Solarni magazin nové logo

Chtějí zemědělci agrovoltaiku? Sedláci uvažují hlavně o střechách

Vláda schválila novelu zákona o ochraně zemědělské půdy, která přinesla podporu agrovoltaiky, tedy umísťování fotovoltaických panelů na zemědělských pozemcích. Jaký zájem mají sami zemědělci?
Ilustrační foto | zdroj: Freepik
Jaroslav Šebek | zdroj: ASZ ČR

Agrovoltaika přináší celou řadu nepopiratelných výhod. Díky novému zákonu již nebude nutné odebírat využívanou půdu z fondu zemědělských pozemků, ale bude možné na ní provozovat obě činnosti – jak pěstování plodin, tak výrobu elektřiny. Podle Jaroslava Šebka, předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR, by se mělo ale postupovat obezřetně. Nejprve fotovoltaiku umístit na místa, kde jsou trvalé plodiny, jako je například vinice, či chmelnice a pouze na určitém limitovaném území. Zemědělci sami prý nejsou touto myšlenkou zcela uchváceni, někteří si nedovedou stále umístění panelů na zemědělskou půdu představit.

Co říkáte na nový zákon o zemědělském fondu, který se týká agrovoltaiky?

Naše organizace zastupuje primárně klasické zemědělské hospodáře na českém venkově provozující nejrůznější škálu produkce, a to v různých velikostech farem a na různém stupni zpracování. Z toho je patrné, že zájem našich sedláků o využití agrovoltaiky také velmi pravděpodobně bude různý a různá bude i úroveň společenské podpory. Od plné podpory a zájmu na přípravě projektů po odmítání samotné myšlenky cokoli netradičního umisťovat na půdu. Nelze tedy tento model využití OZE z naší strany nějak příliš jednoznačně zařadit. Mohu v tuto chvíli asi říci, že se o podstatu a charakter fungování tohoto zdroje velmi zajímáme. Současně k němu ale budeme mít řadu zásadních podmínek a doporučení, jak by to znění zákona mělo vypadat, aby byl využitelný pro skutečnou zemědělskou praxi a současně nebyl otevřenou branou těm, kdo by si z toho chtěli udělat jednoúčelový byznys, jako tomu bylo například v jednom časovém okamžiku u FTVE na polích v minulosti nebo u velkých bioplynových stanic v zemědělských podnicích, které neměly s konkrétní zemědělskou výrobou prakticky nic společného.   

Uvedli jste, že by měly panely být jen na střechách zemědělských budov. Proč je podle vás instalace na půdě špatná?

Neřekli jsme to jako výhradní řešení, jen to významně preferujeme. Sedláci se totiž většinou snaží o účelné využití svých možností a prostředků, které mají. A kupříkladu střechy hospodářských budov nebo skladů stále logicky považujeme za ideální místo k umístění panelů, které jsou navíc často dobře osluněné, bez překážek a bez dalšího zatěžování zemědělské půdy. Samozřejmě to neplatí vždy a na druhou stranu jsou mnohé střechy již takto dobře využívány a je možné, že kapacita území pro OZE ze slunce a možnost využití této energie by na konkrétní farmě mohla být vyšší. Klasičtí zemědělci, kteří mají vztah ke své půdě a svému okolí, současně chtějí zemědělskou půdu využívat především pro zemědělské účely, protože to je samotná podstata jejich koloběhu hospodaření a určitě nechtějí být primárně provozovateli nějaké elektrárny. Instalaci na půdě však úplně neodmítáme a domníváme se, že je třeba dát prostor novým řešením a třeba i vyzkoušet, jak by se tato technologie kombinace se zemědělskou produkcí osvědčila. Chceme být ale opatrní a současně víme, že na některých druzích ploch a plodin je takové řešení jednak nesmyslné a v současné době i technicky nemožné. Proto zatím podporujeme agrovoltaiku v první fázi na trvalých kulturách jako jsou sady, vinice a popřípadě chmelnice, jak se již zřejmě osvědčilo v některých zemích. Jakmile se to i u nás osvědčí, může se pokračovat dál. Opravdu z našeho pohledu není dobré něco uspěchat, zvláště pak v České republice, kde řada věcí, které jinde dobře fungují, zde skončí nějakým malérem a dobrý nápad by mohl být u veřejnosti a u podnikatelů nevratně odmítnut.  

Uvedli jste, že by měla mít agrovoltaika určitý limit. Jak si představujete to, že by mohl někdo zákona zneužívat?

