Počet baterií bez FVE roste

Již nyní začínají velkokapacitní baterie, které nejsou připojené k fotovoltaice a neslouží primárně k tomu, aby se zde ukládala elektřina vyrobená soláry, výrazně přibývat. Takto byly připojeny desítky megawatthodin, ten největší má aktuálně 29 MWh. V přípravě už jsou ale i obří, mnohonásobně větší projekty. Pozitivní roli v tom sehrál nedávno přijatý Lex OZE III.

Velké baterie jsou ve veřejném zájmu

Novela zavádí mimo jiné možnost využívání volně stojících baterií, které se tak mohou zapojit do služeb výkonové rovnováhy a stabilizovat síť. Od 1. října 2025 tak bude možné připojovat do distribuční soustavy samostatné bateriové systémy: „V praxi to znamená, že bateriová úložiště nad 100 kW jsou nově ve veřejném zájmu. To samé, co už roky platí pro solární elektrárny. Konečně rovné podmínky! Kdo bude schvalovat stavby? Už žádný chaos mezi úřady – novela to jasně určuje. A novinka: ochranné pásmo 7 metrů kolem volně stojících baterií, i když jsou uvnitř oploceného areálu,“ uvedl Petr Maule z České fotovoltaické asociace.

Nebude stačit kapacita distribuční sítě

Novela energetického zákona se podílí na startu vyčleňování akumulace z fotovoltaiky, přináší základní narovnávání podmínek, ale některé důležité otázky neřeší, jejich řešení je odsunuté. „Stojíme na prahu bateriového boomu a v nejbližších letech začneme celkovou kapacitu baterií počítat v tisících megawatthodin. Investoři by si ale měli dobře promyslet svůj byznys plán – aktuálně oznámené záměry násobně převyšují potřeby přenosové soustavy pro služby výkonové rovnováhy.

Většina příležitostí bude v budoucnu spíše v obchodní flexibilitě, například ve vnitrodenním obchodování, vyrovnávání odchylek nebo eliminaci záporných cen. Baterie také pomohou solárním a větrným zdrojům, případně v průmyslu,“ upozorňuje předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT CZ Jan Fousek. Stejně jako u nových fotovoltaik by ale připojování dalších bateriových systémů mohly zkomplikovat vyčerpané připojovací kapacity distribuční soustavy.

Nabíjení baterie za stovky tisíc korun

Nejde ale jen o kapacitu, ale také o náklady. Provozovatelé baterií musí platit za rezervovanou kapacitu jako každý, kdo je připojený do distribuce. Tyto poplatky mohou při nabíjení činit dvě stě tisíc korun za provoz baterie o kapacitě 1 MW. Tarifní struktura distribučních poplatků by se v nejbližší době neměla měnit, průmyslové podniky a další velcí odběratelé připojení na vedení na hladině vysokého a velmi vysokého napětí do nového systému vstoupí s rokem 2027.

Volně stojící baterie jsou podporované i díky dotační výzvě, jde o výzvu v rámci Modernizačního fondu RES+. K dispozici jsou dvě miliardy, a to na projekty, které požadují dotaci na maximálně 25 % na jeden projekt. Dotace je vypsaná jako soutěž. Musí jít o baterii s výkonem minimálně 1 MW, baterie musí poskytovat energii do sítě v režimu kontinuálního vybíjení po dobu alespoň 2 hodin. Žadatel musí doložit, že má již uzavřenou smlouvu o připojení, rezervovaný příkon musí být minimálně 60 % výkonu.

Zdroj: Aku-bat, Solární asociace