Liniový zákon prochází zásadními změnami

Liniový zákon se v minulém roce setkal s poměrně velkou pozorností našich zákonodárců. Loni byly schváleny čtyři novely, ta pátá novela č. 284 už je z roku 2021, ale účinnost má také k 1. lednu 2024.
Ilustrační foto | zdroj: Getty Images

To je poměrně dost i na české poměry. Celkově byl tento zákon za patnáct let své existence novelizován „ jen“ čtrnáctkrát, a to včetně těchto pěti posledních novel. Vzhledem k tomu, že vyznat se ve všech změnách zákonů dotčených rekodifikací stavebního práva je poměrně obtížné, přinášíme přehled stěžejních oblastí, které byly předmětem jeho novelizací.

Liniový zákon č. 416/2009 Sb. (LZ) se od letošního roku již nejmenuje zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ale nově je nazýván zákonem o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. To je však jen jedna z mnoha dalších a zásadnějších změn, které přináší novelizace tohoto zákona účinná od 1. ledna 2024. Tzv. liniový zákon se mění nejen v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. (NSZ) a změnového zákona č. 284/2021 Sb., a to včetně jejich následné novelizace zákony č. 195/2022 Sb. a č. 152/2023 Sb. Koncem loňského roku byl liniový zákon předmětem ještě další rozsáhlé novelizace provedené zákonem č. 465/2023 Sb. Kromě toho byly přijaty další dvě drobnější novely, které se ho také týkají (zákony č. 126/2023 Sb. a č. 202/2023 Sb.).

A aby toho nebylo málo, novela liniového zákona naopak mění starý i nový stavební zákon. U NSZ se tak jedná již o třetí novelu od jeho schválení.

Přechodná ustanovení pro liniový zákon

Novela LZ provedená zákonem č. 465/2023 Sb. obsahuje klasická přechodná ustanovení: řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti této novely se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Ale pozor! Tato klasická přechodná ustanovení platí jen ve vztahu k vlastnímu liniovému zákonu. Pro změny v dalších právních předpisech vyvolaných touto novelou je třeba se řídit přechodnými ustanoveními uvedenými v těchto zákonech.

I. Změny vyvolané změnovým zákonem č. 284/2021 Sb.

Již účinné změny v liniovém zákoně, které vyvolal změnový zákon č. 284/2021 Sb., se týkají především procesního řízení. Povolovací řízení nově povede Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), pokud půjde o vyhrazenou stavbu. Došlo také k omezení časové platnosti znaleckých posudků.

Změnový zákon provedl s účinností od 1. ledna 2024 v souvislosti s přijetím NSZ změny v celkem 58 dalších zákonech. I v LZ se jednalo o změny v souvislosti se zavedením jediného řízení o povolení záměru namísto duality územního a stavebního řízení. Je potřeba zdůraznit, že pokud bude vedeno u stavebního úřadu řízení na stavbu, která svým předmětem spadá pod liniový zákon a současně jde o stavbu vyhrazenou podle přílohy č. 3 k NSZ, tyto procesní změny se projeví už u žádostí podaných ke stavebnímu úřadu po 1. ledna 2024. Orgánem příslušným k vedení řízení o vydání povolení na vyhrazenou stavbu je Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ).

Ve vztahu k jiným než vyhrazeným stavbám se tyto procesní změny při vedení řízení u stavebního úřadu projeví až u žádostí podaných po 1. červenci 2024. Uvedené vyplývá z přechodného ustanovení § 334a NSZ. NSZ rovněž přináší kategorizaci staveb a určení příslušnosti stavebních úřadů k vedení řízení o nich.

Projekty společného zájmu energetické infrastruktury – V části druhé LZ byla upravena příslušnost orgánů ve věcech staveb projektů společného zájmu energetické infrastruktury. Věcná novela tuto příslušnost nakonec přiřkla Dopravnímu a energetickému stavebnímu úřadu. Rovněž byl částečně jinak upraven proces projednání těchto staveb.

Nová definice infrastruktury elektronických komunikací – Změnový zákon dále přinesl do LZ novou definici infrastruktury elektronických komunikací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí stavba komunikačního vedení veřejné komunikační sítě jako technické infrastruktury elektronických komunikací a souvisejících komunikačních zařízení včetně elektrických přípojek.

Elektroenergetické vedení v zastavěném území lze umístit nad zem – Nově se stanovilo znění § 2b LZ (nyní je to § 2b odst. 1), podle něhož se v zastavěném území elektroenergetická vedení o napěťové hladině 400 kV a vyšší umísťují nad zem. Při výměně nadzemních vedení o napěťové hladině 110 kV prováděné podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bodů 11 a 12 NSZ lze v zastavěném území zachovat jejich umístění nad zemí.

Platnost znaleckého posudku je časově omezena – Změnový zákon přinesl také nové znění § 3b odst. 3 a 4 řešící vyhotovení znaleckého posudku pro stanovení ceny v kupní smlouvě za účelem získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění u vyjmenovaných staveb. Oprávněný investor je oprávněn nechat vyhotovit jediný znalecký posudek pro více pozemků či staveb určených pro stavbu dopravní infrastruktury tak, aby znalecký posudek pokryl celé území dotčené stavbou nebo některou jeho část.

Cena určená ve znaleckém posudku vyhotoveném podle odstavců 2 a 3 se pro splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění, spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání potřebných práv dohodou, považuje za cenu ve výši obvyklé ceny, a to po dobu 3 let ode dne, ke kterému byla ve znaleckém posudku určena, v případě pozemků s výjimkou stavebních pozemků a 1 roku ode dne, ke kterému byla ve znaleckém posudku určena, v případě stavebních pozemků a staveb. Nově se také určilo, že k žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí na záměr stavby dopravní infrastruktury musí být přiložen znalecký posudek, podle kterého oprávněný investor navrhuje výši náhrady za odnětí vlastnického práva, vyhotovený podle § 3b, který není ke dni podání žádosti starší 6 měsíců.

II. Změny vyvolané věcnou novelou nového stavebního zákona

Již účinné změny v liniovém zákoně, které vyvolala věcná novela nového stavebního zákona č. 152/2023 Sb., rozšiřují výčet vybraných staveb energetické infrastruktury. Tento výčet byl rozšířen o tepelná rozvodná zařízení už předchozí malou novelou liniového zákona.

Věcná novela NSZ rozšiřuje výčet vybraných staveb energetické infrastruktury. Nově se jimi od 1. ledna 2024 rozumí rovněž:

stavby a zařízení plynu o tlakové hladině 4 až 40 barů včetně souvisejících technologických objektů, výrobny plynu o výkonu nad 1 MW připojené k plynárenské soustavě včetně těžebních plynovodů.

K tomuto výčtu patří ještě stavby a zařízení rozvodných tepelných zařízení, což bylo doplněno samostatnou menší novelou LZ provedenou zákonem č. 126/2023 Sb. s platností již od 15. května 2023.

Umístění vedení optické pevné veřejné komunikační sítě je možné i nad zemí – Nově bylo v § 2b odst. 2 LZ stanoveno, že vedení optické pevné veřejné komunikační sítě lze od 1. ledna 2024 v zastavěném území umísťovat nad zem, pokud obec, na jejímž území se má vedení umístit, vydá k záměru souhlasné vyjádření, v navrhované trase záměru neexistuje podzemní vedení optické pevné veřejné komunikační sítě a záměr využívá nebo doplňuje již existující nadzemní vedení technické infrastruktury na území obce, která k záměru vydala souhlasné vyjádření podle písm. a).

Společné jednání stavebního úřadu s dotčenými orgány – Věcná novela NSZ přinesla v LZ speciální úpravu společného jednání stavebního úřadu a dotčených orgánů oproti jeho obecné úpravě v § 18 odst. 2 a 3 NSZ. Tato speciální úprava se však týká pouze staveb energetické infrastruktury a staveb infrastruktury elektronických komunikací. Společné jednání u těchto staveb, jehož cílem je odstranění protichůdnosti závěrů dotčených orgánů, svolá stavební úřad i na žádost stavebníka. Na základě závěrů společného jednání může stavební úřad požádat dotčené orgány o odstranění zjevných vad vyjádření a závazných stanovisek nebo o odstranění rozporů a určit jim za tímto účelem lhůtu, která nepřekročí 15 dnů ode dne konání společného jednání. Pokud by ani tímto postupem nedošlo k odstranění rozporů, postupuje se obecně podle § 136 odst. 6 správního řádu.

