Fotovoltaika v památkových zónách je problém: Přelomové soudní rozhodnutí ale mění pravidla hry

Česká republika oplývá památkovými zónami, tedy oblastmi s významnými kulturními hodnotami, kde se na budovy vztahuje zvláštní stupeň ochrany. Instalace fotovoltaiky na historických budovách v těchto zónách podléhá přísným pravidlům a individuálnímu posouzení památkářů.
Solární tašky v barvě krytiny jsou na památce neviditelné. | Zdroj Národní památkový úřad

Definice památkové zóny a její význam

Za památkovou zónu se zpravidla prohlašuje „útvar nebo jeho část, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty a na budovy, které se zde nacházejí, se vztahuje zvláštní stupeň ochrany“. Kompletní seznam těchto zón je přístupný na stránkách Národního památkového ústavu. Pro investory z této ochrany vyplývá, že pokud se na chráněné budově mají provádět stavební úpravy, je třeba žádat o souhlas místně příslušného Odboru památkové péče. Uchazeč pak spolu s žádostí o závazné stanovisko doloží také technickou dokumentaci nebo nákres, na kterém uvede, kolik fotovoltaických článků a na jakém místě budovy či pozemku hodlá upevnit.

Různé stupně památkové ochrany

To, zda památkáři na budově fotovoltaiku povolí nebo ne, podléhá vždy individuálnímu posouzení, jež je odstupňováno podle druhu památkové ochrany daného území a konkrétního objektu. Rozeznává se totiž ochranné pásmo, dále památkové zóny a památkové rezervace. Zatímco v ochranném pásmu fotovoltaiku do jisté míry akceptovat lze, v památkových zónách a rezervacích její instalace není možná prakticky nikdy. Kladnému rozhodnutí se žadatel přiblíží, pakliže doloží, že fotovoltaika bude umístěna tak, že z veřejného místa nebude viditelná a bude integrovaná do hmotné podstaty objektu.

Postoj památkářů k fotovoltaice na historických budovách

Obecně se dá říct, že fotovoltaice památkáři v České republice nefandí. Je tedy třeba počítat s tím, že u historických staveb je umísťování těchto systémů spíše nežádoucí a že budou památkáři klást tuhý odpor. Zatímco u novostaveb se klade důraz na komplexnost řešení a integraci fotovoltaického systému do celkového vyznění budovy, u historických budov je fotovoltaika považovaná za cizorodý prvek, který je přípustný jen výjimečně. A v památkových rezervacích a na území, která jsou památkami Světového dědictví, je umísťování fotovoltaiky obecně zcela nežádoucí.

Kritéria posuzování fotovoltaiky na památkách

Památkáři při posuzování záměru berou do úvahy několik kritérií. Kromě stupně památkové ochrany je to historická cena objektu, jeho architektonická hodnota, stáří, urbanistická kvalita a funkce budovy obecně. Dále se posuzují vlastnosti konkrétního fotovoltaického řešení, jeho rozsah a velikost, barevnost, umístění, stavební integrace, zásah do stávajících konstrukcí, reverzibilita, uplatnění se v blízkých a dálkových pohledech a viditelnost z veřejných prostranství.

Možnosti odvolání proti rozhodnutí památkářů

Pokud památkáři vydají nesouhlasné rozhodnutí, nezbývá, než že se žadatel obrátí k soudu. Doposud již několik takových sporů proběhlo. Nejčastěji se však jednalo o „černé stavby“, proti kterým památkáři bojovali a jejich výsledek byl tedy celkem předvídatelný – soud dal památkářům za pravdu. Pozornost ale vzbudilo několik judikátů, které vznikly poté, co se neúspěšní žadatelé o legální instalaci s výrokem památkářů nespokojili a obrátili se na soud.

Přelomová soudní rozhodnutí v oblasti fotovoltaiky

Pro přelomové judikáty je charakteristický rozpor mezi zájmem na ochranu památek a na ochranu životního prostředí, dále pak různý přístup soudů, které ve věci rozhodují. Například v rozsudku z ledna 2023 dal soud v Hradci Králové, kdy se jednalo o umístění fotovoltaiky v památkové zóně v Chotěboři, památkářům za pravdu. Podle rohodnutí památkáři vhodně posoudili rozpor mezi zájmem na čisté životní prostředí a na ochranu památky, zároveň ale bylo žadateli povoleno umístit fotovoltaiku tak, aby nebyla z ulice viditelná.

Fotovoltaika jako veřejný zájem

Ke zcela jinému závěru dospěl plzeňský soud, když si u něj stěžoval na postup památkářů majitel domu ve vesnické památkové zóně. Jeho hlavní stížností bylo, že jsou solární panely ve veřejném zájmu, neboť přispívají k ochraně klimatu. Podle památkářů šlo pouze o žadatelův osobní zájem. S tím se plzeňský soud neztotožnil a nařídil památkářům, aby své rozhodnutí zvážili. Památkáři podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ale ani zde nenašli zastání. Co je ale důležité i pro další žadatele – své rozhodnutí musí přehodnotit a nesmí se již vyjadřovat ve smyslu, že fotovoltaika není veřejný zájem. Toto rozhodnutí povzbudilo mnoho majitelů domů v památkových zónách, kteří tak vědí, že i pro ně může přicházet fotovoltaika do úvahy.

Zdroj: Národní památkový úřad, Ministerstvo kultury

Související článek

Solární panely a moderní stavby: Povede tudy cesta k energetické samostatnosti i úsporám?

S rostoucím důrazem na udržitelnost a ekologická řešení se solární technologie integrují do stavebních projektů, což přináší uživatelům i obcím nejen estetické, ale i ekonomické ...

Buďte v obraze

Odebírejte pravidelný newsletter ze světa fotovoltaiky a tepelných čerpadel.