Trumpův soubor zákonných opatření, schválený americkou Sněmovnou reprezentantů 22. května, se aktuálně dostal k projednání do tamního senátu a ten tak bude v nadcházející době rozhodovat o podobě textu, přinášejícího nemalé změny pro strukturu americké energetiky či možné ukončení subvencí pro společnosti zaměřující se na solární energetiku a rozvoj obnovitelných zdrojů.

V textu více než tisícistránkového rozpočtového a daňového balíčku Bílého domu – One Big Beautiful Bill Act – se energetice věnuje hned několik částí a Trumpova administrativa jej prezentuje coby „největší daňovou úlevu v americké historii“. Podle jejího tvrzení například „ruší stovky miliard dolarů daňových úlev v rámci podvodu Green New Scam“, jak nazývá americkou zelenou dohodu Green New Deal, „končí Bidenovu válku proti americké energii“, což má dle Bílého domu znamenat umožnění rozšíření těžby na federální půdě, či má „zajistit energetickou bezpečnost Ameriky“ skrze doplnění tamních strategických ropných zásob.

Washington dále uvádí, že rozsáhlý návrh obsahuje také změny týkající se elektromobility, jež ruší snahu předchozí administrativy o nárůst nově prodaných vozidel na elektrický pohon. Ta totiž podle Trumpovy administrativy „umožňovala radikálním klimatickým aktivistům stanovovat standardy pro americkou energetiku“ a nechybí ani zmínka o konci „zelených“ dotací pro firmy z Bidenovy éry.

Co přesně tyto změny znamenají přímo pro energetiku? Asi nejskloňovanější je zejména konec daňových úlev, jež by dle tvrzení generální ředitelky Asociace solárního energetického průmyslu Abigail Ross Hopperové „zhatilo ekonomický boom“ v USA, přinášející „desítky miliard dolarů investic“, a to zejména ve vztahu k neutuchající poptávce po energii kvůli závodům o rozvoj v oblasti umělé inteligence.

USA může „prohrát budoucnost“

Důležitost obnovitelné energie pro uspokojení aktuálně silné poptávky po nových zdrojích, jež jsou nezbytné v probíhajícím závodu o rozvoj umělé inteligence (AI), zmiňuje pro Solární magazín též analytik BH Securities Timur Barotov. Sám očekává, že by se One Big Beautiful Bill Act ještě mohl doznat změn, avšak „asi ne nijak převratných, patrně kosmetických, aby dosavadní kritika trochu opadla“.

„Jednou z kritik, o které jsem slýchal, je právě od expertů z energetického odvětví USA. Bohužel to vypadá, že Spojené státy mohou čelit horším podmínkám na poli výroby ‚zelené‘ elektřiny, a to je opak toho, co nyní potřebují,“ uvádí, že před energetickými odvětvími a potažmo solární energetikou jsou minimálně na přechodné období na obzoru horší časy, ale velice podstatným úhlem pohledu je rovněž fakt, že se USA v éře umělé inteligence „bez výrazné exploze v produkci elektřiny prostě neobejdou“.

„Čína naprosto dominuje jakoukoli jinou zemi na světě v produkci elektrické energie a ta nyní přímo soupeří s americkými společnostmi ve vývoji a zdokonalování umělé inteligence. Spojené státy nemají šanci soupeřit s Čínou, pokud jejich produkce elektrické energie výrazně nevzroste, protože za několik let právě elektřina začne být tím limitujícím faktorem v inovaci a adaptaci AI technologií. Americké think tanky (např. IEA, EPRI) a soukromé firmy jako NVIDIA, Microsoft nebo Google opakovaně varují, že růst poptávky po elektřině z datacenter poháněných AI bude obrovský. Očekává se 20–30% nárůst spotřeby elektřiny v některých státech USA do konce dekády,“ shrnuje analytik BHS Securities Timur Barotov.

Významná je podle Barotova i snaha o strategickou lokalizaci výroby čipů, která je též energeticky náročná. „Solární a nukleární energie jsou dva nejvíce očividné zdroje, které USA musí adaptovat, aby tohoto cíle dosáhly. Z tohoto pohledu by jakékoli krátkodobé oslabení podpory pro solární energetiku mohlo být jen dočasné, dlouhodobě si USA bez silné expanze čistých zdrojů energie jednoduše nevystačí. A prohrát závody v AI prakticky znamená prohrát budoucnost,“ uzavírá svůj komentář pro Solární magazín.

