Černouhelná elektrárna CEZ Skawina s instalovaným výkonem 330 MWe a 588 MWt je druhým největším dodavatelem tepla do Krakowa a města Skawiny. Elektrárna CEZ Chorzów s výkonem 238 MWe a 500 MWt zase nejvíce zásobuje Katowice a další městské aglomerace ve Slezsku.

Obě elektrárny kromě uhlí využívají k výrobě částečně také biomasu a v loňském roce společně vyrobily 1 390 GWh elektřiny a 5 649 TJ tepla.

„Není to nic neobvyklého. Už v minulosti jsme měli možnost sledovat, jak ČEZ prodává svá zahraniční aktiva,“ okomentoval analytik XTB Tomáš Cverna. V budoucnu také plánuje prodat podíl v turecké společnost Akenerji.

Nabídka ResInvest Group byla nejatraktivnější ze všech dosud předložených, jádro spočívá v kapacitních platbách. „Cílem je, aby se uhlíková stopa zmenšovala. A ta se dá zmenšovat buď tím, že navyšujeme neemisní zdroje, anebo neprovozujeme ty emisní. ČEZ se snaží téměř všechno v zahraničí prodávat,“ řekl ekonom Radim Dohnal ze společnosti Capitalinked.

„Dle mého soudu proto – ne že by věřili, že v Polsku se bude vyplácet brát elektřinu z uhlí na delší dobu, to se bude vyplácet déle v Česku, ale nemyslím si, že více než pět let – ale proto, že si Polsko v roce 2018 podobně jako další evropské země opatřilo možnost Evropské komise získávat kapacitní platby za připravenost některých distabilních zdrojů. Česká republika té možnosti nevyužila,“ vysvětlil. Provozovatelé tak dostanou platbu za to, že elektrárnu mají, a jsou schopni ji kdykoli nasadit do soustavy.

Prodej těchto polských společností je součástí dekarbonizačního úsilí Skupiny ČEZ, k němuž se přihlásila ve Vizi 2030. V rámci své strategie divestuje vybraná aktiva v některých zemích a soustředí se na rozvoj obnovitelných zdrojů a moderních energetických služeb v Česku a v Evropě.

„V pondělí 11. listopadu jsme udělali další krok v rámci naplňování naší Vize 2030 v oblasti dekarbonizace. Uzavřeli jsme smlouvu na prodej všech polských uhelných aktiv,“ shrnul na závěr šéf ČEZ Daniel Beneš.

Zdroj: ČEZ