Neregulovaná složka klesá

Od příštího roku nebude platit cenový strop na dodávky elektřiny, nicméně většina dodavatelů již nyní nabízí ceny elektřiny pod tímto vládním stropem. Nejnověji představili své nabídky pod cenovým stropem ČEZ, Innogy a MND. Oproti současným cenám se jedná o snížení cen pro zákazníky se smlouvou na dobu neurčitou – tedy smlouvou, kterou je možné kdykoliv vypovědět a ve které není cena fixovaná. ČEZ by měl zlevnit od ledna, a to o dvacet procent oproti současným cenám, MND o 11 % a Innogy o 15 %. Odběratelé by tedy měli jásat nad tím, že se jejich výdaje za elektřinu sníží. Bohužel, takto optimistická nejbližší budoucnost zřejmě nebude.

Regulovaná cena elektřiny

Cena elektřiny se skládá ze dvou složek. Jednak jde o část neregulovanou, kterou si každý dodavatel elektřiny stanovuje sám, tedy o tržní cenu elektřiny. Dále se skládá z regulované ceny elektřiny, jejíž nejvýznamnější součástí jsou poplatky za distribuci. Regulovaná cena elektřiny zahrnuje ještě poplatek za obnovitelné zdroje, daně z elektřiny a poplatky za činnost operátora trhu a systémové služby.  Jsou to právě poplatky za distribuci a za obnovitelné zdroje, které by měly vzrůst a tím pádem celkovou cenu elektřiny v příštím roce navýšit. „Z regulované složky ceny je financován veškerý provoz energetických soustav a část podpory pro POZE (dle zákona příspěvek na POZE činí na straně odběratelů nejvýše 495 Kč/MWh bez DPH, zbývající část kryje státní rozpočet),“ řekl Solárnímu magazínu Michal Kebort, tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu, který regulované ceny elektřiny stanovuje. „Regulované složky cen energie jako každoročně ERÚ oznámí na konci listopadu,“ konstatoval.

Poplatek za obnovitelné zdroje

Složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie kryjí náklady na podporované zdroje energie, jedná se hlavně o úhradu minimálních cen výkupu elektřiny z fotovoltaických elektráren, které platily před více jak deseti lety. Co se poplatku za obnovitelné zdroje týká, již nyní je jasné, že nebude hrazen ze státního rozpočtu, ale že jej bude platit každý odběratel sám. Poplatek se účtuje za každou MWh, a to 599 korun včetně DPH. Odběratelům s velkou spotřebou tento poplatek tedy výsledný účet za elektřinu patřičně navýší.

Distribuční poplatky

Distribuční poplatky z elektřiny se platí podle objemu odebrané elektřiny. Jedná se skoro o polovinu celkové ceny elektřiny, takže je jejich váha významná. „Ceny zajišťování distribuce elektřiny umožňuje provozovat rozvodné sítě v ČR (vedení, trafostanice, rozvodny atd.). Obsahuje především náklady na přenos a distribuci elektřiny k zákazníkům. Zahrnuje jak stálé náklady (např. opravy a údržba soustav), tak proměnné náklady (např. náklady na technické ztráty v soustavách),“ uvedl Michal Kebort. Zatímco před rokem se s distribučními cenami příliš nehýbalo, už vzhledem k energetické krizi a vzrůstu cen elektřiny, se nyní očekává, že se naplno projeví zvýšení nákladů distributorů a tyto poplatky vzrostou. Poplatky se vydávají pro každé distribuční území zvlášť, měly by odrážet skutečné náklady distributorů. Právě tyto poplatky v roce 2023 významně narostou a zdraží elektřinu všem, a to bez ohledu na to, kdy smlouvu na elektřinu uzavřeli. 

Další poplatky

Ceny za systémové služby slouží k zajištění neustálé rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny. Tyto služby obstarává společnost ČEPS od výrobců elektřiny. Očekává se, že i tento poplatek vzroste, a to o zhruba 20 korun za MWh. Posledním poplatkem, který tvoří součást regulované ceny elektřiny, je poplatek za činnost operátora trhu. Cena za činnosti operátora trhu obsahuje především náklady na činnosti související se zúčtováním odchylek. Velikost této ceny je v porovnání s ostatními zanedbatelná. V konečném součtu se tedy zdá, že snížení neregulované složky ceny elektřiny bude významně kompenzované zvýšením regulované složky a cena elektřiny v roce 2024 může maximálně zůstat zhruba na stejné výši, jako je současný vládní strop.