Balkonové fotovoltaice distributoři nefandí

Balkonová fotovoltaika by mohla být skvělým řešením pro ty, kdo obývají byty s balkonem. Proč se u nás nerozšiřuje tolik jako v sousedním Německu, kde zažila skutečný boom s více jak milionem instalací?
Fotovoltaika na balkóny. V Německu běžné, v ČR problém | zdroj: Shutterstock

Balkonová fotovoltaika – bezpečná a snadná

Stačí pár komponent, které lze nakoupit například v e-shopu, instalovat je na balkon, zapojit do sítě a okamžitě vyrábět elektřinu. Díky tomu lze významně snížit účty za elektřinu. To, co zní velmi snadno, u nás bohužel takto nefunguje. Michal Marček, provozovatel webu balkonova-fotovoltaika.cz a dodavatel balkonových solárních systémů, vidí jako příčinu nezájem státu a také distributorů elektřiny. „Balkonovou fotovoltaiku vymyslel Holger Laudeley z Německa. Měniče, které se používají na balkónovou fotovoltaiku, se dají propojovat navzájem. V České republice se mnoho takových instalací nedělá. Je to instalace, která je bezpečná. Každý panel má svůj měnič, tím pádem je napětí vždy do 60 voltů. Dnešní panely o výkonu 400 wattů mají napětí na prázdno do 50 voltů, co je bezpečné i na dotek – nemohou způsobit požár, protože se nejedná o vysoké napětí, které je běžné u stringů, které se instalují až do celkových 1 500 voltů. Celkem se dá propojit až 12 sad (1měnič+1panel). V České republice je to 3600 wattů na fázi. Měniče jsou různé – 250, 300, 350, 400, 600, 800 wattů. Holger Laudeley tomu dal v Německu název Balkonkraftwerk, tedy balkonová elektrárna. Napadlo ho totiž zapojit pouze jeden panel a jeden měnič do zásuvky. Princip měničů je jednoduchý. Měnič mění stejnosměrný proud, který jde z panelu, na střídavý, který je v síti.“ uvádí pro Solární magazín (SM) Michal Marček. Systém je skutečně jednoduchý, připravený na okamžité využití: „Fotovoltaika zahrnuje panel, měnič a kabel s koncovkou, který se zapojuje v Německu i v Rakousku přímo do běžné zásuvky.“

Fázové měření přináší problémy

Fázové měření v ČR ale přináší problémy nejen pro balkonové fotovoltaiky. V České republice musí uživatelé počítat s určitými překážkami. Fotovoltaika běžně během dne v létě vyrábí více elektřiny, než se v domácnosti právě spotřebovává. Právě přetoky do sítě jsou problém: „V České republice jsou přetoky zakázané, i když Evropská směrnice říká, že fotovoltaika do 800 wattů nepodléhá žádným kategoriím a neovlivňuje fungování distribuční sítě. U nás se ale měří po fázích a nikoliv součtově, a tak jsou přetoky zakázané.“ říká Michal Marček. V České republice je povolený přetok maximálně 115 wattů během 15 minut. Jinak to třífázový elektroměr zaeviduje a uloží do registru paměti. A pokuta je až 1700 korun za kilowatt v určitou denní hodinu.

Třífázový elektroměr přetoky měří

V České republice je běžný u třífázového připojení k síti třífázový čtyřkvadrantový  elektroměr (měří spotřebu i přetok na každé fázi jednotlivě), který mají lidé v Německu nebo v Rakousku, jen v případě, že mají instalovanou fotovoltaiku na nemovitosti: „Elektroměr, který umí čítat po fázích, umí zaznamenávat i přetoky. Součtový elektroměr, který používají domácnosti v Německu, je ale jiný než ty naše. Pokud je na jedné fázi stejný odběr a na druhé stejný přetok, elektroměr stojí (nic nepočítá – nemá co, protože funguje součtově). Za přetoky jsou u nás přitom pokuty, pokud nejsou domluvené. Proto se musí instalovat relé, což je jediná varianta, která zamezí přetokům. Pokud není zajištěný stálý odběr, pak relé fotovoltaiku odpojí. Tento systém zamezí přetokům a stojí pouze 1490 korun. Pokud je ale v domácnosti instalovaný bojler, veškerá vyrobená elektřina se dá přesměrovat do ohřevu vody místo pořizování drahé baterie se zárukou pouze 10 let. Celý systém balkonové fotovoltaiky disponuje zárukou až 25 let a panel na výkon až 30 let. V dnešní době je to u nejkvalitnějších výrobců FVE standardem. Návratnost takového řešení je při ideálním umístnění panelu garantována do 4 let při spotřebě ohřáté teplé vody v bojleru. V případě pořízení speciálního modemu a Smart metru k balkonové fotovoltaice v hodnotě zhruba 10 000 korun je cena sice vyšší, ale umí ubírat a přidávat dodávku měniče dle aktuální spotřeby domácnosti. A tím se amortizace v případě nepřítomnosti bojleru výrazně zkrátí.“

Měnit elektroměr není třeba

Za klíčový považuje Michal Marček také přístup distributorů, na které se zákazníci, kteří chtějí využívat balkonovou fotovoltaiku, obracejí se žádostí: Evropská unie nakazuje, že se musí připojení hlásit. To je ale jen kvůli tomu, aby se vyměnil elektroměr. Přitom je tato žádost zbytečná, neboť třífázový elektroměr, který měří i přetoky do sítě, je u nás u třífázového připojení obvyklý. Řešit to musí dle vyhlášky pouze domácnosti s jednofázovým připojením. Distributoři mají často neproškolené operátory, kteří tvrdí, že balkonová fotovoltaika je to samé, jako když má někdo střešní instalaci 10 kW. Minimálně půlku zájemců tato informace od distributora odradí a dál to neřeší. I když česká vyhláška stanovuje, že do 800 wattů není třeba revize, pak jediný, kdo to akceptuje, je E.ON, který to má přímo v žádosti. Pokud se zákazník obrátí na společnost PRE, pak nejen operátor ale dokonce odpovědný pracovník, který to má starosti tvrdí, že je třeba mít revizi a doložit dokument s povolením od SVJ, aby se to mohlo dál řešit.“ 

Související článek

Hromosvod a fotovoltaika: Skrytá nebezpečí, která vám mohou zničit domov

Článek, ve kterém Asociace energetických specialistů varuje před požáry, které způsobuje neodborné zapojení fotovoltaiky, vzbudil velký ohlas. Mnoho našich čtenářů zajímalo, jakou roli v možnosti ...