Firmy jsou si dlouho vědomy extrémně vysokých cen energií v EU. Stačí si připomenout Antverpskou deklaraci, kdy v belgickém Antverpském přístavu proběhlo v únoru 2024 setkání více než 70 výkonných ředitelů velkých průmyslových skupin a zástupců asociací, jejichž záměrem bylo iniciovat kroky na podporu evropského průmyslu.

Výsledkem tohoto setkání byla publikace Antverpské deklarace žádající vytvořit Evropskou průmyslovou dohodu (European Industrial Deal), která doplní Zelenou dohodu (Green Deal).

„Nekonkurenceschopnost má přímou návaznost na platy ve firmách. O co horší bude konkurenceschopnost, o to méně porostou mzdy,“ řekl místopředseda Karel Havlíček, na kterého vládní koalice sbírá podpisy pro jeho odvolání z vedení Sněmovny.

„Staronová“ Evropská komise

Od prosince se ujala funkce Evropská komise, která je opět po vedením Ursuly von der Leyenové, většina eurokomisařů se ale obměnila. Česko reprezentuje bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který má na starosti portfolio mezinárodního partnerství.

Před pěti lety, kdy Leyenová nastupovala, si ustanovila za cíl věnovat se hlavně ekologické tematice, za tu dobu se zde nasčítala řada problémů počínaje koronavirovou pandemií přes válku na Ukrajině až po energetickou krizi. Předsedkyně EK Leyenová bude pokračovat v plnění cílů Green Dealu, který se ale tentokrát zaměří více na čistý průmysl.

Leyenová vychází ze zprávy, kterou přednesl již zmíněný bývalý italský premiér a bývalý předseda Evropské centrální banky Mario Draghi, který označil nekonkurenceschopnost jako nejaktuálnější problém Evropy. Mimo jiné přichází Leyenová s dalšími tématy, na které se v následujících letech zaměří, jsou jimi obrana, podpora Ukrajiny, v neposlední řadě také podpora demokracie, která dle ní není v EU dostatečně ukotvena.

Klíčovou osobou pro energetiku se stal dánský eurokomisař Dan Jørgensen, který v minulosti prosadil zákaz dalšího průzkumu ložisek ropy a plynu v Severním moři a rovněž prosadil založení organizace Beyond Oil and Gas Alliance, která se snaží ukončit těžbu fosilních paliv.

Česko je čtvrtou nejhorší zemí v EU

Podle Eurostatu platily v první polovině roku tuzemské domácnosti s průměrnou spotřebou čtvrté nejvyšší ceny v celé Unii. Kilowatthodina elektřiny vyšla odběratele dráž už jen v Irsku, Dánsku a nejdražším Německu. „Co se týče přepočtu na kupní sílu, již dlouhou dobu máme suverénně nejvyšší ceny elektřiny. Paradoxně přitom elektřinu vyrábíme poměrně levně a exportujeme ji do zemí, kde ji následně nabízejí za nižší ceny,“ okomentoval Havlíček.

V rámci EU se dostáváme do hospodářské pasti. Seshora na evropské firmy tlačí v oblasti automobilového průmyslu Američané, kteří zde nabízí auta za dostupné ceny s perfektním vybavením, například značky Tesla. A zezdola tlačí na firmy Číňané, kteří nabízí levné výrobky opět v poměrně dobré kvalitě.

Navíc se rozevírají sociální nůžky, chudí lidé chudnou ještě více. „V České republice se navíc zvýšil počet lidí na hranici energetické chudoby za poslední tři roky ze 700 tisíc na 1,3 milionu obyvatel,“ dodal Havlíček.

Klíčem, jak se dostat z hospodářského úpadku, je podle něj právě cena energií. Ty snižují konkurenceschopnost evropských firem a současně působí negativně na kupní sílu obyvatel. „Jedna věc je, jaké budou průměrné mzdy v České republice vůči Německu, druhá věc je, jaká je zde kupní síla, tedy co si za ty platy koupíme. Nejenže nám uniká Německo i Rakousko, ale i rostoucí ceny klíčových produktů, jako jsou například energie,“ zakončil.

Zdroje: Draghiho zpráva, Eurostat, MZV