Jiří Matoušek, marketingový ředitel a člen představenstva dodavatele elektřiny Centropolu, v rozhovoru pro Solární magazín vysvětluje, jak se spotřeba elektřiny dopředu odhaduje a jak je nyní tento odhad pro dodavatele elektřiny ztížený.
Jaké prostředky má dodavatel elektřiny ke sledování spotřeby zákazníků?
U neprůběhového měření (typ C běžný pro většinu odběrných míst včetně domácností) je klíčová typizovaná (normalizovaná) křivka/diagram spotřeby (TDD) vázaná na distribuční sazbu. Z tohoto diagramu vychází odhad spotřeby. Skutečná spotřeba za celé zúčtovací období nebo jeho část se počítá na základě odečtu nebo samoodečtu. U neprůběhového měření v podstatě neznáme skutečnou spotřebu konkrétních klientů až do okamžiku, kdy obdržíme data z odečtu, který realizuje distributor, případně po samoodečtu od zákazníka, kdy údaje odešle přímo nám, nebo svému distributorovi, a ten nám je nahlásí. Energetický zákon neukládá povinnost fyzický odečet (návštěvu odečítače v odběrném místě) každý rok.
U průběhového měření typu B, který mají větší odběratelé jako školy, veřejné instituce a dostávají ho také všechna odběrná místa s fotovoltaikou či ta, kde uvažují o sdílení elektřiny, probíhá odesílání údajů automaticky každou hodinu. Jako dodavatel ale nemáme hodnoty přímo online. Princip je takový, že distributor jednou za měsíc ze systému vyvolá data o výši a průběhu spotřeby daného odběrného místa a ta nám nahlásí. V reportu pak máme údaje o spotřebě v hodinách za předchozí měsíc. Klient si může zvolit fakturaci měsíční nebo roční a dostane data po hodinách v každém dnu, týdnu a měsíci příslušného roku.
Měření typu A mají velcí odběratelé. Uskutečňuje se mezi přenosovou soustavou a zahraničními soustavami, mezi přenosovou a distribuční soustavou, když je elektřina odebíraná z přenosové soustavy nebo z distribuční soustavy na napěťové hladině vyšší než 52 kV, mezi distribučními soustavami na napěťové hladině vyšší než 1 kV, u výrobny elektřiny přímo připojené k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě na napěťové hladině vyšší než 1 kV a když je elektřina odebíraná z distribuční soustavy na napěťové hladině od 1 kV do 52 kV a s rezervovaným příkonem nad 250 kW. Přenos dat se opět uskutečňuje dálkově a my je máme k dispozici online.
Měření odběru elektřiny upravuje vyhláška 359/2020 Sb. Vyhláška o měření elektřiny.
Jako dodavatel energií od operátora trhu (OTE) každý den dostáváme dopočítané údaje o souhrnné spotřebě za celou naši zákaznickou bázi zpětně za předchozí den. Slouží nám k predikci spotřeby na následující den, kterou musíme OTE hlásit, abychom ho informovali, kolik elektřiny budeme potřebovat na krátkodobém trhu koupit, případně naopak prodat.
Změnila se typická spotřeba elektřiny za posledních 10 let? Za jak dlouho lze na změny spotřeby přijít?
Spotřeba se rozhodně změnila. V roce 2013 celková spotřeba elektřiny v České republice činila 70,18 TWh a v roce 2018 dosáhla úrovně dokonce 73,9 TWh, což byla nejvyšší hodnota za dobu vyčíslování spotřeby v ročních zprávách ERÚ. V prvním čtvrtletí roku 2019 spotřeba klesla, aby ve druhém naopak z důvodu tehdejšího chladného počasí zase vzrostla, nicméně v meziročním srovnání dosáhla za celý rok 2019 významného poklesu na 62,72 TWh. Roky 2020 (58,6 TWh) a 2021 (62,8 TWh) byly poznamenány pandemií covidu, kdy došlo k ekonomickému útlumu a s ním klesla i spotřeba elektřiny ve výrobních podnicích, a naopak kvůli lockdownu stoupla spotřeba domácností.
Následná energetická krize a prudký růst cen energií přinesl pokles spotřeby elektřiny mezi lety 2021 a 2022 (60,4 TWh), na němž se domácnosti podílely 9 procenty. Další 4 procenta úspor přidaly domácnosti v roce 2023 (57,8 TWh), kdy bylo dosaženo nejnižší spotřeby za 14 let. Vloni se téměř o 10 procent snížila také výroba.
