Podle údajů Eurostatu z prvního čtvrtletí roku 2025 vzniklo 42,5 % vyrobené elektřiny v EU z obnovitelných zdrojů energie. To znamená ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2024 pokles o 4,3 procenta. Ačkoliv výrazně narostla výroba elektřiny ze solární energie (z 40,9 TWh v prvním čtvrtletí roku 2024 na 55 TWh v prvním čtvrtletí roku 2025), zároveň poklesla výroba elektřiny z vodní a větrné energie (z 260,5 na 218,5 TWh ve stejném období).
Většinu čisté elektřiny vyrábějí větrníky
Většina elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů v prvním čtvrtletí roku 2025 pocházela z větrné energie (42,5 %), vodní energie (29,2 %) a solární energie (18,1 %), následovaná biomasou (9,8 %) a geotermální energií (0,5 %).
Mezi zeměmi EU mělo v prvním čtvrtletí roku 2025 nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů na čisté vyrobené elektřině Dánsko s 88,5 %, následované Portugalskem (86,6 %) a Chorvatskem (77,3 %). Nejnižší podíl obnovitelných zdrojů byl zaznamenán v České republice (13,4 %), na Maltě (14,4 %) a na Slovensku (15,1 %).
V 19 zemích EU se podíl obnovitelných zdrojů energie na čisté výrobě elektřiny v prvním čtvrtletí roku 2025 snížil ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2024, což vedlo k významným změnám v pořadí. Souviselo to s poklesem výroby vodní a větrné energie. Největší poklesy byly zaznamenány v Řecku (-12,4 %), Litvě (-12,0 %) a na Slovensku (-10,6 %).
Na Islandu skoro 100 procent, v Rusku procento
Ze zemí mimo Evropskou unii je markantní podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny na Islandu a v Norsku, kde se blíží 100 %. V roce 2024 v USA poprvé v historii vyrobily vítr a solární energie dohromady více elektřiny než uhlí. Podíl větrné a solární energie zde vzrostl na 17 % z celkové výroby elektřiny. Ve Spojených státech se elektřina vyrábí velmi často ze zemního plynu.
V Rusku se z obnovitelných zdrojů vyrábí jen procento veškeré elektřiny, což je výrazně méně oproti světovému průměru 15 %. Předpoklad je, že v roce 2035 bude tento podíl šest procent. Vedle toho vyrábí zhruba 18 % elektřiny v jaderných elektrárnách. Rusko se v roce 2024 spoléhalo na fosilní paliva pro 64 % výroby elektřiny. Emise na obyvatele činí 3,8 tun CO2, což je více než dvojnásobek celosvětového průměru. Zatímco ve světě je trend ke snižování emisí, v Rusku naopak rostou.
V Česku je málo větrníků
„Nemáme-li komentovat meziroční pokles, který může být dán klimatickými výkyvy, ale opravdu naši pozici, tak je důvodem velmi nízká výroba elektřiny ve větrných elektrárnách. V rozvoji OZE totiž ČR prospalo dekádu. Například ve větrných elektrárnách získáváme jen jedno procento elektřiny. Sousední Polsko čtrnáct. Problémem je i stagnace rozvoje malých vodních elektráren či dramatický propad nových instalací domovních fotovoltaik. U posledně zmiňovaného je důležitým faktorem výrazně snížená dotace z Nové zelené úsporám,“ konstatoval Martin Mikeska, tiskový mluvčí Komory OZE.
To, že Česko výrazně zaostává ve výrobě elektřiny z větrné energie chce vláda změnit díky novému zákonu o akceleračních zónách. Rozvoj větrných elektráren zákon podporuje zavedením povinného poplatku z elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách. Ten bude směřovat přímo obcím a nahradí, případně doplní – pokud dojde k úpravě – dosud nejčastěji využívané dohody s obcemi. „Peněžní příjmy z větrných elektráren umožňují obcím investovat do rozvoje infrastruktury a služeb, což vytváří atraktivnější prostředí pro život a přitahuje nové obyvatele,“ řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Zdroj: Eurostat, Komora OZE
