Rozvoj obnovitelných zdrojů, které nenaruší zemědělství

Pokud chtěl zemědělec na svém pozemku vyrábět elektřinu, musel si vybrat. Zemědělská činnost současně s fotovoltaikou nebyla možná. To se nyní mění. Díky instalaci fotovoltaiky se zvýší výnosy z hektaru, protože bude z půdy dvojí užitek. Fotovoltaika ale může také pomoci plodinám lépe růst a tím je například ochránit před důsledky klimatických změn. Díky správně instalované fotovoltaice nebude na plodiny dopadat prudký liják, kroupy, budou ochráněny před slunečním žárem, což může napomoci tomu, aby se zvedly jejich výnosy. Agrovoltaika, jak se využití fotovoltaiky na zemědělských pozemcích nazývá, má mnoho nesporných výhod. Doposud ale jejímu rozšíření bránila legislativa. To se díky novému zákonu mění. „To, co nám dosud chybí v zemědělské krajině v době probíhající změny klimatu a energetické krize, je prostor pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, který nenaruší zemědělskou produkci a nezatíží zemědělce poplatky za odnímání půdy. Ta zůstane beze změny využívána. Díky agrovoltaice v novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu budou moci zemědělci v sadech nebo chmelnicích instalovat solární elektrárny, které svou produkcí pokryjí provoz jejich farem.“ vysvětlil v tiskové zprávě ministr zemědělství ČR Marek Výborný.

Ideální v trvalých kulturách

„Agrovoltaika v nové legislativě umožní snadnější budování nových zdrojů obnovitelné energie v Česku. Je to perspektivní tah pro zemědělce i pro stát v posilování energetické soběstačnosti.“ dodává ministr Hladík s tím, že novela současně zamezí rozvoji velkých fotovoltaických elektráren na nejcennější zemědělské půdě. Agrovoltaické elektrárny je podle něj ideální instalovat na trvalých kulturách jako jsou chmelnice, vinice a ovocné sady. Vyžadují totiž méně intenzivní zemědělské práce a jsou méně náchylné na stínění než jednoleté plodiny. To umožňuje snadnější začlenění solárních panelů do zemědělského prostředí a minimalizuje negativní dopady na výnosy plodin. Agrovoltaika bude umístěna nad zemědělskými kulturami nebo v řadách tak, aby nepřekážela obhospodařování daného pozemku. Zemědělská půda se navíc kvůli realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny nebude odnímat s tím, že zemědělská činnost bude představovat převažující využití pozemku.

Co je to agrovoltaická výrobna?

Zákon v první řadě přináší definici tzv. agrovoltaické výrobny elektřiny, což je „energetické zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem.“ Pokud se někdo rozhodne, že bude na svém zemědělském pozemku provozovat agrovoltaiku, musí podat orgánu ochrany zemědělského půdního fondu žádost o souhlas se záměrem. V žádosti musí být uvedena specifikace záměru včetně jeho zákresu v kopii katastrální mapy a předpokládaná doba životnosti. Dále údaje z katastru nemovitostí o pozemcích, na nichž má být záměr realizován, souhlas vlastníka zemědělské půdy, plán rekultivace a předběžná bilance odhrnuté ornice a návrh způsobu jejich hospodárného využití. Patřičný orgán žádost posoudí a může vydat souhlas se záměrem. Dále je provozovatel agrovoltaiky povinen oznámit zahájení realizace, poté je třeba provést rekultivaci podle plánu rekultivace.

Podrobnosti zákona ve společné vyhlášce

„Podrobnosti samotného řešení agrovoltaického zařízení, jako je například výčet druhů zemědělské kultury na zemědělském půdním fondu vhodných pro agrovoltaiku či podrobnosti následné rekultivace, bude specifikovat prováděcí předpis k novele zákona o ochraně ZPF. Tím bude společná vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství.“ řekla Solárnímu magazínu Lucie Ješátková, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí.