Fotovoltaika pro bytové domy bez zbytečných sporů. Nová iniciativa radí, jak se domluvit

Pořídit fotovoltaiku na rodinný dům je jedna věc. Přesvědčit o ní desítky sousedů v bytovém domě už může být podstatně složitější. Kolik panelů na střechu? Kdo bude elektřinu využívat? Jak se rozdělí náklady a úspory? A co když se někdo zapojit nechce?
Druhá možnost stanovuje, že bytový dům sloučí všechna odběrná místa do jednoho. Foto: Pexels
Druhá možnost stanovuje, že bytový dům sloučí všechna odběrná místa do jednoho. Foto: Pexels

Právě na tyto otázky se zaměřuje projekt Elektřina domů, který připravila Katedra sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s výzkumným ústavem STEM. Projekt vznikal od září 2023 do září 2026 a byl spolufinancován Technologickou agenturou ČR v programu SIGMA.

Nejde jen o panely na střeše

Od roku 2023 mohou obyvatelé bytových domů v Česku společně vyrábět a sdílet elektřinu z obnovitelných zdrojů, například z fotovoltaiky na střeše. Jenže technická stránka je pouze část problému. Na fotovoltaice se totiž musí domluvit lidé, kteří spolu bydlí. A právě to může být někdy větší oříšek než samotná instalace.

Projekt Elektřina domů proto nevznikl proto, aby přesvědčil SVJ nebo bytová družstva k instalaci fotovoltaiky za každou cenu. Jeho cílem je pomoci obyvatelům najít řešení, které bude dávat smysl právě pro jejich dům. Jde také o to, že členové výboru SVJ jsou laici v oboru obnovitelných zdrojů. Projekt jim má pomoci se v problematice zorientovat a vytvořit mapu jednotlivých kroků.

Psali jsme: Soláry na bytových domech mají šanci na rozvoj. Úřad zrušil užitný vzor

Kolik může bytový dům ušetřit?

Jedno číslo pro všechny domy neexistuje. Záleží na velikosti střechy, výkonu elektrárny, spotřebě, případné baterii, stavebních úpravách i možnostech získat podporu.

Podle projektu se náklady na instalaci bytové FVE zpravidla pohybují od zhruba 500 tisíc korun výše. U běžných bytových domů výkon elektrárny obvykle nepřesahuje 50 kWp. Orientační návratnost se podle konkrétního řešení může pohybovat přibližně mezi pěti a patnácti lety. Výrazně přitom záleží na tom, kolik vyrobené elektřiny se podaří přímo v domě spotřebovat. Právě vlastní spotřeba bývá ekonomicky zajímavější než prodej přebytků do sítě.

Elektřina může putovat i do jednotlivých bytů

Co se s vyrobenou elektřinou vlastně stane? Může pokrýt například osvětlení společných prostor, provoz výtahu, vytápění nebo ohřev vody. Pokud systém umožňuje sdílení mezi domácnostmi, může se dostat také přímo do jednotlivých bytů.

Přebytky lze uložit do baterie, využít například k ohřevu vody nebo je poslat do distribuční sítě. Právě spotřeba přímo v domě je přitom klíčová. Pokud například fotovoltaika vyrábí přes den, může dávat smysl využít elektřinu právě tehdy, kdy je jí dostatek, případně ji uložit na později.

Dva způsoby sdílení

Bytové domy mají dvě hlavní možnosti, jak elektřinu mezi domácnosti rozdělovat. První je sloučené odběrné místo, při kterém se elektroměry sloučí do jednoho odběrného místa a společně se řeší dodávka elektřiny i následné rozúčtování.

Druhou možností je sdílení pomocí alokačního klíče a prostřednictvím Elektroenergetického datového centra. V tomto případě si domácnosti mohou ponechat své dodavatele elektřiny a vyrobená energie se mezi ně rozděluje podle předem stanoveného klíče. Která varianta je lepší? Podle autorů projektu na to neexistuje univerzální odpověď. Záleží na konkrétním domě a na tom, jak se jeho obyvatelé chtějí na fungování systému podílet.

Co když soused fotovoltaiku nechce?

Ani to nemusí celý projekt zastavit. Fotovoltaiku lze podle zvoleného právního modelu pořídit i bez zapojení všech vlastníků. Některé domácnosti se mohou připojit později, případně může část obyvatel vytvořit vlastní právní uspořádání pro provoz elektrárny.

Právě podobné situace mohou být při schůzích SVJ citlivé. Kdo bude elektrárnu vlastnit? Kdo ji zaplatí? A kdo bude mít nárok na vyrobenou elektřinu? Projekt Elektřina domů proto nabízí také metodiku, návody a další nástroje, které mají pomoci SVJ a bytovým družstvům takovou debatu zvládnout bez nutnosti drahých poradců.

Nejdřív dohoda, potom nabídky

Autoři doporučují rozdělit rozhodování do několika kroků. Nejprve by měl dům schválit záměr možnost fotovoltaiky podrobněji prozkoumat. Následovat může studie nebo konkrétní návrh řešení včetně cenové nabídky.

Teprve potom se rozhoduje o konkrétní realizaci, dodavateli, ceně a způsobu financování. Náklady lze podle projektu hradit například z fondu oprav, úvěrem SVJ či družstva nebo s využitím dotační podpory. Je třeba připomenout, že fotovoltaika není vhodná automaticky pro každý bytový dům. Před instalací je potřeba posoudit stav a nosnost střechy, její zastínění, elektrické rozvody i kapacitu distribuční sítě.

Pomocník pro SVJ, která teprve začínají

Projekt Elektřina domů tak míří na problém, který může být pro rozšíření fotovoltaiky na bytových domech stejně důležitý jako samotná technologie. Panely, střídač nebo baterie lze koupit. Mnohem složitější může být najít řešení, se kterým budou spokojeni lidé v celém domě.

Zdroj: Elektřina domu

Související článek

Baterií v Česku rychle přibývá. Jak na nich lze vydělávat a kdy dávají smysl domácnostem?

Baterie už nejsou jen doplňkem k fotovoltaické elektrárně, který pomáhá ukládat přebytky výroby a u některých systémů také zajistit záložní napájení při výpadku sítě. Stávají ...

Buďte v obraze

Odebírejte pravidelný newsletter ze světa fotovoltaiky a tepelných čerpadel.