Je jasné, že firmy, které nejsou schopny čínské konkurenci čelit, se v budoucnu dostanou do problémů, řekl minulý týden ředitel společnosti Stellantis Carlos Tavares. Firma vznikla v roce 2021 spojením italského Fiatu a francouzské skupiny PSA. Tavares už dříve uvedl, že pokud se evropský automobilový sektor nepřizpůsobí, hrozí mu „krvavá lázeň“.
Kvůli zpomalení tempa nákupu elektromobilů vedoucí představitelé automobilek jednají o různých možnostech, od sdružování při vývoji až po propojování podniků napříč evropskými státy, aby mohli lépe konkurovat při změně na trhu, která přichází jednou za generaci. A nadcházející měsíce budou rozhodující.
Prodej plně elektrických automobilů v letošním roce poroste nejpomaleji od roku 2019, odhaduje organizace BloombergNEF. Nečekané zpomalení zesiluje konkurenci a způsobilo masivní zlevňování, které má dopady dokonce i na Teslu. Akcie Tesly od začátku letošního roku oslabily už asi o 20 procent, což snížilo její tržní kapitalizaci o více než 150 miliard USD (3,5 bilionu Kč). To je více než dvojnásobek hodnoty Volkswagenu.
K překážkám v tomto sektoru patří snižování pobídek od vlád, odmítání těchto vozů autopůjčovnami, kterým kvůli elektromobilům rostou náklady na opravy, a frustrace spotřebitelů, kterým se stále více nelíbí, že opatření na ochranu klimatu mají negativní dopady na jejich peněženky. Volby v USA a v Evropě by mohly více podpořit negativní náladu vůči elektromobilům, a to právě ve chvíli, kdy se blíží bod zlomu.
V roce 2025 vstoupí v Evropské unii v platnost přísnější emisní pravidla. To znamená, že automobilky budou muset prodávat více bateriových elektromobilů, jinak jim budou hrozit vysoké pokuty. Podle výpočtů agentury Bloomberg by například v případě Volkswagenu, pokud se mu nepodaří dostatečně snížit emise vozového parku, mohla pokuta činit více než dvě miliardy eur (přes 50 miliard Kč).
A zatímco se zvyšuje tlak na evropské výrobce, aby prodávali více elektromobilů, vstupují na trh čínští, státem podporovaní výrobci s modely, které jsou často lepší a levnější. Pokud evropské automobilky nepřijdou s funkčním plánem B, hrozí otřesy v odvětví, které zaměstnává zhruba 13 milionů lidí a které se na ekonomice EU podílí sedmi procenty.
„Jako odvětví jsme vynaložili miliardy, abychom umožnili elektromobilitu,“ uvedl generální ředitel německé společnosti ZF Friedrichshafen Holger Klein. Firma vyrábí automobilové součástky a po celém světě má 165.000 zaměstnanců. „A teď je otázkou, zda máme ty správné parametry,“ dodal.
Generální ředitel Renaultu Luca de Meo podporuje vytvoření aliance, která by byla podobná spojení, kterým vznikl evropský výrobce letadel Airbus, konkurent společnosti Boeing. Firma byla vytvořena spojením aktivit v Německu, Francii, ve Španělsku a v Británii. De Meo argumentoval, že takzvaný automobilový Airbus by pomohl sdílet obrovské náklady na výrobu levných elektromobilů a zároveň by umožnil získat výhody z většího rozsahu výroby. De Meova iniciativa je inspirována japonskými vozy označovanými kei. Tato oblíbená miniauta vyrábí několik společností a regulační orgány mají vůči nim vstřícnější přístup.
Objevuje se řada možných přístupů. Tavares ze Stellantisu otevřeně mluví o zájmu o fúze a akvizice, zatímco ostatní výrobci se více zaměřují na méně obtížnou spolupráci. De Meo minulý týden bagatelizoval spekulace o velké kombinaci a televizi Bloomberg řekl, že důležitější než velikost je pružnost. Potvrdil, že „zleva i zprava“ se jedná o společné platformě pro elektromobily. „Jsme velmi otevřeni sdílení tohoto druhu investic, protože je velmi obtížné na malých vozech vydělávat,“ řekl de Meo.
Otřesy v Evropě by se mohly přenést i do USA, kde firmy General Motors a Ford Motor také omezují investice do elektromobilů. Naznačily zároveň, že jsou otevřené partnerství s jinými společnostmi. Vláda prezidenta Joea Bidena zvažuje, že poskytne výrobcům více času na přechod k elektromobilům, uvedl o víkendu deník The New York Times.
Když loni EU schválila plány na faktické zastavení prodeje nových automobilů se spalovacím motorem od roku 2035, nevypadalo to, že by to mělo dopadnout takto. Je zde ale řada důvodů, proč nadšení z elektromobilů zesláblo. Spotřebitelé dostali poruchový software a nečekaně vysoké provozní náklady. Kvůli složité údržbě stojí pojištění elektromobilu mnohem více než pojištění auta se spalovacím motorem, v Británii je to až dvojnásobek. Největší překážkou pro běžné zákazníky však může být cenová dostupnost. Analytik společnosti BloombergNEF Colin McKerracher sice upozorňuje na očekávání, podle kterého bude pokles jen dočasný, protože technologie baterií a dobíjecí infrastruktury se zlepší, přesto nesoulad mezi očekáváním a realitou je pro automobilky bolestivý.
Pokud se evropským automobilkám nepodaří vrátit strategii do správných kolejí, hrozí, že budou ještě více zaostávat. Snaha o splnění regulačních pravidel by mohla znamenat, že budou Tesle platit více za emisní kredit, a předají jí tak čistý zisk. Možná ale ještě mají šanci.
Poslední možností by mohly být výzvy k větší obchodní a regulační ochraně. Podle informovaných zdrojů má EU přezkoumat plány na postupné vyřazení konvenčních automobilů a výrobci už připravují koordinované lobbování krátce po červnových volbách do Evropského parlamentu. Evropská komise (EK) pak zkoumá, do jaké míry Čína podporuje své odvětví elektromobilů v rámci vyšetřování, které by mohlo už v červenci vyústit v zavedení cel.
Odklad konce vozidel se spalovacím motorem sice může přinést oddech, ale nevyřeší problémy s konkurencí, které brzdí přechod Evropy do období elektromobilů. „Mezi generálními řediteli a ve správních radách je velká nervozita a vyčkávání, jak dopadne rok 2024,“ uvedl výkonný ředitel firmy AlixPartners Alexandre Marian.