Prognózy o nárůstu spotřeby elektřiny se nepotvrdily
Podíváme-li se na spotřebu elektřiny v roce 2023, ze statistik vyplývá, že k nárůstu nedošlo. Naopak, výroba elektřiny poklesla, a to i přes zvyšující se počet elektromobilů a zapojených tepelných čerpadel. Jiná situace nastala v oblasti fotovoltaických elektráren. Zde jsme mohli zpozorovat viditelný vzestup elektřiny vyrobené fotovoltaickými panely. Přesto zůstávají jaderné a uhelné elektrárny hlavními zdroji energie v Česku.
Spotřeba elektřiny klesla i v EU
V Evropské unii klesla spotřeba elektřiny o 3 % (o 66 TWh). Pravděpodobně na to měla vliv nižší průmyslová aktivita i zvýšení cen elektřiny, kvůli čemuž domácnosti šetřily energiemi. Zatím se nepotvrdilo, že by elektromobily, tepelná čerpadla a jiné elektrické spotřebiče měly výrazný vliv na spotřebu elektřiny.
Co způsobilo pokles spotřeby elektřiny v roce 2023?
Loňský rok v Česku se zapsal historie energetiky jako rok s nejnižší produkcí elektřiny od roku 2002. Elektrárny vyrobily o 10 % méně elektřiny než v roce 2022, konkrétně 72 TWh. Co stojí za tímto poklesem? Odpověď nabízí Matěj Hrubý, řídící konzultant EGÚ Brno: „Jde především o důsledek nižší ekonomické aktivity a stagnující výkonnosti ekonomik států EU. Nesouvisí to s aplikací technických úsporných opatření. Spotřeba elektřiny klesá i přes očekávanou elektrifikaci vytápění, dopravy a průmyslu. Nižší spotřeba se pak nepřímo promítá do poklesu výroby elektřiny z uhlí.“
O jak velkém poklesu je řeč? Matěj Hrubý dodává: „Největší pokles výroby z uhlí nastal v Německu o 22 % (33 TWh), Polsku o 18 % (22 TWh) a potom v Česku, kde došlo k poklesu o 11 % (4 TWh). K významnému snížení výroby elektřiny došlo také v Itálii, Belgii nebo Rumunsku.“
Jak se jednotlivé elektrárny podílely na výrobě elektřiny v Česku?
- Uhelné a jaderné elektrárny: 56 TWh
- Fotovoltaické elektrárny: 2,8 TWh
- Vodní elektrárny: 2,3 TWh
- Větrné elektrárny: 700 GWh
- Plynové elektrárny: 3,3 TWh
Jak se jednotlivé elektrárny podílely na výrobě elektřiny v EU?
- Uhelné a jaderné elektrárny: 589 TWh
- Fotovoltaické elektrárny: 196 TWh
- Větrné elektrárny: 450 TWh
- Obnovitelné zdroje včetně biomasy a vody: 1 100 TWh
Přestože se v České republice loni zvýšil podíl fotovoltaik na produkci elektřiny a další nárůst se očekává i letos, odborníci z EGÚ Brno varují, že cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) pro rok 2030 zřejmě nebudou dosaženy. V celé Evropské unii dosáhla fotovoltaika v roce 2023 pouze 8% podílu na celkové výrobě elektřiny s objemem 196 TWh. Plán pro rok 2030 však počítá s 600 TWh energie ze slunce. To znamená výrazný nárůst, kterého bude obtížné docílit.
ČR jako outsider ve výrobě větrné energie
Zajímavým zjištěním je skutečnost, že se větrné elektrárny staly hned po jaderných elektrárnách druhým největším zdrojem energie v EU. Jejich produkce vzrostla meziročně o 13 % na 450 TWh, čímž se jejich podíl na celkové výrobě energie vyšplhal na 18 %. Lídrem ve výrobě elektřiny z větrných elektráren je Německo, následované Španělskem, Francií a Švédskem. Bohužel Česko v tomto směru zaostává.
„Aktualizovaný český návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) počítá v roce 2030 s výrobou elektřiny ve větrných elektrárnách ve výší přibližně 3 TWh. Významným impulzem pro další rozvoj by měla být nová legislativa, která nyní podporuje vznik komunitní energetiky. Optimální potenciál pro instalaci větrných elektráren má přibližně sedm procent území České republiky a na nich 99 umístěných obcí, jež mohou z větru zajistit dalších až 1,5 TWh elektřiny,“ vysvětlil Matěj Hrubý.
zdroje:
https://energozrouti.cz/clanek/nastup-elektromobilu-se-neprojevuje-vyroba-elektriny-byla-v-cesku-vloni-nejnizsi-za-vice-jak-20-let
https://www.stavebniserver.com/zpravodajstvi/2023-v-eu-i-v-cr-vyznamne-klesla-spotreba-i-vyroba-elektriny/
