Služby výkonové rovnováhy nás provázejí už více než padesát let, jenže v době tehdejšího Československa se energetický mix skládal přibližně z jednoho procenta vodních elektráren, zatímco zbytek pokrývaly především uhelné a jaderné zdroje. Tyto tzv. tvrdé zdroje mají jednu společnou vlastnost – jsou stabilní. Ať je léto, nebo zima, ať fouká, nebo je bezvětří, ať svítí, nebo padne noc, jejich výkon je spolehlivý, z pohledu energetiky naprosto perfektní.

Přesto se stabilní zdroje na straně výroby dostávaly do nestabilních stavů zejména proto, že jsme před revolucí byli ocelářská velmoc. Služby výkonové rovnováhy byly nezbytné vždy, zejména při spouštění a odstavování pecí. Aktuálně se však sektor kvůli vysokým cenám emisních povolenek dostává do problémů, jak uvedl v pořadu Vysoké napětí předseda představenstva a generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide. A častější diskuse o kompenzačních mechanismech jsou jen důsledkem postupného útlumu uhelných elektráren (kvůli cenám emisních povolenek) a rostoucího počtu obnovitelných zdrojů.

To, co u nás před padesáti lety nebylo, je ona nepředvídatelnost na straně výroby. Proto je už nyní potřeba síť stabilizovat, než se doplní chybějící legislativa v oblasti akumulace, aby se zabránilo zbytečnému maření elektřiny.

V síti máme velké množství fotovoltaických elektráren z prvního solárního boomu – jejich instalovaný výkon dosahuje přibližně dvou gigawattů. Tyto elektrárny mají nastavenou provozní podporu tak, že dostávají zaplaceno i v době, kdy je solární energie v Evropě přebytek, zejména díky Německu, Španělsku nebo Itálii. To tlačí ceny dolů, v některých případech až do záporných hodnot. Přesto české fotovoltaiky běží naplno, protože mají garantovanou výkupní cenu za kWh. Výsledkem je přetížená síť a rostoucí problémy s její stabilitou, přestože lze předvídat, že výroba bude vysoká, vznikají odchylky, které je nutné kompenzovat. Proto je nezbytné mít systém schopný tuto přebytečnou energii spotřebovat, když jí je nadbytek.

Fény na maření energie

Možností, jak energii spotřebovat efektivně, není moc. „Ale např. velké chladírny a mrazírny mohou být zařazeny do služeb výkonové rovnováhy, což v praxi znamená, že mohou prodloužit chlazení, aniž by to ovlivnilo jejich provoz, a dostat za poskytnutí flexibility ještě zaplaceno. Podobný byznys model mohou využít i teplárny pro ohřev vody v případě, že mají tepelná čerpadla. V létě za úpravu časování dostanou zaplaceno, ohřejí vodu domácnostem zdarma a energii efektivně spotřebují. Bojlery jsou zajímavá a velmi smysluplná varianta,“ uvedl solution architekt Petr Černý ze společnosti Memodo.

Bohužel, než se podaří vybudovat dostatečnou kapacitu bateriových úložišť, se místo vyjmenovaných chytrých řešení stále častěji objevují tzv. mařiče. Jde o technologii, která dokáže odebrat ze sítí přebytečnou elektřinu, pro kterou v danou chvíli není spotřeba, a přemění ji na teplo, které mařič vypustí do ovzduší. „I když je to nemorální řešení, mohou fungovat do pár měsíců. Instalace chladíren nebo velkých tepelných čerpadel jsou naopak projekty na roky a stojí násobně více peněž než mařiče. Žádná legislativa je sice nebrzdí, ale vzniknou jen tehdy, když je po nich business poptávka a investice má přiměřenou návratnost,“ doplnil Černý.

