FG Energy míří do konkurzu
Společnost FG Energy sdělila soudu, že nebude předkládat reorganizační plán. „Dlužník má za to, že za současné situace již není takovýto postup, tj. předložení reorganizačního plánu, udržitelný,“ uvádí firma v dopise soudu. Podle advokáta Pavla Cinka, který zastupuje část poškozených klientů, to v praxi znamená, že firma FG Energy nebude bránit probíhající insolvenci. „Soud tedy rozhodne o úpadku a patrně i jeho řešení formou konkurzu,“ dodal pro Solární magazín (SM) Cink. Kolik FG Energy dluží, nelze zatím říct, finální číslo bude zřejmé až uběhne lhůta pro přihlášení všech věřitelů. Zatím byly zaevidovány nezaplacené pohledávky ve výši přibližně 250 milionů korun. Problémy má i sesterská společnost FG Energy v Polsku, která dostala obří pokutu ve výši 150 milionů korun od tamního antimonopolního úřadu. Analytik Pirátů Janusz Konieczny pro SM uvedl, že se jednalo o nekalé praktiky. „Polská inspekce odhalila závažná pochybení, nicméně společnost se proti pokutě odvolala, a nyní to řeší soud ve Varšavě,“ dodal Konieczny.
Malina podniká a utrácí
Jiná situace je u Energetického holdingu Malina. Ten se snaží přesvědčit věřitele, že nejlepší cestou není konkurz, ale reorganizace společnosti. Proto si také najala krizového manažera, advokáty a externí společnost, která jí má pomoci firmu řídit. To se však nelíbí, ani insolvenčnímu správci, ani soudu, a nyní ani vrchnímu státnímu zastupitelství. Co všem zúčastněným vadí? Malina předložila správci smlouvu o výkonu funkce statutárního orgánu, člena představenstva, kterou uzavřela s Marianem Kláskem. Dle této smlouvy šéfovi představenstva náleží:
- měsíční odměna ve výši 190 000 Kč
- variabilní odměna až 2 400 000 Kč ročně (bez bližších kritérií pro její přiznání)
- jednorázové odměny za povolení reorganizace (1 000 000 Kč), za schválení reorganizačního plánu (1 200 000 Kč) a za splnění reorganizačního plánu (4 800 000 Kč),
- benefity v podobě poskytnutí osobního vozu vyšší střední třídy, příspěvky na penzijní a životní pojištění a příspěvek na stravování.
- Malina předala insolvenčnímu správci smlouvu o krizovém managementu uzavřenou se společností Misura Information Technologies a.s až po opakovaných urgencích. Ten z ní zjistil, že se Malina uvedené společnosti zavázala platit jednak paušální odměnu za krizové řízení ve výši 1 000 000 Kč měsíčně a dále za jiné (nespecifikované) služby odměnu ve výši 500 000 Kč měsíčně.
- Malina uzavřela smlouvu o právní pomoci na poskytování právních služeb týkajících se insolvenčního řízení s předpokládaným rozsahem 200 hodin měsíčně po 3 900 Kč/hod., tedy za 780 000 Kč měsíčně.
Insolvenční správce se obrátil na soud, aby omezil dispoziční práva Maliny, a to právě z výše popsaných důvodů. „Všechny tyto smlouvy dlužník – tedy Malina, uzavřela zcela bez vědomí či konzultace se správcem. K jeho dotazu pak nebyla schopná vysvětlit nezbytnost uzavření těchto smluv,“ uvádí se v usnesení soudu, který předběžným opatřením nařídil firmě, aby nakládala s majetkem pouze s předchozím písemným souhlasem insolvenčního správce. V rozsudku se mimo jiné uvádí: „Soud má s ohledem na jednání dlužníka důvodnou obavu, že na úkor věřitelů, a to zejména koncových spotřebitelů, tedy fyzických osob, se zde voluntaristicky hazarduje s peněžními prostředky v majetkové podstatě. Sjednání čtyř v tomto usnesení citovaných smluv pak vede soud k pochybnostem o poctivosti záměru dlužníka, pokud jde o jím navrhovaný způsob řešení úpadku reorganizací. Uvedené smlouvy jdou dle soudu značně nad rámec běžného hospodaření.“
Společnost Malina se proti výroku soudu odvolala s tím, že rozhodnutí vede k ochromení provozu firmy. Vrchní státní zastupitelství v Praze, ale dalo za pravdu prvoinstančnímu soudu a navrhlo, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.
zdroj: justice.cz
