„Po několika týdnech relativního klidu, kdy provoz v Hormuzském průlivu podstatně vzrostl, se situace znovu zkomplikovala a v posledních dnech je opět velmi nepřehledná. Kromě podstatného poklesu počtu lodí proplouvajících Hormuzským průlivem došlo také k pozastavení snah Kataru o rychlé obnovení produkce LNG na předválečnou úroveň. Jak už jsme viděli v předchozích měsících, omezené dodávky zkapalněného zemního plynu zpomalují doplňování evropských zásobníků se zemním plynem a vytvářejí tlak na růst ceny plynu i elektřiny. Nejcitelnější dopad se zatím projevuje u dodávek pro zbytek roku 2026 a první čtvrtletí roku 2027,“ upozorňuje Tomáš Plocek, vedoucí oddělení pořizování energií společnosti E.ON Energie.
Situace v Hormuzském průlivu zvyšuje ceny energií
S tím souhlasí také Jiří Matoušek z Centropolu: „Největším rizikem zůstává vývoj v oblasti Perského zálivu a dostupnost zkapalněného plynu LNG. Pokud by se zhoršila průchodnost Hormuzského průlivu nebo byla déle omezena produkce v klíčových exportních terminálech, ceny plynu by znovu rychle rostly a růst by se přenesl i do ceny elektřiny.“
Jaderné elektrárny omezují výrobu z důvodu nedostatku chladicí vody
Ceny energií mohou pro někoho překvapivě ovlivňovat také vlny veder, které letos v Evropě panují: „Vysoké letní teploty v Evropě nutí snižovat výkon některých elektráren, zejména francouzských jaderných bloků, které jsou závislé na dostatku chladicí vody. Pokud bude sucho trvat, může to znamenat i omezení dodávek uhlí po Rýnu do části německých elektráren. Tyto dva fenomény se v posledních letech staly téměř letní tradicí. Neočekáváme, že by vedly k nějakým zásadním problémům. Zákazníci, kteří odebírají elektřinu za spotové ceny, si však mohou připlatit v hodinách, kdy je kvůli vysokým teplotám vyšší spotřeba elektřiny a zároveň některé elektrárny vyrábějí méně elektřiny,“ dodává Tomáš Plocek z E.ON Energie.
Výkon vodních elektráren se snižuje
Podle Jiřího Matouška mohou vysoké teploty a nízké průtoky řek omezovat výkon jaderných elektráren ve Francii a Švýcarsku: „Už nyní analýza pracuje s omezením francouzských zdrojů o 4,1 GW; při delším suchu by se nutnost nahrazovat jadernou výrobu plynem ještě zvýšila.“ Podle něj mají na cenu elektřiny vliv také slabší zásoby vody v nádržích: „Snižují možnost zapojení hydroelektráren, zejména ve Francii a v alpském regionu. Pokud by se přidala i omezení exportů ze Skandinávie do Velké Británie, evropská soustava by musela nahradit výpadek výroby elektřiny.“
Nejistota na trhu s energiemi
Jiří Matoušek upozorňuje na to, že trh s elektřinou pro rok 2027 vstupuje do období zvýšené nejistoty: „Rizika se netýkají jen jedné události, ale jejich kombinace: geopolitiky, stavu plynových zásobníků, počasí, dostupnosti jaderných a vodních zdrojů, cen povolenek, větrné výroby a ekonomické poptávky. Právě proto dává v současné situaci fixace ceny znovu smysl jako praktická pojistka proti dalšímu růstu nákladů na energie. A modelové scénáře ukazují, že pro fixace cen je pořád ještě vhodný čas.“
Řešením je samovýroba a fixace
Jak z této nejistoty ven? Řešením je pochopitelně vlastní výroba elektřiny, ostatní by měli využít fixace cen: „Jedinou spolehlivou ochranou domácností před růstem cen energií je smlouva na dobu určitou s fixací ceny. Z výše uvedených důvodů by doba fixace měla být co nejdelší, tedy ideálně na tři roky – do koncové ceny se tak promítne stále ještě nižší cena vzdálenějšího zajištění (CAL-2028). Rozhodně alespoň u elektřiny; u plynu nejméně na dva roky, ale ani tříletá fixace nebude chybou. Jistota pevné ceny při případném růstu má vyšší přidanou hodnotu než možná drobná úspora, pokud by velkoobchodní cena krátkodobě klesla.“