Ano, všechny technologie či systémy a jejich podpory musí mít, podle našeho názoru, vždy svůj jasný limit, protože v dnešním globalizovaném světě není problém pro velké investiční skupiny zorganizovat obrovské byznysové projekty, které kromě zisku pro své majitele a realizátory už ve výsledku nedávají žádnou přidanou hodnotu pro své okolí a spíše přinášejí jen negativa. Pokud by se agrovoltaika pustila na veškerou půdu, hrozilo by předražení půdy pro ostatní farmáře v zájmovém okolí, kteří by pak za ní museli vlastníkům platit nesmyslně vysoké pachtovné, aby na ní mohli dál hospodařit – to je již opakovaná zkušenost z minulosti, pokud je v okolí půda využívána jinak než zemědělsky. Také netušíme, jaké dopady by to mělo technologicky na půdu a vůbec na hospodaření. Samozřejmě zcela zřejmým dopadem by byl vznik takřka průmyslových ploch ve volné krajině zastavěné unifikovaným systémem panelů. To není úplně esteticky žádoucí, což je pro obyvatele a vlastníky v dnešním přetechnizovaném světě stále významnějším hlediskem. Také proto navrhujeme, aby budování takových ploch bylo vždy jasně velikostně omezeno. Náš předběžný návrh je na úrovni do 5 hektarů na projekt. A také aby základní podmínkou bylo převážné využití získané energie v bezprostředním okolí – například pro potřeby farmy, sousedů nebo pro potřeby obce, ale ne na prodej někam pryč. Tím by se také neohrožovala současná limitní kapacita přenosové sítě a lidé v okolí by věděli, že jejich každodenní pohled na panely je kompenzován tím, že využívají levnou energii, která v místě vznikla. Je zkrátka potřeba, aby takové projekty byly v co největším souladu s potřebami daného místa a byly budovány alespoň s minimální podporou či pochopením v okolí. Jedině pak mohou být udržitelné a budou dávat smysl i širší veřejnosti.

Uvažují vaši členové o agrovoltaice?

Zde bych asi odkázal na své obecné vyjádření k otázce č. 1 a doplnil, že někteří naši členové skutečně uvažují o tomto řešení, ale zatím máme povědomost o řádově jednotkách procent našich členů. Nicméně seriózní čísla budeme mít nejspíše až budou známy legislativní podmínky řešení agrovoltaiky, kdy následně budeme dělat nějaký větší průzkum mezi sedláky a rodinnými farmami, které zastupujeme. Především máme ale za to, že agrovoltaika, aby dávala svůj smysl, by se měla jasně odlišovat od běžných solárních panelů umístěných na zemědělské půdě tím, že to technické řešení umístění panelů bude nějak konvenovat se současnou technologií pěstování a že bude skutečně přinášet diskutované benefity pro rostliny a zemědělskou půdu, aby kupříkladu pěstované rostliny optimálně zastiňovala, snižovala odpary vody a zlepšovala mikroklima. U živočišné výroby by zase měla vyrábět elektřinu pro stáje, dojírny a vůbec pro provoz celé farmy, například pro potřeby čistění a sušení plodin a další zpracovávání zemědělské produkce. Měla by se proto i odlišit výše podpory u agrovoltaik, která by z uvedených důvodů a širších přínosů měla být vyšší než u klasické fotovoltaiky.

Proč by podle vás neměla být fotovoltaika na jiných zemědělských půdách, než jsou ty s trvalým porostem?

V současně době se nám opravdu nezdá dobré tzv. pustit agrovoltaiku na veškerou zemědělskou půdu, a to z celé řady důvodů, z nichž některé jsem uvedl v předchozích odpovědích. Musí jít vždy o řešení energetického mixu dané farmy, o možnost doplňkového příjmu farmáře, ale ne o izolované byznysové realizace bez vztahu a důvodu k místu, na kterém se panely budou nacházet. Je třeba to promyslet a dobře nafázovat. V současné době proto jednáme o parametrech nastavení agrovoltaiky také s dalšími zemědělskými organizacemi i Solární Asociací ČR a také o možném společném postupu směrem k vládě a poslancům a chceme být otevření i jiným názorům a návrhům – kolegové z jiných organizací se domnívají, že na trvalých porostech, které nejsou vyčleněny k produkci, by panely mohly dávat smysl. Jsme připraveni o tom jednat, ale vždy ve smyslu jasných podmínek, například u silně erozně ohrožených pozemků a podobně. Současně také chceme pracovat na využívání dalších variant řešení OZE – vodní, větrná nebo geotermální energie či bioplyn, pokud však bude tvořit součást daného zemědělského hospodářství a nebude odděleným byznysem.

Související článek

Vláda zvažuje přeměnu uhelných dolů v Ústeckém kraji na jezera a solární elektrárny

Vládní činitelé řeší, co se stane s uhelnými doly v Ústeckém kraji po ukončení těžby. Podle analýzy, kterou vypracovalo Ministerstvo životního prostředí, zemědělství, průmyslu a ...

Copyright © 2023 Solarnimagazin.cz

Web vytvořila digitální agentura WebWorld.cz