Infrastruktura elektronických komunikací nevyžaduje územní souhlas ani posouzení vlivu na životní prostředí. Věcnou novelou byl dále do LZ vložen nový odst. 5 do § 2i, který upravuje specifika budování infrastruktury elektronických komunikací. Toto ustanovení nyní stanoví, že stavba základnové stanice mobilního signálu včetně souvisejícího elektrického a optického přípojného vedení financovaná v rámci Národního plánu obnovy, která nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas podle zákona č. 183/2006 Sb. a ani povolení záměru podle NSZ.

Stavba dle tohoto odstavce je stavbou dočasnou, jejíž doba trvání je 8 let ode dne jejího dokončení, které je stavebník bezodkladně povinen oznámit stavebnímu úřadu. Stavbu dle tohoto odstavce lze změnit na stavbu trvalou, a to v rámci řízení o změně užívání stavby.

III. Změny vyvolané nejen požadavky na realizaci transevropské dopravní sítě a staveb veřejného zájmu

Již účinné změny liniového zákona dané novelou č. 465/2023 Sb. se netýkají jen původně plánované transpozice směrnice EU, ale v průběhu roku byly rozšiřovány o další stavby ve veřejném zájmu.

Dne 29. prosince 2023 byla ve Sbírce zákonů pod č. 465/2023 Sb. vyhlášena novela LZ a dalších sedmnácti souvisejících zákonů, mezi nimi mimo jiné i NSZ. Návrh zákona byl projednáván od konce března loňského roku a původně cílil zejména na zajištění transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1187 ze dne 7. července 2021 o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (TEN-T). Postupně byl rozšířen i na další oblasti související s problematikou urychlení výstavby staveb veřejného zájmu, přičemž jeho finální podoba byla poslanci schválena poměrně jednomyslně.

Změna názvu – LZ již nenese název o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ale s účinností od 1. ledna letošního roku je nazýván jako zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury.

Významné rozšíření předmětu liniového zákona o těžební infrastrukturu a strategické investiční akce

Do konce loňského roku upravoval LZ postupy při přípravě a povolování staveb dopravní, vodní, energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebným pro uskutečnění uvedených staveb a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, povolování a následný soudní přezkum správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami. Nově LZ dopadá také na těžební infrastrukturu, infrastrukturu pro ukládání oxidu uhličitého a strategické investiční stavby.

O infrastrukturu pro těžbu a ukládání oxidu uhličitého

Těžební infrastruktura, na kterou se LZ nově také vztahuje, je definována v § 1 odst. 9. Pro účely LZ se jí rozumí stavby a zařízení, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek strategického významu podle horního zákona, stavby sloužící k jejich úpravě a zušlechťování prováděné v souvislosti s jejich dobýváním, dále stavby určené k jejich přepravě a úložná místa pro těžební odpad.

Infrastruktura pro ukládání oxidu uhličitého je nově zařazena také do liniového zákona. V § 1 odst. 10 LZ je popsáno, co se pro účely LZ rozumí infrastrukturou pro ukládání oxidu uhličitého. Jedná se o stavby a zařízení, které mají sloužit k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur nebo k zachytávání oxidu uhličitého, a stavby přepravní sítě určené k přepravě oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitého. Současně se mění i příloha č. 3 k NSZ (písm. q), kdy se u této stavby nově také jedná o vyhrazenou stavbu, k níž je příslušný DESÚ.

O energetickou infrastrukturu i o dobíjecí stanice

Novela LZ provedená zákonem č. 465/2023 Sb. do výčtu vybraných staveb energetické infrastruktury v § 1 odst. 4 doplnila rovněž stavby a zařízení distribuční soustavy včetně transformovny související s dobíjecími stanicemi, vodíkovými čerpacími stanicemi nebo čerpacími stanicemi na zkapalněný metan,

stavby pro energetickou bezpečnost.

Od ledna letošního roku tak byl rozšířen výčet vybraných staveb technické infrastruktury hned třikrát, a to jak věcnou novelou a novelou provedenou zákonem č. 126/2023 Sb. (zmíněno výše), tak i touto změnou.

Stavbou pro energetickou bezpečnost se přitom podle § 1 odst. 5 LZ pro účely tohoto zákona rozumí stavba v areálu jaderného zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci nebo jinou řetězovou jadernou reakci pro energetické účely nebo další stavba nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení související s výstavbou, uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou stavby podle písmene a), včetně dalších, blíže specifikovaných, staveb.

LZ s účinností od 1. ledna 2024 přináší definici dobíjecí stanice (§ 1 odst. 6), vodíkové čerpací stanice (§ 1 odst. 7) a čerpací stanice na zkapalněný metan (§ 1 odst. 8).

O vyjmenovanou infrastrukturu pro vodní dopravu a terminály železniční a silniční dopravy

Podle § 1 odst. 2 LZ se dopravní infrastrukturou nově rozumí i infrastruktura pro vodní dopravu uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu terminály železniční a silniční dopravy podle § 5e odst. 1 písm. c) tohoto zákona.

Důvodem rozšíření definice pojmu „dopravní infrastruktura“ je naplnění závazků České republiky vyplývajících z práva Evropské unie. V příloze č. 2 k LZ je vymezena vnitrozemská vodní cesta na úsecích Pardubice – státní hranice s Německem a Praha – Mělník a přístavy na ní. Přestože by tato vodní cesta mohla spadat pod působnost LZ podle jeho dřívějších ustanovení, za účelem řádné transpozice směrnice bylo třeba předmětnou infrastrukturu pro vodní dopravu přímo doplnit do výčtu položek tvořících definici dopravní infrastruktury.

Směrnice dále přesahovala rámec věcné působnosti LZ i tím, že se vztahuje na vybrané terminály železniční a silniční dopravy. Uvedené stavby byly tedy také s účinností od 1. ledna 2024 zahrnuty do výčtu dopravní infrastruktury. Jde o několik konkrétních staveb vybavených pro překládku zboží mezi drážní a silniční dopravou, které jsou přímo identifikované v příloze I nařízení TEN-T (např. ve městech Děčín, Mělník a Plzeň), a to při alternativním splnění jedné z následujících podmínek, které reflektují požadavky směrnice.

Buď jsou tyto terminály umístěny na některém z úseků na koridoru hlavní transevropské dopravní sítě, jak je vymezí příloha č. 2 k LZ, nebo jsou infrastrukturou na koridoru hlavní transevropské dopravní sítě, u níž předpokládané celkové investiční náklady stavby přesáhnou 300 000 000 EUR.

Strategická investiční stavba je definována obecně a výčtem v příloze LZ

Definici strategické investiční stavby najdeme v § 1 odst. 13 LZ. Jde o stavbu pro výrobu a skladování umísťovanou v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 45 ha vymezených k tomuto účelu v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje uvedenou v příloze č. 3 k LZ a stavby s touto stavbou související.

Pod přílohu č. 3 k LZ spadají:

Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně sloužící zejména k výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla.

Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Cheb sloužící zejména k výrobě a zpracování druhotných surovin a recyklátů, k provozu datového centra, k robotické výrobě.

Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Komořany, Důl Československé armády, sloužící zejména k výrobě a zpracování druhotných surovin a recyklátů, k provozu datového centra, k robotické výrobě, výrobě a zpracování vodíku, k provozu přečerpávací vodní elektrárny.

Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Prunéřov sloužící zejména k výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla.

Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Severní lom sloužící zejména k výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla.

Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Lazy sloužící zejména k výrobě a zpracování druhotných surovin a recyklátů, k provozu datového centra, k robotické výrobě.

Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Bruntál sloužící zejména k výrobě a zpracování druhotných surovin a recyklátů, k provozu datového centra, k robotické výrobě.

Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Nad Barborou sloužící zejména k výrobě a zpracování druhotných surovin a recyklátů, k provozu datového centra, k robotické výrobě, výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla, výrobě a zpracování vodíku.

