Agrovoltaika může ochránit rostliny před mrazem

Nedávno potrápily Česko nenadálé mrazy, které poničily obrovské množství úrody. Přitom těmto ztrátám lze zabránit díky agrovoltaice, tedy využití fotovoltaiky v zemědělství. Ta tak může nejen přinést zemědělcům dodatečný přínos díky výrobě elektřiny, ale má význam i pro ochranu rostlin.
Agrovoltaika může přinést zemědělcům dvojí přínos | zdroj: Getty Images

Nejen výroba elektřiny, ale také ochrana před mrazem

Instalace fotovoltaiky na úrodné půdě se často nesetkávala s pozitivním vnímáním. Je však třeba rozlišit mezi instalací fotovoltaiky na půdě, na které se kvůli tomu nic nepěstuje a instalací tam, kde i nadále probíhá zemědělská produkce. Tehdy se hovoří o agrovoltaice, která nemusí souviset pouze s výrobou elektřiny, ale má další pozitivní dopady. Agrovoltaika má totiž pro zemědělství dvojitý přínos. Nejen že jde o zdroj obnovitelné energie, ale přímo napomáhá ochraně plodin. „Zvláště v těchto dnech by zemědělcům mohla výrazně pomoci zmírnit devastující škody. Ptáte se, jak mohou obyčejné panely chránit před mrazy? Jak dokládají zkušenosti ze zahraničí, záleží na jejich nastavení, díky kterému mohou plodiny v zimě chránit a teplotu v jejich okolí zvyšovat. Naopak v letních vedrech zase poskytují potřebný stín a dokáží půdu uchránit před ničivým suchem,“ uvádí Solární asociace. „Solární panely fungují jako jakási plachta. Mohou plodiny ochránit, částečně zastínit a zabránit spálení nebo nežádoucímu odparu a stabilizovat teplotní výkyvy. Je mýtus, že pod panely nic neporoste. Zemědělci z jedné zelené plochy sklidí plodiny a vyrobí elektřinu. Agrovoltaika je vhodná třeba pro ty, kteří nemají vhodné objekty, střechy pro fotovoltaiku, nebo pro ty s vyšší spotřebou, jako je například u ovocnářů a sušáren,“ popisuje výhody využití výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Agrovoltaika může zvýšit teplotu v zimě

Je třeba přitom rozlišovat mezi fotovoltaikou na poli a agrovoltaikou: „Není to fotovoltaikou, ale agrovoltaickým systémem, který právě kombinuje zemědělskou činnost s výrobou elektrické energie. Takzvané horizontální systémy tvoří stříšky nad ovocnými stromy, tím tvoří také částečnou bariéru a mohou vytvořit speciální mikroklima, kde se právě při působení jarních mrazíků může teplota zvýšit o 1-1,5°C oproti otevřenému sadu,“ sdělil Solárnímu magazínu Jiří Bím, který se zasloužil také o podobu novely Zákona o Ochraně zemědělského půdního fondu, kterou nedávno schválila Sněmovna a nyní ji projedná Senát.

Ochrana sadů před mrazem

Nedávné mrazy způsobily velké škody hlavně ovocnářům. Právě těm může agrovoltaika pomoci proti mrazu nejlépe: „Jsou to primárně trvalé kultury, jako jsou sady, vinice nebo další drobné ovoce – maliny, jahody a tak dále. Primární ochranu proti jarním mrazíkům ale potřebují sady. Pro další plodiny má agrovoltaický systém jiné výhody, jako například zastínění v horkých měsících a tedy menší odpar vody z půdy,“ uvádí Jiří Bím. Fotovoltaika pomáhá ale i tehdy, pokud se na půdě, kde je instalovaná, právě nehospodaří: „Fotovoltaika jako taková pomáhá v boji proti erozi, jelikož plocha pod ní je často zatravněna, půda si odpočine od intenzivního zemědělství a je po skončení životnosti fotovoltaiky opět připravena k obhospodařování,“ potvrzuje Jiří Bím ze Solární asociace. Agrovoltaické systémy mohou mít další výhody: „Například fyzická ochrana před krupobitím, přívalovým deštěm, omezení odparu vody z půdy a v neposlední řadě maximalizují využití dané plochy a tím nám postačí menší plocha pro zajištění potravinové i energetické bezpečnosti,“ uzavřel Jiří Bím.

Související článek

Dodavatelé a zprostředkovatelé čelí nejvyšším sankcím v historii ERÚ

Energetický regulační úřad (ERÚ) za první pololetí letošního roku uložil za protispotřebitelské praktiky dodavatelů a zprostředkovatelů pokuty za 12 milionů korun. Je to nejvíce za ...