Energetická krize, která udeřila před několika lety, výrazně zasáhla rodinné rozpočty. Ceny energií tehdy vystřelily do závratných výšin a mnoho domácností se s nimi muselo začít aktivně zabývat, často poprvé v takovém rozsahu. Ačkoliv se ceny elektřiny dosud nevrátily na předkrizovou úroveň, zdá se, že Češi se už účtů za energie tolik neobávají. Podle nedávného průzkumu jsou obavy z cen elektřiny nejnižší od roku 2022.

Při pohledu na skutečný vývoj cen elektřiny ale vidíme, že trh zůstává velmi volatilní, rozdíly mohou činit až 30 eur za MWh. Přesto většina lidí skokové zdražení už tolik neřeší. Výjimkou by byl jen vojenský konflikt, jehož dopadu na ceny se obává 37 % dotázaných.

Přibližně tři čtvrtiny domácností navíc uvádějí, že by si s případným zvýšením cen elektřiny bez větších problémů poradily a neočekávají, že by jejich rozpočty byly vážněji zasaženy.

Jak šetřit? Dlouhodobě

Zatímco v době před krizí se nikdo příliš o svou spotřebu elektřiny nezajímal, poté začali mnozí usilovat o nejrůznější úsporná opatření, v první řadě o poměrně nenáročná, která spočívala v prostém omezení spotřeby energií, velmi často si lidé pořizovali úspornější spotřebiče nebo vytápěli na menší teplotu.

Do budoucna se lidé soustředí spíše na opatření dlouhodobějšího charakteru, která jim přinesou úsporu bez nutnosti výraznějšího omezování. Nejčastěji jde o investice do zateplení budov (23 %), vlastní výroby elektřiny – například fotovoltaiky (15 %) – a úspornějšího vytápění, jako jsou tepelná čerpadla (14 %). Domácnosti zároveň přiznávají, že se více zajímají o svou aktuální spotřebu elektřiny a že chtějí v budoucnu častěji provádět samoodečet (38 %).

Lidé chtějí elektřinu sdílet

Úspory lze dosáhnout i díky moderním přístupům v energetice, která se v posledních letech výrazně proměnila. Spotřebitelé, kteří se v nových principech orientují a osvojí si základní pojmy a pravidla, mohou ušetřit novými způsoby. Například tím, že přesunou svou spotřebu do doby, kdy je elektřina na spotovém trhu levnější.

Podle výzkumu má zájem zapojit se do sdílení nebo komunitní energetiky 17 % domácností, 15 % se zajímá o možnosti flexibility a agregace a stejný podíl uvažuje o přechodu na spotový tarif či tarif s dynamickým určením ceny. Na druhou stranu 11 % domácností plánuje návrat k tuhým palivům.

Chtějí ušetřit pomocí samostatné baterie

Největší úspory lidé očekávají od akumulace, sdílení elektřiny a průběhového měření. Akumulace se dnes týká především těch, kdo provozují fotovoltaickou elektrárnu, ale do budoucna ji budou moci využívat i domácnosti bez vlastní výroby. Umožní to třetí novela energetického zákona.

Díky ní budou moci ukládat energii i ti, kteří žádnou elektřinu sami nevyrábějí, například pomocí baterií. Ty lze nabíjet v době, kdy je elektřina levná nebo dokonce záporná, a spotřebovávat ji později, když je potřeba nebo když je to cenově výhodnější.

O ceny elektřiny a úspory se zajímáme

Jen oproti loňskému roku vzrostl podíl domácností, které mají zájem o informace, jak efektivně šetřit za energie. Aktuálně jde o 52 %.

„Dynamický vývoj cen energií v posledních letech a nejistota z budoucího vývoje vedly k tomu, že se domácnosti více zajímají o hospodaření s energiemi, chtějí mít své výdaje pod kontrolou. Polovina z nich v minulosti realizovala nějaká úsporná opatření a další polovina jejich zavedení plánuje. Klesá ochota domácností šetřit energiemi na úkor svého komfortu, například snížením teploty v bytě. Zároveň pozorujeme rostoucí zájem o úsporná opatření, která z dlouhodobého hlediska přináší vyšší úspory, jako jsou zateplení či výměna oken, fotovoltaika či výměna kotle,“ říká Michal Straka, produktový ředitel Ipsos.

Zdroje: ČEZ, Ipsos