Možnosti pro získání dotací

Zásadní roli v podpoře rozvoje fotovoltaiky v České republice hraje program Nová zelená úsporám (NZÚ). Díky němu může domácnost získat dotaci až 60 tisíc korun na instalaci fotovoltaiky o výkonu do 3 kWp, přičemž výše finančního příspěvku se odvíjí od celkového výkonu systému a jeho specifikace. Tato podpora bezesporu činí fotovoltaiku cenově dostupnější pro širší veřejnost a motivuje ji k investicím do obnovitelných zdrojů.

Velikost připojených elektráren roste

Malé solární elektrárny, jejichž výkon nepřesahuje deset kilowatt, loni v Česku navýšily výrobu meziročně o 172 procent na 0,72 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Jak informoval Energetický regulační úřad, většina z této produkce byla spotřebována v místě výroby, třeba právě v domácnostech. „Působivý je ale meziroční nárůst. Mezi lety 2022 a 2023 se zvýšila instalovaná kapacita tohoto typu zdrojů o 158 procent. Čísla jasně dokládají boom, který v posledních dvou letech zažívají instalace střešních solárních elektráren,“ uvedl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček. Letos však už rozvoj solární energetiky zpomalil, instalovaný výkon přesto meziročně klesl jen o 0,5 procenta, roste totiž průměrná velikost připojených elektráren.

Podpora zkracuje návratnost investice

Hlavní důvody poptávky po malých fotovoltaikách jsou jednak zvyšující se ceny elektřiny a jednak snaha domácností snížit svou závislost na tradičních energetických zdrojích. Podpora z programu NZÚ tedy významně zkracuje návratnost investice, která se v ideálních podmínkách může pohybovat mezi 7–10 lety.

Výpočet ekonomické výhodnosti systémů

Návratnost a úsporysystémůmalého rozsahu závisí na několika klíčových faktorech, jako je výše pořizovacích nákladů po odečtení dotace, aktuální cena elektřiny, míra vlastní spotřeby vyrobené energie a technické parametry systému. Obecně se dá říct, že typická fotovoltaika o výkonu 2–3 kWp dokáže ročně vyrobit přibližně 2000–3000 kWh elektřiny, což odpovídá přibližně 20–30 % roční spotřeby průměrné domácnosti.

Důležitost optimalizace vlastní spotřeby

Vzhledem k tomu, že ceny elektřiny v posledních letech stoupají a prognózy předpokládají další růst, může instalace výrazně snížit náklady na energie. Významnou roli hraje i optimalizace vlastní spotřeby, tedy využití co největšího podílu vyrobené elektřiny přímo v domácnosti, například pro provoz domácích spotřebičů nebo ohřev vody. Systémy malého rozsahu často nemají bateriové úložiště, což může omezovat možnosti ukládání vyrobené energie, ale i bez baterií je možné dosáhnout zajímavých úspor, pokud je domácnost schopna přizpůsobit spotřebu výrobě.

Nevýhody investice do malých fotovoltaických systémů

Ačkoli tedy podpora z NZÚ snižuje vstupní náklady a zkracuje dobu návratnosti, investice do malých fotovoltaických systémů má i své nevýhody. Jednou z těch hlavních je relativně nízký výkon, který nemusí pokrýt celkovou spotřebu domácnosti, zejména pokud je vytápění nebo ohřev vody zajišťován elektricky. Malý rozsah výroby znamená, že úspory z FV systémů jsou omezené a návratnost investice výrazně závisí na schopnosti domácnosti spotřebovávat vyrobenou elektřinu v reálném čase. Dalším faktorem, který může ovlivnit ekonomickou výhodnost, jsou náklady na údržbu a případné opravy systému. I když jsou moderní solární panely navrženy s dlouhou životností a minimálními nároky na údržbu, technické problémy vyžadující servisní zásah se vyloučit nedají.

Podmínky pro připojení k distribuční síti

A jsou tu i regulační a administrativní požadavky, které mohou představovat pro některé domácnosti výzvu. Pro instalace o výkonu do 10 kWp není potřeba stavební povolení, ale je nutné splnit podmínky pro připojení k distribuční síti, které zahrnují například technickou dokumentaci a certifikaci zařízení. V případě dotační podpory z NZÚ je navíc třeba splnit veškeré podmínky programu, což zahrnuje nejen samotnou instalaci, ale také například zajištění energetického auditu nebo technického posouzení objektu.

Kdy se malá fotovoltaika vyplatí

Podpora z programu NZÚ činí investice do malých systémů dostupnější a atraktivnější, a i přes některé nevýhody, jako je nižší výkon a nutnost optimalizace vlastní spotřeby, mohou systémy malého rozsahu přinést významné úspory na nákladech za elektřinu. V konečném důsledku je výhodnost investice do fotovoltaiky malého rozsahu závislá na individuálních podmínkách každé domácnosti, jako je její energetická spotřeba, možnosti využití vyrobené elektřiny a ochota investovat do technologií, které mohou přispět k dlouhodobé energetické soběstačnosti. Pokud jsou tyto podmínky příznivé, jedná se o investici, která se může nejen vyplatit, ale i přispět k ochraně životního prostředí a podpoře udržitelné energetiky. Měla by ale být komplexní.

…a kdy se nevyplatí

Jak upozorňuje odborník na energetické úspory ze společnosti Weber, Saint-Gobain Miloš Hutník, řada lidí instaluje fotovoltaiku i na domy s vysokou energetickou náročností, což podle něj nemá ekonomický ani ekologický smysl. Důležité je nemovitost nejdříve zateplit a až následně na ni nainstalovat fotovoltaický systém. „K největší spotřebě energie dochází v zimě, kdy je třeba objekty vytápět. Řada domácností k tomu využívá plynové kotle, případně tepelná čerpadla nebo další zdroje energie. Pokud se k vytápění využívá elektřina, nedokážou v zimě fotovoltaické panely vyrobit dostatek energie na pokrytí spotřeby. Pokud však využívá jiné způsoby vytápění, neřeší fotovoltaické panely hlavní příčinu plýtvání energiemi a vysokých nákladů,“ vysvětlil.

Zdroj: Nová zelená úsporám, Solární experti, TZB-info a ERÚ