K českému blackoutu se vrátila Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny, která připravila obsáhlou zprávu o jeho příčinách. Podle ní vyšetřování dospělo k závěru, že k incidentu došlo po neočekávaném snížení výroby v jedné části soustavy, které následovalo po vypnutí vedení 400 kV způsobeném přetržením drátu: „Několik minut po události N-1 vedlo toto neočekávané snížení výroby ke zvýšení přetížení v přenosové síti. Přetížené vedení 220 kV bylo odpojeno, což spustilo vypnutí dvou zbývajících připojovacích bodů v postižené oblasti, která byla následně oddělena od sítě. Vzhledem k velké nerovnováze mezi výrobou a zatížením v této oblasti nedokázalo automatické odpojování zátěže při nízké frekvenci zabránit poklesu frekvence, což vedlo k okamžitému kolapsu oddělené oblasti.“

Má svůj vliv také ČEPS?

O blackoutu se šířily mnohé dohady: „Když 4. července postihl velké části Čech v našich končinách bezprecedentní výpadek dodávek elektrické energie, jistá část informačního prostoru měla okamžitě jasno, může za to nadvýroba bavorských FVE v onen velmi letní den. Ve skutečnosti však lapálii způsobil pád vedení vysokého napětí a hlavně následné nedodání výkonové rezervy obecně a uhelnou elektrárnou Ledvice zvlášť. Svůj podíl na kalamitě nese také složitá topologie sítí v daný okamžik v důsledku odstávek a dispečink ČEPSu jako provozovatele přenosové sítě,“ uvedl Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.

Energetický regulační úřad: 30 podnětů z analýzy

Vlastní zprávu připravil také Energetický regulační úřad, jehož pracovní skupina se skládala ze zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, provozovatelů přenosové soustavy a regionálních distribučních soustav, klíčových výrobců elektřiny a operátora trhu. Celou událostí se zabývala v širším kontextu než technický expertní panel a identifikovala 30 podnětů, které řešila ve třech liniích: technicko-provozní, legislativní a komunikační.

„Bezprecedentní výpadek přinesl řadu nových praktických zkušeností, ze kterých je nezbytné se poučit a zohlednit je v návrhu nápravných opatření. Naše výstupy pomohou posílit bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny. Závěry pracovní skupiny zároveň představují konsensus všech zúčastněných odborníků,“ říká Jan Šefránek, předseda ERÚ.

Výsledkem je změna pravidel zvláštního režimu zúčtování odchylek s cílem zvýšit motivaci tuzemských poskytovatelů regulační energie. „Pracovní skupina se soustředila na praktickou rovinu problému a rychlou implementaci navrhovaných změn. Jak zachycuje naše závěrečná zpráva, i díky tomuto věcnému přístupu se nám řadu z navrhovaných opatření podařilo již zavést. Z dlouhodobého hlediska, vzhledem k proměně energetiky, je pak potřeba přehodnotit i celkový přístup k řízení a provozování energetických soustav,“ uzavírá Jan Šefránek.

Extrémní vedra – problém s chlazením elektráren

Můžeme čekat letos blackout v souvislosti s teplotními extrémy? „Na FVE mají extrémní teploty jen malý vliv a náhlé změny ve výrobě způsobené oblačností jsou meteorologické predikce schopny solidně zachytit. Extrémní vedra tak komplikují spíše výrobu z konvenčních zdrojů s chladicím okruhem,“ popisuje Jan Palaščák. „Ke chlazení elektráren nezbytná voda je teplejší a pokud panuje také sucho, najednou jí nemusí být dostatek. Loni touto dobou bylo utlumeno či dokonce odstaveno 17 z 18 francouzských jaderných elektráren, zejména ty podél Garonne, Loiry a Rhôny. V některých případech šlo o plánovanou údržbu, kapacita ztracená během 1. a 2. července přímo v důsledku veder však činila nejméně 7 GW neboli zhruba 15 procent výkonu všech francouzských jaderných elektráren.“

Vliv extrémních veder na přenosovou soustavu

Změna klimatu a častější extrémní teploty mohou mít na přenosovou soustavu velký vliv: „Stejné problémy měli v té době Švýcaři a například i naši severní sousedé se dlouhodobě potýkají s potížemi při chlazení svých uhelek. Spolu s tím, jak supertropy ohrožují přenosovou a distribuční infrastrukturu, se tedy jedná o dlouhodobý problém, který se bude s postupující změnou klimatu jen zhoršovat. V tom smyslu, že ne ten český scénář zaviněný sérií pochybení, ale ony výše zmíněné „italské“ opravdu mohou být častější. Alespoň pokud nebudeme dál modernizovat distribuci energie směrem k vyšší odolnosti sítí, a to nejen s ohledem na měnící se vzorce výroby a spotřeby, ale právě také na extrémní počasí,“ upozorňuje Jan Palaščák.

Zdroj: ERU, Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny