Poptávka po cenných kovech bude vyšší než nabídka

Svět může čelit nedostatku nerostů potřebných pro výrobu elektrických vozidel, větrných turbín, solárních panelů a dalších technologií čisté energie, které pomáhají snižovat závislost na fosilních palivech. Mezinárodní energetická agentura (IEA) se sídlem v Paříži uvedla ve své zprávě, že loňský prudký pokles cen lithia, kobaltu, niklu a grafitu byl sice „dobrou zprávou pro spotřebitele“, ale zároveň odrazoval od investic do těžby těchto surovin. Podle IEA však svět směřuje k tomu, že do roku 2035 bude schopen pokrýt pouze 70 % celosvětové poptávky po mědi a 50 % poptávky po lithiu.

„Světová poptávka po technologiích, jako jsou solární panely, elektromobily a baterie, rychle roste, ale nemůžeme ji uspokojit bez spolehlivých dodávek nezbytných minerálů,“ uvedl Fatih Birol, výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA). Podle agentury investice do těžby těchto nerostů loni vzrostly o 10 %. Toto tempo je sice přijatelné, ale pomalejší než v roce 2022.

Ceny nerostů klesají: Nabídka převyšuje poptávku

IEA předpovídá, že do roku 2040 budou muset investoři investovat do těžby nerostů 800 miliard dolarů. Ceny některých minerálů se vrátily na úroveň před pandemií, a výrazně klesly i ceny minerálů potřebných pro výrobu baterií. Tento pokles způsobil velký nárůst nabídky, která překonala růst poptávky. IEA ale varuje, že poptávka po důležitých nerostech bude růst a současné zásoby nemusí v budoucnu stačit. Podle odhadů se poptávka po grafitu do roku 2040 zčtyřnásobí, pokud budeme chtít zabránit globálnímu oteplení o 1,5 stupně Celsia.

Příklady: Cena lithia klesla v roce 2023 o 75 % a ceny kobaltu, niklu a grafitu o 30 až 45 %. Tento pokles cen způsobil pád cen baterií o 14 %, uvádí IEA.

Nerostné bohatství v rukách pár zemí

Klíčové nerosty se nacházejí jen v několika málo zemích, což zvyšuje riziko jejich nedostatku. Podle agentury se očekává, že do roku 2030 bude 75 % dodávek lithia, niklu, kobaltu a prvků vzácných zemin pocházet jen z hrstky zemí. U grafitu používaného do baterií se předpokládá, že téměř 95 % dodávek bude z Číny. To podle IEA představuje riziko pro rychlý přechod na čistou energii. Dodavatelské řetězce budou náchylné k výpadkům kvůli extrémnímu počasí, obchodním sporům nebo geopolitickým konfliktům.

Čína těží většinu vzácných zemin, Indonésie je největším producentem niklu a Demokratická republika Kongo je zase lídrem v těžbě kobaltu. Spousta minerálů se nachází na území států, které patří mezi nejméně vyspělé země světa.

Těžba minerálů má svá rizika

Nedávné údaje OSN ukazují, že těžba minerálů se od roku 1970 zvýšila o téměř 400 %. Podle odhadů The Guardian se očekává, že do roku 2060 vzroste o dalších 60 %.

„Svět se ocitá před náročným úkolem nalézt rovnováhu,“ varuje Ligia Noronha, zástupkyně generálního tajemníka OSN a vedoucí newyorské kanceláře Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). „Minerály potřebné pro přechod na čistou energii mohou započít novou éru čisté energie a nabídnout prostor pro rozvoj. Avšak velká poptávka může vést k vykořisťování, porušování lidských práv a ničení životního prostředí.“