Obrázek 1 Energetický mix České republiky. Uhlí tvoří necelou čtvrtinu, ale než dostavíme jádro se bez něj neobejdeme, což potvrzují i současné výpočty státní sopečnosti ČEPS

V následující tabulce je rozepsána cena elektřiny pro domácnost v tarifu Pražské energetiky Komfort klasik 24, D02d, TDD 4, jistič 3×20 A (tento tarif užívá i autor článku).

Tabulka 1 rozdělení ceny elektřiny na jednotlivé složky

Zisk z distribuce je regulovaný a může být maximálně 8,4 %, a to v případě, že provozovatel distribuční soustavy investuje do nových technologií, jinak je nižší. Podobně u ostatních složek regulované platby. Cílem bylo porovnat tento regulovaný zisk se ziskem dodavatelů elektřiny. Pro tuto úlohu musíme nejprve odhadnout, za jakou cenu vyrábíme jednotlivé součásti energetického mixu z Obrázku 1.

Tabulka 2 Jednotlivé součásti energetického mixu ČR. První sloupec je de facto legenda k Obrázku 1, druhý obsahuje procentní zastoupení téhož, a ve třetím jsou odhadnuté ceny, za které pořizujeme 1 kWh elektřiny z příslušného zdroje.

Ceny se mohou v dílčích úlohách měnit. Pro další úvahy jsme vzali typové ceny z poledního období z různých expertních odhadů i veřejně dostupných zdrojů. Některé nákladové ceny jsou snadno určitelné, zejména ceny výroby z jádra a domácího uhlí v našich elektrárnách, ceny zemního plynu se liší podle období a situace na trhu a rovněž tak ceny emisních povolenek. Při výrobě elektřiny ze zemního plynu je také podíl ceny mezi povolenkou a palivem dán účinností zařízení.

Pokud jde o vlastní ceny, počítali jsme u uhlí za výrobu tu samou cenu, jako z jádra, tedy 25 haléřů za kilowatthodinu, zbytek ceny 1,95 Kč tvoří emisní povolenka. U zemního plynu jsme počítali se dvěma třetinami ceny za palivo a jednou třetinou ceny za emisní povolenku. Při započtení těchto cen a procenta zastoupení jednotlivých paliv v mixu ČR nám vychází na silové elektřině, prodávané za 3,20 Kč, zisk 1,70 Kč, tedy přes 110 %. Jde o rozdíl mezi cenou elektřiny ze všech zdrojů, za kolik se v průměru vyrábí, a za kolik nám ji prodávají. Veškerá doprava a technické služby jsou zvlášť, ty jsou obsaženy v regulované ceně. Celkový obrázek pak vypadá asi takto:

Obrázek 2 Cena a zisky silové elektřiny a regulovaných služeb. Doprava elektřiny je ve skutečnosti podle ceníku o něco dražší než její výroba, nicméně jde o položky srovnatelné. Zatímco na dopravě elektřiny máme zisk omezený regulací na maximálně 8,4 %, je zisk na obchodování nebo přeprodávání elektřiny 113 %. Srovnejme úspory, které dosáhneme v technických oborech, s úsporami, které jsou dosažitelné redukcí nepřijatelně vysokých zisků při dodávkách a překupech vyrobené elektřiny.

V poslední části úlohy jsme se zabývali odhadem, jaké je rozdělení nákladů v jednotlivých energetických komoditách. Ceny byly uvažovány podle Tabulky 2, rozdělení mezi cenou emisní povolenky u fosilních paliv bylo u uhlí za vlastní výrobu 25 haléřů za kilowatthodinu, většinový zbytek ceny 1,95 Kč tvoří emisní povolenka, a u zemního plynu jsme počítali se dvěma třetinami ceny za palivo a jednou třetinou ceny za emisní povolenku.

Obrázek 3 Rozdělení ceny a zisku z české elektřiny. Zatímco jádro pokrývá skoro polovinu našich potřeb, podílí se na ceně elektřiny minimálně.

