„Ten, kdo čekal na velkolepý návrat vysokých dotací, bude zklamaný stejně jako firmy, které si na programu založily byznys, konec renovací to ale není! Ty jsou smysluplné i bez vysokých dotací.

Směr, kam se program v posledních letech posunul byl dlouhodobě finančně neudržitelný… jsem zvědav, zda se podaří program přenastavit efektivnějším směrem, nebo to půjde celé postupně do kopru,“ uvedl energetický konzultant Michal Čejka z Centra pasivního domu, který byl spoluautorem nastavení programu.

Peníze z emisních povolenek dostanou velcí bohatí developeři

Peníze z emisních povolenek, kterými se program financoval, vláda hodlá použít na zcela jiné aktivity než na přímou podporu jednotlivých projektů úsporných opatření na rodinných domech. Mělo by se za ně například stavět: „Vyjednávací prostor se zužuje… přechod od přímých dotací směrem k finančním a daňovým nástrojům tak bude bohužel spíše šokový, než plynulý,“ prohlásil Michal Čejka na svém profilu na sociální síti. Nejistota totiž celý obor výrazně postihuje.

Majitelé domů nebudou dotací motivováni k renovaci

Peníze z emisních povolenek chce vláda využít na novou výstavbu bydlení místo renovace stávajícího bytového fondu: „Program NZÚ byl jedním z mála nástrojů, které systematicky motivovaly vlastníky k rekonstrukci starších domů. Pro řadu lidí představoval klíčovou možnost, jak realizovat rekonstrukci, zlepšit energetickou náročnost budov a zároveň přispět ke snižování emisí. Bez této podpory hrozí další zábor půdy novou výstavbou, zatímco potenciál stávajícího bytového fondu zůstane nevyužitý,“ podotkl Tomáš Witta z ČEZ.

Lidé ale potřebují renovovat

Na to upozorňuje také Marta Gellová, ředitelka oborové aliance Šance pro budovy: „Pozornost věnovaná důležitosti a významu renovací rodinných a bytových domů by neměla klesat spolu s odlivem dotačních finančních prostředků. Lidé renovovat chtějí a potřebují. Renovace jsou jedním z nejrychlejších nástrojů, jak lidem reálně zlevnit bydlení a zároveň podpořit českou ekonomiku. Považujeme tedy za důležité zdůraznit, že renovace nejsou konkurencí dostupného bydlení, ale jeho přímou součástí. Komplexní renovace dokážou trvale snížit provozní náklady budov o desítky procent – a to je pro domácnosti často stejně důležité jako samotná pořizovací cena nemovitosti.“ Firmy, které lákaly zákazníky na brzké znovuspuštění dotačního programu Nová zelená úsporám mají nyní smůlu.

Zisky pro banky a spořitelny

Nová zelená úsporám přinesla velké zisky také bankám a stavebním spořitelnám, které poskytovaly k dotaci výhodné úvěry bez zajištění nemovitosti. Stavební spořitelny od startu dotačního poradenství zafinancovaly v programu Oprav dům po babičce celkem 5 384 projektů, přičemž objem poskytnutých úvěrů dosáhl 8,57 miliardy korun. Zatímco v roce 2024 šlo o necelou tisícovku projektů, loni jich bylo již více než 4 400 a objem úvěrů meziročně vzrostl více než pětinásobně, z 1,42 miliardy korun v roce 2024 na loňských 7,15 miliardy korun. Průměrná výše úvěru loni dosahovala téměř 1,7 milionu korun a úroková sazba nepřesáhla 2,77 %.

Nejvíce úvěrů k dotaci Oprav dům po babičce poskytly stavební spořitelny v Moravskoslezském kraji, ze všech okresů tohoto regionu byl na špici Frýdek-Místek. Na druhém místě byl Zlínský kraj, naopak nejméně úvěrů bylo poskytnuto v Praze. Pokud jde o úvěry ze stavebního spoření, ty nejvíce využívali obyvatelé Ústeckého kraje, mezi jeho okresy vedl Děčín a mezi další okresy republiky, kde o ně byl velký zájem, patřily Břeclav a Vsetín. Rozdíly mezi kraji obecně byly relativně malé, s výjimkou Prahy a velkých měst, kde byl počet zájemců o úvěry znatelně nižší.

„Výsledky dotačního poradenství a zvýhodněných úvěrů považujeme za velmi slibné. I letos očekáváme další nárůst zájmu, protože kombinace odborného poradenství, dotace a dostupného úvěru se ukazuje jako funkční model podpory energeticky úsporného bydlení,“ uvedl Martin Vašek, 1. místopředseda AČSS a generální ředitel ČSOB Stavební spořitelny.

Zdroj: Bankovní asociace, Centrum pasivního domu, Šance pro budovy.