Solární energie jako hnací motor udržitelného zemědělství

Zemědělství je jedním z největších spotřebitelů energie, což jej činí ideálním pro implementaci obnovitelných zdrojů, jako je právě solární energie. Podle Solární asociace vzrůstá v České republice zájem o instalaci solárních systémů na farmách. Tento zájem podporují různé dotační programy, které motivují zemědělce k přechodu na čistou energii.

Praktické možnosti využití fotovoltaických panelů

Agrovoltaika, tedy kombinace fotovoltaických panelů a pěstování plodin na jedné ploše, nabízí jedinečný způsob, jak optimalizovat využití zemědělské půdy. Panely mohou být instalovány na střechy budov, volné plochy na farmách nebo v rámci agrovoltaických systémů, které kombinují výrobu elektřiny s pěstováním plodin. Tyto panely chrání plodiny před extrémním slunečním zářením a pomáhají snižovat odpařování vody, což může zvýšit výnosy a snížit nároky na zavlažování. Solární energie se také využívá v provozu skleníků a sušiček, kde přispívá ke zvýšení kvality a trvanlivosti zemědělských produktů. Využití agrovoltaiky může zvýšit výnosy plodin až o 16 procent a navýšit zemědělcům zisky za hektar pěstované pšenice zhruba o 1268 eur, jak vyplývá z analýzy think-tanku Ember.

Ekonomické výhody solárních technologií v zemědělství

Investice do solárních technologií může výrazně snížit provozní náklady zemědělských podniků, což je zásadní zejména v době rostoucích cen energií. Solární systémy mohou pokrývat energetické potřeby farem, jako je provoz strojů, osvětlení stájí, zavlažování nebo chlazení produktů. Podle údajů Komory obnovitelných zdrojů energie mohou zemědělci dosáhnout výrazných úspor na nákladech za energie a zároveň přispět k ochraně životního prostředí. Zemědělské podniky, které investují do solárních systémů, mohou rovněž profitovat z prodeje přebytečné energie zpět do sítě, což přináší další příjmy. Díky státním dotacím a podpoře od energetických společností, jako je ČEZ nebo EG.D, se snižuje návratnost investic, což činí solární technologie finančně dostupnějšími i pro menší farmáře.

Výzvy spojené se zaváděním solární energie na farmách

Přestože solární energie nabízí mnoho výhod, její zavádění v zemědělství není bez výzev. Jednou z hlavních překážek jsou vysoké počáteční náklady na instalaci solárních panelů a dalšího vybavení. Ačkoli existují dotační programy a zvýhodněné úvěry, pro mnoho zemědělců zůstávají počáteční investiční náklady významnou bariérou. Dalším problémem je nedostatečná infrastruktura a legislativní překážky, které mohou ztížit připojení solárních systémů do sítě. Další výzvou, zejména u velkých fotovoltaických projektů, které mohou ovlivnit půdní kvalitu a místní ekosystémy, je ochrana půdy a biodiverzity. Agrovoltaika však nabízí řešení, jak snížit negativní dopady na životní prostředí a zároveň efektivně využít zemědělskou půdu. Energetický regulační úřad a další instituce se snaží zjednodušit procesy spojené s povolováním a připojováním solárních systémů, ale mnoho zemědělců stále čelí složité byrokracii.

Solární energie a budoucnost českého zemědělství

Budoucnost solární energie v českém zemědělství vypadá slibně, zejména s ohledem na rostoucí potřebu energetické soběstačnosti a snižování uhlíkové stopy. Podle odborníků z brněnské Mendelovy univerzity může solární energie nejen snížit náklady na energie, ale také posílit odolnost zemědělských podniků vůči klimatickým změnám. Úspěšná integrace solárních technologií v zemědělství bude vyžadovat pokračující podporu ze strany státu, výzkumných institucí a energetických společností.

Cesta k udržitelnému zemědělství

Společná snaha všech zainteresovaných stran je klíčová pro překonání existujících překážek a plné využití potenciálu solární energie v zemědělství. Při správném nastavení může solární energie významně přispět k transformaci zemědělství na udržitelnější a efektivnější odvětví. Využití solární energie nejen snižuje environmentální dopady, ale také zajišťuje větší ekonomickou stabilitu venkovských oblastí, čímž posiluje odolnost celého sektoru tváří v tvář rostoucím výzvám 21. století.

Cílem je minimalizovat negativní dopady

Jak vyplývá z informací Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, agrovoltaické výrobny elektřiny by v Česku mohly vzniknout na více než 70 tisících hektarech půdy. „Agrovoltaické elektrárny je ideální instalovat na trvalých kulturách, jako jsou chmelnice nebo ovocné sady, které vyžadují méně intenzivní zemědělské práce a jsou méně náchylné na stínění než jednoleté plodiny,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Díky tomu se solární panely snáze integrují do zemědělského prostředí a minimalizují se negativní dopady na výnosy plodin, uvedlo dále ministerstvo.

Potenciál agrovoltaiky v Česku

Z předběžných odhadů společnosti Raylyst, předního evropského distributora fotovoltaických technologií, vyplývá, že o podmínky provozu vlastní elektrárny se zajímají skoro dvě třetiny zemědělců v Česku, a to i přes nemalou výši investice. Raylyst odhaduje potenciální výkon agrovoltaiky v Česku na 380 GWp a při osazení půl procenta zemědělské půdy by mohla agrovoltaika v tuzemsku vyrobit deset až 12 terawatthodin energie ročně. „S nadsázkou tedy můžeme říci, že na českých polích se v případě ideálního výkonu skrývají téměř dva jaderné bloky,“ tvrdí specialista společnosti Michal Petřek.

Maximální využití půdy vede k energetické soběstačnosti

V agrovoltaice jsou solární panely instalovány na zemědělské plochy nad zemí, takže pod nimi mohou růst plodiny či se pást zvířata. Systém tak pomáhá zvýšit využití půdy a snižovat závislost na fosilních palivech. Podle studie, kterou vypracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací pro ministerstvo zemědělství, lze solárními panely v Česku například pokrýt plochu zemědělských budov v rozsahu zhruba 15 milionů metrů čtverečních, přičemž celková plocha zemědělských střech je asi 48 milionů metrů čtverečních. Zemědělci přitom pro zabezpečení energetické soběstačnosti potřebují pouze osm milionů metrů čtverečních ploch, což znamená obrovský potenciál k přebytkům. Využití fotovoltaiky v praxi ale podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala narazí na značně omezenou kapacitu distribuční sítě.

Zdroje: Solární asociace, Komora obnovitelných zdrojů, ERÚ, MPO, MZe, Mendelova univerzita, ČEZ, EG.D