Jsou kroupy opravdu tak nebezpečné?

Častější frekvence extrémních povětrnostních jevů zvyšuje i riziko poškození fotovoltaických panelů, přestože jejich poškození je málo pravděpodobné. Solární panely se skládají z několika vrstev. Vnější – a více podléhající povětrnostním podmínkám – je tvrzené sklo, které má tloušťku mezi 3 a 4 milimetry. Pod sklem jsou pak dvě vrstvy plastového materiálu, které obsahují fotovoltaické články. Testování panelů se liší, ale nejčastější testy na krupobití se provádějí tak, že na panely dopadají ledové koule o průměru 4 centimetry rychlostí 80km/h. Pokud by tedy padaly kroupy o této velikosti nemělo by to pro domácí fotovoltaickou elektrárnu znamenat hrozbu. Někteří odborníci však upozorňují, že od velikosti krup 4 cm se procento viditelného poškození výrazně zvyšuje. Nejmenší trhliny se netvoří v přední vrstvě skla, ale v křemíku, což nevede ihned ke snížení výkonu. Po pár měsících však mohou poškozená místa začít vykazovat rychlý pokles výkonu a zhruba po roce se trhliny stanou viditelné i na vnější straně panelu. Jakékoliv poškození pak snižuje životnost solárního panelu.

Jak poznat, že je panel poškozený?

Všimli jste si u některých fotovoltaických panelů poškození krupobitím, ale podle ukazatelů na střídači se zdá, že denní produkce je stále v pořádku? Počkejte na deštivý den a zkontrolujte, zda se střídač s mokrými moduly nevypne, nepřejde do alarmového stavu nebo nezobrazí zprávu „nízká izolace“. Pokud i přes déšť nedojde k žádným poplašným zprávám, můžete moduly s drobnými prasklinami ponechat a pokračovat v jejich používání. Pokud se však objeví izolační alarm, znamená to, že jsou „nezakryté“ elektrické části, nebo že voda přichází do kontaktu s částmi pod napětím. V takovém případě je nutné zasáhnout do systému, protože to představuje potenciální nebezpečí. I když obvykle není důvod k panice, měli byste co nejdříve zavolat odborníka, aby provedl podrobnou kontrolu stavu vašeho fotovoltaického systému.

Mám problém, co s tím?

První možnost: zavolejte instalační firmě, aby Vám elektrárnu zkontrolovala a nechte si vyměnit poškozený panel. Měl by být identický jako ty nepoškozené. Nejde o výrobce, ale o technické parametry. Před tím si vše nechte nafotit a zapište si datum a čas bouřky, kdy mohlo dojít k poškození panelů. Vše kvůli případnému uplatnění pojistného plnění.

Druhá možnost: Pokud nemáte k dostatek finančních prostředků na nákup nových panelů, případně už čekáte na likvidátora z pojišťovny, nechte si udělat takzvané přemostění. Toto jednoduché řešení odpojí vadné panely a vytvoří mezi zbývajícími most tak, aby nedošlo k přerušení elektrického obvodu. Výkon elektrárny bude pochopitelně nižší.

Zdroj: marcodalpra.it