Ministerstvo financí chce stopnout dotace velkých fotovoltaických projektů, které se budovaly před patnácti lety. „Jde zejména o fotovoltaiky s výkonem přes 30 kW spuštěných v letech 2009 a 2010. Ty čerpají největší část dotací a jsou dle našeho názoru finančně překompenzovány. Dalším nástrojem bude zrušení podpory v době tzv. záporných cen elektřiny,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Státní rozpočet ročně vyplatí kolem 25 miliard korun na podporu OZE, dalších více než 20 miliard korun vybere přímo od domácností a firem. Z této částky jde přes 60 procent majitelům solárních elektráren. Pro rok 2025 vyčíslilo Ministerstvo průmyslu a obchodu potřebnou výši prostředků státního rozpočtu pro podporu obnovitelných zdrojů elektřiny na 31,2 miliardy korun. Ministerstvo financí však v návrhu státního rozpočtu na příští rok počítá pouze s částkou 8,5 miliardy. Zbylé prostředky hodlá ušetřit tím, že aplikuje několik opatření, která budou součástí další novely energetického zákona Lex OZE III.
Snížit objem vyplácených peněz
„Smyslem opatření je snížit celkový objem peněz na dotace obnovitelných zdrojů tím, že budeme důkladně a důsledně v souladu s právem EU kontrolovat prostředky, které vyplácí stát formou dotací na fotovoltaiky uvedené do provozu v letech 2009 a 2010, a přestaneme tak plýtvat penězi daňových poplatníků,“ pronesl ministr financí Zbyněk Stanjura.
„Zavedeme individuální kontroly tzv. vnitřního výnosového procenta (IRR), tedy roční zisk zmíněných solárních elektráren, stanovíme rozsah povoleného vnitřního výnosového procenta tak, jak ČR povoluje příslušné rozhodnutí Evropské komise, zkorigujeme výpočet IRR a v neposlední řadě zrušíme podporu OZE ve dnech tzv. záporných cen elektřiny. Zjednodušeně půjde o případy, kdy je na trhu přebytek elektřiny, která obtížně hledá využití,“ dodal.
Kontrola míry ziskovosti
V první řadě tedy stát chce kontrolovat míru ziskovosti. Pokud ji elektrárna překročí, pak mu bude podpora odebrána. Podle Solární asociace je tento krok v rozporu s evropskou i národní legislativou. Hranice povolené výnosnosti byla totiž stanovena jako průměr pro celý sektor, nikoli jako maximum pro konkrétní projekty. Ty mohou mít rozdílné ekonomické podmínky dle zvolených technologií fotovoltaických panelů nebo střídačů či dle místních podmínek oslunění.
„Ministerstvo financí chce nejen snížit hranici výnosnosti, podle které se dotace vyplácí, ale také zavést individuální kontroly. Ty jsou přitom podle notifikační zprávy Evropské komise výslovně zakázané. Navíc se chce ministerstvo pokusit vypočítat návratnost investic do obnovitelných zdrojů i po roce 2030. Těžko však může stanovit, jaká bude v příštím desetiletí cena elektřiny na trhu. Z předložených návrhů je poznat, že nebyly připraveny ze strany expertů na energetiku, obsahují logické chyby. Sektoru se tím vysílá signál, že musí podnikat v naprosto nestabilním prostředí,“ řekl ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Aktuálně je povolená maximální výnosnost až 8,4 procenta, ale vláda může jít podle Stanjury dolů až na 6,3 procenta.
Konec podpory záporných cen elektřiny
Dále se ruší podpora v případě záporných cen elektřiny. „V souladu s legislativou EU platí, že když je záporná cena na trhu, tak tyto zdroje nemají nárok na provozní podporu. Ministerstvo průmyslu a obchodu nově navrhuje, aby se toto pravidlo od 1. 1. 2026 vztahovalo na veškeré podporované zdroje, tedy i ty dříve postavené,“ zaznělo v návrhu ministerstva.
Podle Solární asociace nelze odebírat podporu retroaktivně. „Návrh je v rozporu s evropským právem, které státům zakazuje retroaktivně zasahovat do garantované podpory. Může proto dojít k mezinárodním arbitrážím, pro něž existuje precedens například ze sporu, který Česká republika prohrála ve Švýcarsku. K rozhodnutí o neprávnosti retroaktivních změn nastavených pravidel navíc došlo v září i v České republice,“ uvedl Pavel Doucha, partner kanceláře Doucha Šikola advokáti.
Zdroje: MPO, Solární asociace
