Co obsahuje česká verze komunitní energetiky
Principem komunitní energetiky bude sdílení vlastní vyrobené elektřiny. Sdílení bude možné přes dva základní instituty: aktivní zákazník a energetické společenství.
Institut aktivního zákazníka umožní, aby každý mohl svou vyrobenou elektřinu sdílet v jiném tzv. předávacím místě. Například, že energii vyrobenou na chatě může spotřebovávat ve svém bytě. Takových míst bude každý moci mít až deset, takže je bude moci využívat i širší rodina, úřady na obcích nebo třeba firma s více pobočkami.
Druhým institutem bude energetické společenství. V rámci něho budou vznikat skupiny sdílení, kde se do jedné skupiny bude moci zapojit až 1 000 členů, kteří si budou moci energii posílat na území až tří obcí s rozšířenou působností nebo na území hlavního města Prahy. Pro vznik společenství bude třeba založit právnickou osobu, družstvo nebo spolek a poté se zaregistrovat u Energetického regulačního úřadu.
Schvalovací proces v Poslanecké sněmovně
Novela zákona lex OZE II je již ve sněmovně a o jeho zařazení na schůzi rozhoduje organizační výbor. Zatím je schválený termín schůze na 11. července. Ta obsahuje jen několik bodů. Vzhledem k tomu, že obsahuje zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů lze očekávat delší průběh. Lex OZE II na programu schůze není. Pak budou zřejmě následovat „poslanecké“ prázdniny a poslanci se sejdou v září.
Organizační výbor navrhne zpravodaje zákona pro první čtení a navrhuje, kterému výboru má Sněmovna návrh zákona přikázat v prvém čtení. Předpoklad je, že zákon bude projednávat hospodářský výbor. Ten bude pro konečnou podobu zákona klíčový. Jednání výborů bývá veřejné. Pokud se chcete jednání zúčastnit sledujte program zde: https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3500. Pokud chcete kontaktovat poslance ze svého okolí je seznam členů výboru zde: https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3501
První čtení: Při prvním projednávání návrhu v plénu Sněmovny vystoupí navrhovatel zákona a zpravodaj. Po obecné rozpravě, která není časově omezena, může Sněmovna návrh zamítnout, vrátit k dopracování nebo přikázat některému z výborů k dalšímu projednání. Předpoklad zařazení září 2023.
Výbor projednává návrh zákona obvykle ve lhůtě 60 dnů. Výbor projednává návrh zákona nejprve v obecné rozpravě, poté v rozpravě podrobné, ve které mohou poslanci vznášet pozměňovací návrhy. Na závěr výbor přijímá usnesení, ve kterém Sněmovně doporučí návrh schválit, zamítnout nebo vrátit k dopracování. Alespoň pětina členů výboru může předložit oponentní zprávu. Očekává se, že zde bude prostor nejen pro věcné návrhy na změny, ale také pro různé lobbistické skupiny, aby konečnou verzi návrhu zákona upravili podle vlastních potřeb. Předpoklad schválení a postoupení na schůzi sněmovny je listopad 2023.
Ve druhém čtení na schůzi Poslanecké sněmovny návrh zákona opět uvede navrhovatel, poté vystoupí zpravodaj výboru. Po obecné rozpravě následuje podrobná rozprava, v níž kdokoliv z poslanců může předložit pozměňovací návrhy. Poslanci mohou předložit i návrh na zamítnutí návrhu zákona, o kterém se hlasuje až ve třetím čtení nebo návrh na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání. Pokud není zákon na závěr druhého čtení vrácen výboru k novému projednání, postupuje do třetího čtení. Opět prostor pro různé pozměňovací návrhy, které můžou podobu zákona měnit. Odhad konec listopadu, případně začátek prosince2023.
Třetí čtení lze zahájit nejdříve po uplynutí 72 hodin po doručení pozměňovacích návrhů poslancům. Lhůta může být na návrh navrhovatele a se souhlasem Sněmovny zkrácena, a to minimálně na 48 hodin. V rozpravě lze navrhovat už jen opravy legislativně technických a jiných chyb nebo opakování druhého čtení. Zpravodaj spolu s navrhovatelem vyjádří své stanovisko k návrhu (kladné, záporné, neutrální). Nejprve se hlasuje o jednotlivých pozměňovacích návrzích, případně jiných návrzích, nakonec o návrhu zákona jako celku. Pokud není souhlas vysloven, návrh zákona nebyl přijat a legislativní proces je ukončen neúspěšně. Je-li souhlas vysloven, projednávání ve Sněmovně v této fázi končí a návrh zákona, s nímž vylovila Sněmovna souhlas, je bez zbytečného odkladu postoupen Senátu. Odhad projednání a schválení leden 2024.
Schvalovací proces v Senátu
Předseda Senátu postoupený návrh zákona předává organizačnímu výboru Senátu. Senát je povinen se o návrhu zákona usnést do 30 dnů od jeho postoupení. Senát se zabývá návrhem v jediném čtení, kterému předchází projednání v příslušném výboru.
Návrh přikazuje výborům organizační výbor Senátu nejdéle do tří dnů od postoupení zákona z Poslanecké sněmovny.
Projednávání v senátních výborech probíhá obdobně jako ve výborech Sněmovny (určení zpravodaje, obecná rozprava, podrobná rozprava, pozměňovací návrhy, závěrečné usnesení). Výbory jsou si vědomy toho, že Sněmovna schvaluje senátní pozměňovací návrhy jako celek. Senátoři proto často navrhují pouze takové pozměňovací návrhy, které mají šanci být ve Sněmovně přijaty jako celek.
Pokud Senát návrh zákona schválí nebo vyjádří vůli se návrhem nezabývat nebo marně uplyne 30-ti denní lhůta k projednání, je zákon postoupen prezidentovi k podpisu. Jestliže Senát návrh zákona zamítne nebo k němu přijme pozměňovací návrhy, vrací se návrh zákona k projednání do Sněmovny.
Předpoklad schválení zákona a podpis prezidenta: březen 2024.
zdroj: psp.cz
