Nejvýnosnější způsob využití flexibility ale závisí na konkrétním projektu. Zatímco u samostatných baterií nabývá na významu obchodování s elektřinou, průmyslovým podnikům se může vyplatit především optimalizace vlastní spotřeby.
Služby výkonové rovnováhy už nejsou sázkou na jistotu
Služby výkonové rovnováhy (SVR) umožňují provozovatelům energetických zařízení získávat příjmy za poskytování výkonu potřebného k udržení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny. Pro bateriová úložiště představují jednu z možností, jak svou kapacitu zpeněžit. Jejich výnosový potenciál má však své limity.
„Pokud se podíváme na současný český trh, služby výkonové rovnováhy stále představují část příjmů pro bateriová úložiště. Jejich trh je ale kapacitně omezený. Nelze proto očekávat, že ekonomika projektů bude dlouhodobě postavená na SVR,“ upozorňuje Jan Fousek, ředitel asociace AKU-BAT.
Investoři, kteří si navzájem konkurují, proto nemohou automaticky počítat s tím, že příjmy dosažené v současnosti vydrží po celou dobu životnosti zařízení. Projekt postavený pouze na výnosech z podpůrných služeb může být do budoucna ekonomicky rizikový.
Obchodní flexibilita: nakoupit levněji a prodat výhodněji
Stále větší význam získává obchodní flexibilita, která umožňuje přizpůsobovat provoz baterie vývoji cen elektřiny. Provozovatel může energii ukládat v době nízkých cen a následně ji prodávat nebo využívat v okamžiku, kdy je dražší. Významné příležitosti se otevírají na denním, a zejména vnitrodenním trhu, kde se ceny mění podle aktuální nabídky a poptávky.
„Stále důležitější roli hraje obchodní flexibilita, tedy optimalizace provozu baterií na denním a zejména vnitrodenním trhu, využívání cenových rozdílů a řízení odchylek. Právě schopnost kombinovat jednotlivé trhy bude rozhodovat o konkurenceschopnosti bateriových projektů,“ říká Jan Fousek.
Takový model vyžaduje kvalitní predikce cen, rychlé řízení nabíjení a vybíjení i správně nastavenou obchodní strategii. Samotný rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou totiž ještě nezaručuje zisk. Do ekonomiky vstupují také účinnost baterie, náklady na její provoz, poplatky a postupná degradace článků.
Klíčem je proto kombinovat více zdrojů příjmů a průběžně vyhodnocovat, kde může baterie v daném okamžiku vytvořit nejvyšší hodnotu. Jednotlivé způsoby využití přitom musí být sladěné s technickými možnostmi zařízení a jeho aktuální dostupnou kapacitou.
Průmyslovým podnikům se může vyplatit úspora za elektroměrem
Jinou strategii mohou zvolit firmy s vysokou spotřebou elektřiny. U nich nemusí být hlavním cílem prodej energie na trhu, ale snížení nákladů přímo v provozu. Baterie může například pokrýt krátkodobé odběrové špičky, pomoci lépe využít sjednaný rezervovaný příkon nebo omezit některé náklady spojené s distribucí elektřiny.
„U průmyslových podniků je situace trochu jiná. Tam může být ekonomicky nejzajímavější flexibilita za elektroměrem, například snižování odběrových špiček, optimalizace rezervovaného příkonu nebo využití baterie k omezení nákladů na distribuci. Tyto úspory mohou být předvídatelnější než výnosy závislé na aktuálních cenách elektřiny,“ vysvětluje Fousek.
Výhodou tohoto přístupu je, že podnik může těžit z nižších nákladů bez nutnosti spoléhat se výhradně na vývoj velkoobchodních cen nebo dostupnost podpůrných služeb. Konkrétní přínos ovšem závisí na průběhu spotřeby, cenových a distribučních podmínkách i na tom, jak často a v jakém rozsahu lze baterii využívat.
Neexistuje jeden nejvýnosnější model pro všechny
Flexibilita nemá univerzální obchodní model, který by byl nejvýhodnější pro každý projekt. Jinou strategii potřebuje samostatně stojící bateriové úložiště obchodující na trhu, jinou podnik, který chce snížit vlastní náklady, a jinou provozovatel zařízení, jenž kombinuje více možností využití. „Neexistuje jeden univerzálně nejvýnosnější způsob využití flexibility. Zásadní je, kdo bateriové úložiště vlastní a provozuje, za jakým účelem ho pořizuje a jaké má možnosti zapojení do trhu,“ uzavřel Jan Fousek.
Zdroj: AKU-BAT
