Češi si rychle osvojili nejen proces registrace, ale i domluvu na sdílení elektřiny s ostatními. Elektroenergetické datové centrum (EDC) za první tři měsíce od spuštění sdílení elektřiny v České republice zaregistrovalo 5120 výroben a 5508 odběrných míst. Ke konci října počet uzavřených smluv s EDC překonal hranici 10 000, přičemž objem sdílené elektřiny přesáhl 320 MWh.

„Za první tři měsíce evidujeme již téměř 12 000 registrací do portálu EDC. Celým procesem až k podpisu smlouvy dosud prošlo celkem 10 044 účastníků sdílení. Ti se sdružili do více než 4300 skupin sdílení, mezi něž patří takzvaní aktivní zákazníci, bytové domy a energetická společenství. Objem sdílené elektřiny v České republice dosáhl ke konci října 321,93 MWh, což pro představu odpovídá průměrné měsíční spotřebě zhruba jednoho tisíce domácností,“ řekl předseda představenstva EDC Petr Kusý.

Sdílení mezi vlastními nemovitostmi

Sdílení elektřiny lze dosáhnout v několika režimech, přičemž nejrozšířenějším zůstává sdílení sám sobě. Typickým příkladem je situace, kdy člověk vyrábí elektřinu na jednom odběrném místě, například na chatě, a spotřebovává ji na jiném, například v bytě ve městě. Podle údajů EDC se tento typ sdílení týká již téměř 420 osob. Největší zájem je přitom o sdílení elektřiny mezi vlastními nemovitostmi, což tvořilo téměř polovinu nově uzavřených smluv.

Dále vzniklo také první energetické společenství. „V říjnu jsme zaregistrovali také první energetické společenství. Ta obecně umožňují sdílet elektřinu mezi větším počtem členů, ale proces jejich registrace je náročnější a vyžaduje i zapsání u Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Výraznější nárůst počtu energetických společenství proto předpokládáme zhruba v polovině příštího roku,“ dodal Kusý. Energetické společenství může tvořit firma, instituce, spolek, prakticky kdokoliv. Na sociálních sítích lze pozorovat první inzeráty, kdy někdo hledá dodavatele, nebo naopak výrobce hledá odběratele.

Energetické centrum pracuje na pět procent

Srdcem sdílení je EDC, které zaznamenává údaje o sdílení a dokáže spárovat výrobce s odběratelem. To je v současné době jeho hlavní úloha, do budoucna se tyto činnosti významně rozšíří. Jak uvedl Kusý na konferenci Bold Future, která se sdílením elektřiny zabývala, v současné době pracuje jen zhruba na 5 procent toho, co bude v dalším období zvládat. Velkou roli bude mít zejména v řízení agregace a flexibility. Tato oblast by se měla naplno rozvinout po schválení novely energetického zákona Lex OZE III, která umožní flexibilitu – tedy řízenou spotřebu elektřiny v konkrétní chvíli za finanční odměnu – aktivně využívat.

Do sdílení elektřiny se pouštějí často také města. Na konferenci Bold Future představil svůj záměr Liberec. Ten hodlá do vyrábění elektřiny zapojit 109 objektů. Elektřinu by měli sdílet místní občané a podnikatelé. Za účelem sdílení zde založili energetické společenství Energetika Liberec. Zajímavostí je, že velkou část vyrobené elektřiny mají spotřebovávat tramvaje, které ve městě jezdí. Pokud se tak podaří, bude se spotřebovávat dokonce 93 procent nasdílené elektřiny.

Sdílení elektřiny zakázáno

Na konferenci zaznělo, že ne všichni dodavatelé sdílení podporují. Objevily se dokonce případy, kdy je sdílení elektřiny v rozporu se smlouvou na dodávku. Tato problematika by se měla řešit v připravované novele energetického zákona, která se nyní projednává. Díky dvěma pozměňovacím návrhům by mělo být vyloučené, že dodavatel sdílení zakáže, ale bude možné, že sdílení zohlednění v ceně elektřiny.

„Tématem se zabývají hned dva pozměňovací návrhy. První z nich (A8) již dříve získal podporu Ministerstva průmyslu a obchodu a ERÚ a říká, že všechny osoby zapojené do sdílení elektřiny jsou chráněny před diskriminačními praktikami obchodníků v podobně zákazu sdílet elektřinu či omezovat množství, které může být sdíleno,” upozornila Eliška Beranová, právnička Frank Bold a UKEN a dodává, že druhý pozměňovací návrh (D21) ale brzdí rozvoj komunitní energetiky i odporuje evropskému právu, protože zužuje okruh chráněných osob a vyjímá z ochrany před diskriminací právnické osoby, jako jsou obce a spolky. Tedy často iniciátory a nezbytné aktéry v projektech komunitní energetiky.

Zdroje: Bold Future, EDC, UKEN