Obce při budování nabíjecích stanic volí různé strategie, které zdaleka nemusí znamenat, že samy do stanice investují. Může jít o spolupráci se soukromým investorem, zapojení městské energetické společnosti nebo strategickou přípravu projektu s důrazem na propojení s dalšími energetickými zdroji. Jednou z možností je také propojení dobíjecích stanic s obecní fotovoltaikou.
Soukromý investor postaví nabíječky na městských pozemcích
V Novém Jičíně město poskytne pozemky a investor na nich nabíjecí stanice vybuduje a následně bude provozovat. Nový Jičín plánuje vybudovat osm dobíjecích stanic na parkovištích v různých částech města. Vytipoval lokality například u tržnice Na Valech, krytého bazénu, zimního stadionu, na sídlišti Loučka a v ulicích Revoluční, Dlouhá a Jubilejní.
Město vybralo soukromého provozovatele. Ten zajistí projekt, stavební povolení, připojení k distribuční síti i samotnou výstavbu. Radnici bude platit měsíční nájem 60 korun za metr čtvereční a dalších 50 haléřů za každou odebranou kilowatthodinu. Smlouva má platit deset let s možností prodloužení. První nabíjecí body by mohly být hotové na konci roku 2026, případně na jaře 2027.
Brno sází na městskou energetickou společnost
Brno zvolilo jiný model. Město poskytne pozemky a městská společnost Teplárny Brno zajistí realizaci i provoz. Plán počítá s vybudováním dobíjecích stanic ve dvaceti lokalitách. Předpokládané investiční náklady činí přibližně 10 milionů korun. Teplárny chtěly na výstavbu využít také podporu z Operačního programu Doprava.
Při výběru lokalit se zohledňuje hustota osídlení, dostupnost parkovacích míst, přístup k distribuční síti a dostatečný elektrický příkon. Město počítalo také s jednotným platebním systémem.
Ústí nad Labem nejprve prověřuje možnosti
Ústí nad Labem získalo dotaci ve výši 4,03 milionu korun na zpracování studie proveditelnosti. Ta má určit vhodné lokality, potřebný výkon i technologické řešení budoucích nabíječek. Studie má být dokončena do konce roku 2026. Studie má posoudit také možnosti propojení dobíjecí infrastruktury s využitím přebytků elektřiny z jiných městských zařízení.
Turnov plánuje 110 dobíjecích míst
Turnov plánuje během následujících tří let vybudovat 110 dobíjecích míst pro elektromobily, především na sídlištích a parkovištích u kulturního centra či nemocnice. Většinou půjde o doplnění nabíječek na stávající parkovací místa, vznikne však také několik nových míst. Stanice s výkonem 11 kW budou určené hlavně k pomalejšímu nabíjení během delšího parkování.
Výstavbu i provoz zajistí soukromá společnost HP36, která městu bude platit nájem 25 korun měsíčně za každé místo a dalších 50 haléřů za každou odebranou kilowatthodinu. Smlouva je uzavřena na deset let, stavět by se mělo začít na jaře 2027 a všechny stanice mají být funkční nejpozději do tří let.
Praha chce vybudovat 1500 pomalých nabíječek
Praha má v Operačním programu Doprava schválený projekt na vybudování 1500 pomalých dobíjecích stanic rovnoměrně po městě. Smyslem je nabídnout možnost nabíjení lidem, kteří nemají vlastní garáž nebo parkovací místo s nabíječkou. Projekt má celkové náklady přibližně 493 milionů korun, schválený příspěvek z fondů EU činí téměř 205 milionů korun.
E.ON spolupracuje s dvacítkou měst a obcí
Společnost E.ON v roce 2026 spolupracuje na rozvoji dobíjecí infrastruktury přibližně s dvacítkou měst a obcí. Zájem samospráv oproti předchozímu roku vzrostl. Za posledních dvanáct měsíců firma dokončila pět projektů, v jejichž rámci vzniklo osm dobíjecích stanic, a další dva projekty připravuje. Přibližně 75 procent obecních projektů podle jejího odhadu připadá na obce do pěti tisíc obyvatel.
E.ON nabízí samosprávám komplexní službu, přičemž rozhodování o ceně dobíjení i podobě stanice nechává na nich. „Starostové se dnes nejvíce zajímají o službu jako celek. Potřebují vědět, jak bude dobíjení fungovat pro obec i pro řidiče,“ říká Lukáš Bajt, Head of Emobility Sales společnosti E.ON Energie. Jeden dobíjecí bod podle firmy vyžaduje investici přibližně 50 až 70 tisíc korun bez DPH. Veřejné AC stanice přitom obvykle nejsou investicí, která má obci sama vydělávat. Jejich hlavním smyslem je nabídnout službu obyvatelům a návštěvníkům.
Příkladem je obec Vohančice s necelými dvěma stovkami obyvatel. Provozuje dvě veřejné stanice a připravuje třetí. „Elektromobilitu ve Vohančicích bereme jako praktickou součást provozu obce, ne jako módní téma. V obci s necelými dvěma stovkami obyvatel nám stanici nikdo jiný nepostaví. Pokud ji chceme mít, musíme si ji pořídit sami,“ vysvětluje starosta Petr Blahák. Obec využívá jak pomalejší 22kW AC stanici, tak rychlejší 50kW DC nabíječku. Ceny nastavila tak, aby pokryly náklady: 8 korun za kWh u AC a 12 korun za kWh u DC nabíjení.
Nabíječky se přizpůsobují místním podmínkám
Umístění a výkon stanic se odvíjejí od konkrétní lokality. Ve městech jde často o sídliště a parkoviště, v menších obcích o náves nebo centrální parkoviště. U hlavních tahů a turistických cílů mohou dávat větší smysl rychlejší stanice. Impulsem pro další projekty jsou také dotace Ministerstva dopravy, jejichž podmínky ale mohou být pro malé obce obtížně splnitelné. Podpora pro AC stanice totiž vyžaduje nejméně 20 dobíjecích bodů.
Dobíjení lze propojit s obecní fotovoltaikou
Zajímavou možností je propojení nabíječek s obecní fotovoltaikou. Vohančice mají solární elektrárny na všech obecních budovách o celkovém výkonu přibližně 100 kWp a bateriová úložiště s kapacitou kolem 150 kWh. Přebytky elektřiny prostřednictvím sdílení dodávají také do dobíjecích stanic. „Veřejné dobíjení pro nás bylo logickým dalším krokem. Přebytky z fotovoltaiky dnes prostřednictvím sdílení elektřiny posíláme do dobíjecích stanic,“ popisuje starosta. Podle E.ONu však podobné propojení musí vždy odpovídat technickým a ekonomickým možnostem konkrétní obce.
Dotace může pokrýt až 80 procent nákladů
Obce mohou na výstavbu veřejných dobíjecích stanic využít také podporu z Operačního programu Doprava. Ministerstvo dopravy vyhlásilo výzvu č. 45 s alokací 150 milionů korun, která umožňuje získat až 80 procent způsobilých výdajů. Žádosti lze podávat od 9. října do 7. prosince 2026.
Zdroj: E.ON