Více než poloviční snížení nových kapacit obnovitelných zdrojů

I pokud pomineme AI, stále se hraje o budoucnosti miliardových investic i bez takto dalekosáhlých důsledků. Že jde až o desítky miliard, potvrzují Massachusettský technologický institut (MIT) a analytická společnost Rhodium Group, které uvádějí, že do výroby a zavádění čisté energie, čistých vozidel, elektrifikace budov a technologií pro správu uhlíkových emisí šlo jen v prvním čtvrtletí letošního roku 67 miliard dolarů a za poslední dva roky šlo na dekarbonizaci energetické a průmyslové výroby v USA celkem 164 miliard dolarů, z čehož většinu této částky tvořily energetické technologie, zejména do solární energie a energetických úložišť.

Americký úřad pro energetické informace (EIA) sčítá, že dohromady bylo do americké sítě přidáno za loňský rok 30 GW výkonu solárních elektráren a letos očekává nárůst solární kapacity až o 32,5 GW. Pro letošek taktéž počítá s nárůstem kapacit bateriových úložišť energie o 18,2 GW a s připojením zdrojů větrné energie o 7,7 GW.

Právě větrná a solární energie by byla postižena odstřihnutím od investičních a produkčních daňových úlev u zařízení na čistou energii, jejichž výstavba započne 60 dní po přijetí zákona nebo těch, která budou uvedena do provozu po roce 2028.

Projekty rovněž po roce 2026 nebudou smět dle návrhu záviset na klíčových komponentách z Ruska, Severní Koreje, ale též Číny. Pakliže tuto podmínku nesplní, nezískají zvýhodnění, ani kdyby plnily předchozí nově zaváděné lhůty.

Po sečtení všech těchto změn společnost Rhodium Group uvedla, že by návrh zákona v podobě představené Bílým domem do roku 2035 snížil množství kapacity přidané do sítě z obnovitelných zdrojů o 57 až 72 %. Pokud dojde k úplnému zrušení úlev, nejvíce by to dle ní postihlo menší solární developery, kteří nemají velkou flexibilitu při renegociaci smluv o nákupu elektřiny. Větší firmy by pak zřejmě dokázaly zvýšené náklady přenést na koncové odběratele.

Opomenout potom nelze ani riziko snížení spolehlivosti samotné sítě, které by mohlo být důsledkem snížení kapacit bateriových úložišť, umožňujících vyrovnávat špičky poptávky po elektřině.

Omezení solárních projektů v USA by mělo dopady i na zbytek světa

Analytik společnosti Capitalinked Radim Dohnal sumarizuje, že případné omezení podpory pro nové solární zdroje v USA by jistě mělo dopad na poptávku po nových panelech a střídačích. „USA je druhým největším solárním investorem (měřeno objemem nových instalací v 2024). V roce 2024 Čína instalovala 6,5krát více než USA, ale USA kupuje tolik, co na třetím Indie a čtvrtém místě Brazílie dohromady,“ přiblížil pro Solární magazín.

Ohledně celosvětových dopadů, které bychom mohli pocítit i u nás v Evropě, dodává, že sice nelze čekat rušení veškerých solárních projektů v USA, ale přesto by „v krátkém horizontu takto mělo dojít k dalšímu poklesu světových cen“. „Měli bychom si také přát zlevňování střídačů a hledat ujištění, že v panelech nejsou žádné podezřelé komponenty, jako nedávno našli například v Dánsku,“ uzavírá s připomenutím aktuální kauzy, kterou odstartovalo zjištění Kodaně, že v dováženém zařízení pro dánskou energetickou síť byly nalezeny neznámé elektronické součástky – jen pár dní poté, co z USA přišly zprávy o schovaných „vypínačích“ v zásilce solárních panelů a baterií z Číny.

Právě Čína byla zahrnuta do navrhované trojice zemí, na jejíchž stěžejních dílech nebudou smět zvýhodněné projekty záviset, což by mohlo pomoci zabránit podobným nálezům i v budoucnu.