Totéž lze vyjádřit přehledně v tabulce v jednotlivých kategoriích

Tabulka 3 Procentní podíl jednotlivých kategorií na ceně pro spotřebitele. I při vysoké ceně vstupů hraje největší položku zisk při překupech, je nutné si uvědomit, že si elektřinu z uhlí a jádra vyrábíme doma z domácích surovin a tvoří převážnou část našich domácích dodávek. Za nimi následují ve srovnatelných hodnotách emisní povolenky a předražené obnovitelné zdroje energie. V současných aukcích na větrnou energii vláda dokonce uvažuje s cenou vyšší, než je v této studii, tj. 3,20 Kč, tedy by mírně překonaly i ty emisní povolenky z uhlí a zemního plynu dohromady.

Poplatky „Solárním baronům“ v této úloze zahrnuty nejsou. Jde zhruba o 28 miliard z 60.6 TWh, tedy asi 45 haléřů a v tabulce dalších 14 %, které stát těmto dodavatelům vyplácí z našich daní.

Cílem této úlohy je podnítit celospolečenský dialog, co je vlastně u nás v té elektřině levné a co drahé, na čem bychom měli šetřit a kde si můžeme dovolit utrácet. Z uvedeného je také patrný, jak malý vliv má současná drahota elektřiny na inovace. Zisky překupníků a emisní povolenky tvoří 71 %, tedy prakticky tři čtvrtiny energetických výdajů našich domácností, a ty v našich energetických soustavách a inovativních technických řešeních už asi těžko kdy uvidíme.

Pokud mají čtenáři odlišné hodnoty, mohou si podle tohoto návodu sestavit tabulky své vlastní a uvažovat o energetické cenové bilanci ČR a jejích sociálních odpadech samostatně. Pokud ale nedospějeme ke kvalitativně jiným výsledkům, je patrné, že o „trhu“ s elektřinou už v ekonomickém slovy smyslu, tedy zákonu nabídky a poptávky mezi kupujícím a prodávajícím, už hovořit nelze. V případě nadnormativních zisků z výroby jaderných elektráren, které přesahují tisíc procent, je vhodné porovnat toto s přiměřeným ziskem regulované společnosti 8,4 %.

Obrázek 1 Energetický mix České republiky. Uhlí tvoří necelou čtvrtinu, ale než dostavíme jádro se bez něj neobejdeme, což potvrzují i současné výpočty státní sopečnosti ČEPS

V následující tabulce je rozepsána cena elektřiny pro domácnost v tarifu Pražské energetiky Komfort klasik 24, D02d, TDD 4, jistič 3×20 A (tento tarif užívá i autor článku).

Tabulka 1 rozdělení ceny elektřiny na jednotlivé složky

Zisk z distribuce je regulovaný a může být maximálně 8,4 %, a to v případě, že provozovatel distribuční soustavy investuje do nových technologií, jinak je nižší. Podobně u ostatních složek regulované platby. Úlohou bylo porovnat tento regulovaný zisk se ziskem dodavatelů elektřiny. Pro tuto úlohu musíme nejprve odhadnout, za jakou cenu vyrábíme jednotlivé součásti energetického mixu z Obrázku 1.

Tabulka 2 Jednotlivé součásti energetického mixu ČR. První sloupec je de facto legenda k Obrázku 1, druhý obsahuje procentní zastoupení téhož, a ve třetím jsou odhadnuté ceny, ze které pořizujeme 1 kWh elektřiny z příslušného zdroje.

Ceny se mohou v dílčích úlohách měnit. Pro další úvahy jsme vzali typové ceny z poledního období z různých expertních odhadů i veřejně dostupných zdrojů. Některé nákladové ceny jsou snadno určitelné, zejména ceny výroby z jádra a domácího uhlí v našich elektrárnách, ceny zemního plynu se liší podle období a situace na trhu a rovněž tak ceny emisních povolenek. Při výrobě elektřiny ze zemního plynu je také podíl ceny mezi povolenkou a palivem dán účinností zařízení.

Pokud jde o vlastní ceny, počítali jsme u uhlí za výrobu tu samou cenu, jako z jádra, tedy 25 haléřů za kilowatthodinu, zbytek ceny 1,95 Kč tvoří emisní povolenka. U zemního plynu jsme počítali se dvěma třetinami ceny za palivo a jednou třetinou ceny za emisní povolenku. Při započtení těchto cen a procenta zastoupení jednotlivých paliv v mixu ČR nám vychází na silové elektřině, prodávané za 3 koruny 20 haléřů, zisk 1,70 Kč, tedy přes 110 procent. Jde o rozdíl mezi cenou elektřiny ze všech zdrojů, za kolik se v průměru vyrábí, a za kolik nám ji prodávají. Veškerá doprava a technické služby jsou zvlášť, ty jsou obsaženy v regulované ceně. Celkový obrázek pak vypadá asi takto:

Obrázek 2 Cena a zisky silové elektřiny a regulovaných služeb. Doprava elektřiny je ve skutečnosti podle ceníku o něco dražší než její výroba, nicméně jde o položky srovnatelné. Zatímco na dopravě elektřiny máme zisk omezený regulací na maximálně 8,4 %, je zisk na obchodování nebo přeprodávání elektřiny 113 %. Srovnejme úspory, které dosáhneme v technických oborech, s úsporami, které jsou dosažitelné redukcí nepřijatelně vysokých zisků při dodávkách a překupech vyrobené elektřiny.

V poslední části úlohy jsem se zabývali odhadem, jaké je rozdělení nákladů v jednotlivých energetických komoditách. Ceny byly uvažovány podle Tabulky 2, rozdělení mezi cenou emisní povolenky u fosilních paliv bylo u uhlí za vlastní výrobu 25 haléřů za kilowatthodinu, většinový zbytek ceny 1,95 Kč tvoří emisní povolenka, a u zemního plynu jsme počítali se dvěma třetinami ceny za palivo a jednou třetinou ceny za emisní povolenku.

Obrázek 3 Rozdělení ceny a zisku z české elektřiny. Zatímco jádro pokrývá skoro polovinu našich potřeb, podílí se na ceně elektřiny minimálně.

Totéž lze vyjádřit přehledně v tabulce v jednotlivých kategoriích

Tabulka 3 Procentní podíl jednotlivých kategorií na ceně pro spotřebitele. I při vysoké ceně vstupů hraje nevětší položku zisk při překupech, je nutné si uvědomit, že si elektřinu z uhlí a jádra vyrábíme doma z domácích surovin a tvoří převážnou část našich domácích dodávek. Za nimi následující ve srovnatelných hodnotách emisní povolenky a předražené obnovitelné zdroje energie. V současných aukcích na větrnou energii vláda dokonce uvažuje s cenou vyšší, než je v této studii, tj. 3,20 Kč, tedy by mírně překonaly i ty emisní povolenky z uhlí a zemního plynu dohromady.

Poplatky „Solárním baronům“ v této úloze zahrnuty nejsou. Jde zhruba o 28 miliard z 60.6 TWh, tedy asi 45 haléřů a v tabulce dalších 14 %, které stát těmto dodavatelům vyplácí z našich daní.

Cílem této úlohy je podnítit celospolečenský dialog, co je vlastně u nás v té elektřině levné a co drahé, na čem bychom měli šetřit a kde si můžeme dovolit utrácet. utrácet. Z uvedeného je také patrné, jak malý vliv má současná drahota elektřiny na inovace. Zisky překupníků a emisní povolenky tvoří 71 %, tedy prakticky tři čtvrtiny energetických výdajů našich domácností, a ty v našich energetických soustavách a inovativních technických řešeních už asi těžko kdy uvidíme.

Pokud mají čtenáři odlišné hodnoty, mohou si podle tohoto návodu sestavit tabulky své vlastní a uvažovat o energetické cenové bilanci ČR a jejich sociálních odpadech samostatně. Pokud ale nedospějeme ke kvalitativně jiným výsledkům, je patrné, že o „trhu“ s elektřinou už v ekonomickém slova smyslu, tedy zákonu nabídky a poptávky mezi kupujícím a prodávajícím, už hovořit nelze. V případě nadnormativních zisků z výroby jaderných elektráren, které přesahují tisíc procent, je vhodné porovnat toto s přiměřeným ziskem regulované společnosti 8,4 %.

Autorem komentáře pro Solární magazín je energetický expert Ing. Hynek Beran