Klíčová opatření pro efektivní akumulaci

„Současná situace je ekonomicky, ekologicky i sociálně neudržitelná a ohrožuje efektivitu a udržitelnost českého energetického trhu. Přitom jsou to pouze legislativní nedostatky, které neumožňují jinak dostupným zdrojům flexibility (baterie, KVET, řízení spotřeby a ostatní decentrální zařízení) využití jejich potenciálu. Místo toho dochází k zbytečnému maření energie, což je při tomto rozsahu v evropském kontextu bezprecedentní,” vysvětlil Petr Řeháček, ředitel SAF.

Problém pomalé implementace pravidel Evropské unie je umocněn také tím, že fungování energetického zákona dle jeho novely Lex OZE III svazuje připravované Elektroenergetické datové centrum (EDC). To představuje nový subjekt trhu s elektřinou působící vedle Operátora trhu s elektřinou (OTE). Dané nastavení již nyní komplikuje současnou situaci a přináší větší nejistotu ohledně udržitelnosti rozvoje trhu v dalších letech.

Pro řešení současné situace navrhuje SAF několik vzájemně provázaných opatření. Klíčovým krokem je implementace přechodného systému pro vyhodnocování akumulace energie, který by fungoval do plného spuštění plánovaného EDC. Součástí tohoto řešení je i úprava vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou a tarifní struktury, který připravuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Cílem je zajistit funkční systém akumulace v maximálním možném rozsahu již od začátku účinnosti novely Lex OZE III, ideálně od 1. července 2025. Vzhledem k senátní vratce novely zpět do Sněmovny možná o 1-2 měsíce později, ale bez jakýchkoliv dalších průtahů.

Druhým opatřením je zavedení ekologických limitů pro zdroje flexibility. Tento krok má motivovat účastníky trhu k využívání efektivních a ekologických technologií namísto současných neefektivních řešení, jako jsou dieselagregáty nebo zařízení přímo mařící elektřinu. Nové limity by měly platit ihned po zavedení akumulace. Tímto způsobem bude možné postupně nahradit neefektivní zdroje lepšími alternativami při zachování kontinuity regulačního výkonu v rámci Služeb výkonové rovnováhy ČEPS.

Třetím důležitým krokem je co nejrychlejší zavedení nezávislé agregace na trhu s flexibilitou. Dané systémové řešení by mělo odpovídat minimálně rozsahu, který SAF navrhoval již v říjnu 2023 v rámci připomínek k návrhu EDC. Přestože jde o klíčovou součást evropského trhu s elektřinou, v Česku se zavádí až osm let po platnosti příslušných unijních pravidel. Tento mechanismus je přitom zásadní pro celkový rozvoj trhu s flexibilitou a využití potenciálu decentralizovaných zdrojů, včetně domácností a elektromobility.

Zpoždění v implementaci evropských pravidel

Navržená opatření mají za cíl pomoci vyřešit současnou bezprecedentní situaci a přispět k ekologizaci energetického sektoru. Zároveň budou také představovat argumenty v rámci nápravného řízení, které unijní orgány vedou s Českem ohledně pozdní implementace evropské legislativy. Negativní důsledky zpoždění se projevují i na tuzemském energetickém trhu, např. ve formě financování zisků z plýtvání energií všemi spotřebiteli.

„Popsané důsledky, i případné další budoucí komplikace a náklady, by nemusely nastat, pokud bychom dodržovali termíny stanovené unijními orgány pro transpozici pravidel trhu. Stejně tak kdyby účinnost energetického zákona nebyla pevně vázána na nový regulovaný subjekt EDC a další zpožděné transpozice. Dlouhodobě jsme před těmito dopady varovali. Místo toho jsme dospěli do fáze, kdy se tématem staly naprosto nesmyslné mařiče energií či nasazování dieselagregátů. Námi navrhovaná a dlouho prosazovaná opatření by přispěla k posílení stability české energetiky, nápravě vzniklých chyb a efektivnímu přechodu na zelenou energii, jak je požadováno evropskými regulacemi,” řekl Jan Fousek, ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT.

Zdroj: AKU-BAT, Memodo, SAF, Vysoké napětí