocných sadů, ale i vertikálních systémech na povinně zatravněné plochy,“ popsal Ing. Jiří Bím, doktorand na FEL ČVUT, který s ministerstvem připravuje úpravu zákona.
Změna zákona napomůže
V České republice je agrovoltaika teprve ve svých začátcích. Problematické je ukotvení v zákonech. Pokud zemědělec půdu osadí solárními panely, je tato půda vyjmuta ze zemědělského fondu a zemědělec na ni nedostane dotace. Od příštího roku má platit novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, díky které již nebudou muset zemědělci volit, zda chtějí půdu využívat na pěstování nebo na fotovoltaiku. Aby získali dotace, bude možné obojí.
Fotovoltaika na vinici na Hodonínsku
Co se agrovoltaiky týká, poněkud jsme zaspali. Na druhou stranu je již možné najít pár velmi zajímavých příkladů i u nás. Jako například solární elektrárna na vinici ve Starém Poddvorově na Hodonínsku, kterou zde postavil dodavatel energií MND. Jedná se o plochu 1806 metrů čtverečních (64,5 x 28 metrů). Kovová konstrukce nad zemědělskou půdou bude osazena 221 solárními panely, celkový výkon bude 99,45 kWp. Elektřina se bude spotřebovávat ve vedlejším sběrném středisku MND. „Koncept agrovoltaiky není nový. V kombinaci s vinohrady se používá již ve Francii, kde solární panely snižují škody způsobené krupobitím či jarními mrazíky. Navíc dochází k menším úbytkům vlhkosti. V Česku jsme ale první. Na naší agrovoltaice ve Starém Poddvorově jsme umístili fotovoltaické moduly podélně ve směru řádků vinné révy. Orientace je na jihovýchod, s velmi malým sklonem tak, aby panely plnily ochrannou funkci nad jednotlivými řádky vinice,“ říká Dana Dvořáková, tisková mluvčí MND.
Nejen vinná réva, ale také včely a ponaučení
MND takto využila pozemek po ukončené těžební činnosti. „Zde tak zároveň demonstrujeme způsob smysluplné rekultivace a návrat k efektivnímu využití pozemku. Projekt je zároveň i příkladem spolupráce s komunitami, zemědělci, univerzitami (Mendelova univerzita v Brně a ČVUT) a odborníky z oblasti solárů. Cílem je také vzdělávání veřejnosti. AGVE je u Starého Poddvorova umístěna v těsné blízkosti frekventované cyklostezky. Součástí areálu bude i zajímavě pojatá zastávka pro cyklisty i pěší, kde bude vysvětlení, co je agrovoltaika a součástí bude i výsadba stromů a také umístnění několika úlů včelstev,“ slibuje Dana Dvořáková. Konstrukce fotovoltaiky se stavěla na zelené louce. „Jednalo o pozemek po ukončené těžební činnosti. Tato fáze je hotová, dle harmonogramu budou technici montovat solární panely a dokončovat rozvody do první poloviny října. Vinná réva se teprve bude vysazovat, vinice se bude připravovat na podzim. Celkem bude v prostoru vysazeno 1555 kusů vinné révy, odrůdy Ryzlink rýnský a Donauriesling. Kdy budeme moci ochutnat první „solární“ víno, bude záležet na místním vinohradníkovi, který bude mít plochu pronajatou k zemědělské produkci,“ doplnila Dana Dvořáková.