Změnila se především struktura spotřeby domácností mimo jiné i z důvodů růstu počtu domácích FVE, což nejen dodavatelům generuje vícenáklady. Spotřeba našich klientů, tedy elektřina, kterou jim dodáváme a musíme ji pro ně nakoupit, je u části naší zákaznické báze, co má na střeše fotovoltaiku, zásadně ovlivněna počasím. Když slunce svítí, zákazník spotřebovává svou vyrobenou elektřinu, když slunce nesvítí, potřebuje elektřinu ze sítě.
Proměnlivost počasí nelze ze 100 procent ošetřit ani pokročilými predikčními modely. Domácnostem s fotovoltaikou se výrazně mění průběh spotřeby a normalizované křivky spotřeby pro ně už neplatí. Na konci roku 2023 bylo v České republice připojeno do sítě 167 360 fotovoltaických elektráren, z toho jich 116 440 bylo připojeno jen v roce 2022, kde se jednalo právě především o domácí mikrozdroje.
V celkovém počtu odběrných míst se jedná o jednotky procent. Spotřeba je ale výraznější, protože se týká odběrných míst s nadprůměrnou spotřebou (pokud má někdo spotřebu kolem 2 MWh ročně, nebude si fotovoltaiku pořizovat). A to je zásadní zásah do stability celé soustavy. Pro lepší představu si uveďme příklad: Odběrné místo má roční spotřebu 6 MWh elektřiny, a ještě donedávna bychom pro takového zákazníka na velkoobchodním trhu nakoupili právě tolik elektřiny. Ovšem nyní, když má takové odběrné místo vlastní fotovoltaiku, přibližně 2 MWh odebere standardně ze sítě, řekněme 4 MWh si vyrobí a spotřebuje a zároveň do sítě pošle 1,5 až 2 MWh přebytků. Má tak úplně jiný charakter průběhu spotřeby.
Na celku zákaznického portfolia přitom vidíme spotřebu na denní bázi, viz odpověď výše, u jednotlivých odběrných míst s průběhovým měřením vidíme spotřebu zpětně za měsíc, u odběrného místa bez průběhového měření ji ale zjistíme až při ročním vyúčtování. Denně samozřejmě dostáváme souhrnný dopočítaný přehled o spotřebě celé naší klientské báze.
Jak často musí dodavatel hlásit odhad spotřeby zákazníka distributorovi?
Nominace spotřeby v jednotlivých hodinách za celou zákaznickou bázi, tedy nikoli pro jednotlivá odběrná místa, na následujících 24 hodin hlásí dodavatel operátorovi trhu (OTE) prostřednictvím automatizovaného systému do 8:00. Do 12:00 je ještě prostor na případné úpravy predikce. Vyhodnocení předchozího dne je k dispozici na OTE ve 12:00 následujícího dne. Od 1. července letošního roku se bude nominace spotřeby na následujících 24 hodin provádět s intervalem 15 minut.
Jaký vliv na plánovanou spotřebu má fotovoltaika a její nepravidelné využívání (odběr elektřiny)?
Vliv je velký, zásadní a negativní, viz ceny za odchylku: Odchylky – elektřina — Čeština (ote-cr.cz) a ČEPS, a.s. (ceps.cz). V některých dnech může být cena za odchylku způsobená mikrozdroji i v řádu stokorun za jednu megawatthodinu.
V jakém případě platí dodavatel pokutu za špatně odhadnutou spotřebu?
Nejedná se o pokutu, ale o cenu za odchylku, což jsou pro dodavatele vícenáklady. Odchylku platí dodavatel vždy při „nesprávném“ odhadu spotřeby, ať je vyšší nebo nižší, než na OTE nahlásil. Průběh aktivací služeb výkonové rovnováhy můžete vidět na ČEPS, a.s. (ceps.cz).
Současná situace je poměrně nová, modely se postupně díky zpřesňujícím se datům učí lépe predikovat. Odhady spotřeby už ale nikdy nebudou tak přesné, jako když vycházely z typizovaných (normalizovaných) křivek spotřeby u neprůběhového měření bez mikrozdrojů. Výroba v jaderných nebo uhelných elektrárnách není závislá na počasí vůbec. Odchylky ve spotřebě se projevovaly vždy, ale při troše zjednodušení se týkaly především vytápění, kde bylo počasí také klíčovou proměnnou. Výraznější tak byla u odběrných míst s takzvanou topenářskou sazbou. Spotřeba elektřiny u odběrných míst s využitím elektřiny jen ke „svícení“ a pro běžné spotřebiče je v jednotlivých letech velmi podobná a velmi přesně predikovatelná. Dnes, když dvě hodiny svítí slunce a podle předpovědi nemělo, vznikají kvůli fotovoltaice ohromné rozdíly. Bez vlivu fotovoltaiky by rozdíl v odběru elektřiny nebo plynu v rozpětí dvou hodin tak zásadní nikdy nebyl.
