Brněnští vědci našli cestu k ekologické recyklaci solárních panelů

Recyklace solárních panelů je palčivým problémem, který není doposud uspokojivě vyřešen. Pracují na něm také vědci z brněnského VUT, kteří vydali následující zprávu o svém výzkumu.
Lisovaná tableta obsahující hliníkové špony a křemíkový wafer z fotovoltaických panelů | zdroj: VUT

Wafery dosloužilých solárních panelů obsahují řadu kovů, jako je stříbro, křemík, cín i zinek, které by bylo užitečné separovat či alternativně využít v nových slitinách. Doposud však neexistovala technologie umožňující jejich ekologickou i ekonomickou recyklaci. Řešení teď nabídli výzkumníci z Centra materiálového výzkumu (CMV) Fakulty chemické VUT. Solárních panelů ve skladech recyklačních společností přibývá – podle dat firmy VIA ALTA je jich aktuálně v České republice potřeba zlikvidovat 3–4 tuny denně. Číslo ještě výrazně poroste. Boom solárních panelů odstartoval v roce 2010 a jejich běžná životnost se podle zvolené technologie pohybuje mezi 10 a 25 lety. Problému čelí nejen Česká republika, ale i další evropské státy. Chemici z CMV VUT proto od odborníků z VIA ALTA dostali nelehký úkol – vymyslet užitný vzor technologie, která umožní zpracovat tuny odpadu ekologicky a rentabilně. „Výrobní společnosti zpravidla tvrdí, že jejich solární panely jsou perfektně recyklovatelné. A není to pravda. Panely se recyklují přibližně z 90 %, jak požaduje legislativa – odstraní se masivní sklo a hliníkový rám, který konstrukci drží pohromadě. Zůstává ale menší vodivá část zvaná wafer zatavená v polymeru. Obsahuje stříbro a další zajímavé kovy,“ vysvětluje vedoucí projektu Jaromír Wasserbauer z Laboratoře kovů a koroze v CMV VUT.

Od původního záměru separace jednotlivých kovů museli výzkumníci v průběhu tříletého výzkumu upustit. „Spalování je kvůli použitým fluorovaným polymerům ekologická katastrofa. Proto jsme testovali chemickou cestu, která je perfektní pro separaci kovů v mobilních telefonech obsahujících prvky zlata,“ vysvětluje vedoucí výzkumné části Matěj Březina. Polymer ze solárního panelu vložili do rozpouštědla a úspěšně vyextrahovali jednotlivé kovy. Proces byl však nejen pomalý, ale i drahý. „Stříbro je několikanásobně levnější než zlato a soláry ho obsahují jen špetku, což recyklační technologii zpětně nezaplatí,“ vypočítává Březina slepé uličky, kterými během projektu prošli.

Nakonec se výzkumníci rozhodli pro opačnou strategii – kovy z materiálu neseparovat, ale k rozdrcenému waferu přidat špony vzniklé obráběním hliníku. Dva typy odpadů z různých zdrojů zalisovali do hliníkových puků, které je možné používat ve slévárenské výrobě. „Uvědomili jsme si, že všechny kovy obsažené ve waferech, se dají použít k vylepšení vlastností hliníkových slitin. Slévárenské firmy roztaví puky ve správném poměru s hliníkem a mohou vyrábět,“ uzavírá Wasserbauer. Z kusu vysloužilého solárního panelu tak vznikne třeba nový blok motoru či převodovky.

Aktuálně se výzkumníci z CMV VUT chtějí zabývat recyklačními technologiemi i pro další typy solárních panelů. Nové solární panely sice už neobsahují stříbro, ale celou paletu jiných zajímavých prvků – například měď, indium, galium, selen, síru, zinek či kadmium.

Související článek

Kolik požárů způsobila FVE v letošním roce? Příčinou bývají rozvaděče, pojistky, kabeláž, ale především nekvalitní realizační firmy

Energetika se posouvá zelenějším směrem a s ní i zvyšující se počet instalací fotovoltaických elektráren, na které je třeba nahlížet jako na jakákoli jiná elektrická ...

Buďte v obraze

Odebírejte pravidelný newsletter ze světa fotovoltaiky a tepelných čerpadel.