Zvláštní procesní režim podle liniového zákona

Je-li vedeno řízení na stavbu, která spadá pod předmět LZ, rozhoduje o ní buď DESÚ, jde-li o stavbu vyhrazenou, či krajský stavební úřad nebo obecní stavební úřad u obce s rozšířenou působností, pokud se jedná o jinou než vyhrazenou stavbu. Tyto úřady s účinností od 1. ledna 2024 (řízení o povolení záměru vyhrazené stavby) či od 1. července 2024 (jiná než vyhrazená stavba) při tomto řízení postupují podle NSZ a v tam neupravených věcech rovněž obecně podle správního řádu, přičemž se při vedení řízení zohledňují procesní specifika, která stanoví LZ.

Ustanovení § 2 odst. 8 LZ nově počítá s tím, že k odstranění vad po lhůtě se nepřihlíží, což platí jak pro námitky, odvolání, rozklad, tak i žalobu či opravný prostředek proti žalobě.

Pokud by bylo podáno účastníkem odvolání proti rozhodnutí o povolení záměru stavby v působnosti LZ a v tomto odvolání by chyběl odvolací důvod, správní orgán odvolatele k odstranění tohoto nedostatku nevyzývá, což je rozdíl oproti běžně vedenému řízení u stavebního úřadu. Rozsah odvolacího přezkumu se pak omezuje pouze na zákonnost. Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby proti rozhodnutí záměru stavby v působnosti LZ lze podat pouze společně s žalobou.

Zvláštní režim staveb pro energetickou bezpečnost nepřipouští odvolání proti jejich povolení

Proti rozhodnutí o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost není přípustné odvolání. Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření pro tuto stavbu. To však neplatí pro JES (jednotné environmentální stanovisko).

LZ je také nově stanoven zvláštní režim přezkumu závazných stanovisek, která slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost. Lhůta pro podání žaloby proti povolení stavby pro energetickou bezpečnost činí 1 měsíc. Žalobu po této lhůtě nelze rozšiřovat ani doplňovat o další žalobní body. Podle § 2e odst. 1 LZ je stavba pro energetickou bezpečnost vždy veřejně prospěšnou stavbou. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu pro energetickou bezpečnost, platí stanovisko DESÚ.

Dílčí územní rozvojový plán může v případě naléhavého veřejného zájmu schválit vláda ČR

V případě naléhavého veřejného zájmu může vláda do doby vydání územního rozvojového plánu závazného pro rozhodování v území na návrh Ministerstva dopravy (MD) rozhodnout o pořízení územního rozvojového plánu pro vybraný záměr dopravní infrastruktury celostátního nebo mezinárodního významu nebo přesahujícího svým významem území jednoho kraje – jedná se o tzv. dílčí územní rozvojový plán podle § 2l LZ. Jeho pořizovatelem je MD a pro jeho pořizování upravuje LZ zkrácený proces. Dílčí územní rozvojový plán bude následně ze strany MMR převzat do územního rozvojového plánu při jeho nejbližší změně.

Zvláštní režim strategických investičních staveb neumožní prodloužit lhůty

Procesní režim ve vztahu k těmto stavbám je řešen § 2n LZ. EIA u těchto staveb probíhá u MŽP. Stavební úřad není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání povolení. Dotčené orgány nejsou oprávněny prodloužit lhůty k vydání závazného stanoviska nebo vyjádření (opět neplatí pro JES). Odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o povolení záměru strategické investiční stavby, povolení terénní úpravy s ní související nebo povolení s ní souvisejícího odstranění stavby není přípustné.

Zjednodušuje se dělení pozemku pro účely majetkoprávního vypořádání při stavbě dálnic a silnic I. třídy

Podle § 2h odst. 4 LZ se pro účely převodu práv k pozemkům týkajících se stavby dálnic nebo silnic I. třídy nebo staveb s nimi souvisejících a stavby dráhy celostátní či staveb s nimi souvisejících od stavebního úřadu nevyžaduje rozhodnutí o dělení pozemků. Pro tyto stavby lze rovnou uzavřít kupní smlouvu, jejíž součástí je geometrický plán.

Vyvlastnění podle zákona č. 184/2006 Sb.

Ustanovení § 3 odst. 1 LZ stanoví, že pro odejmutí nebo omezení práv k pozemkům nebo stavbám potřebným pro uskutečnění dopravní, vodní, energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací platí zákon o vyvlastnění (zákon č. 184/2006 Sb.), pokud tento zákon nestanoví jinak.

Nově je oproti zákonu o vyvlastnění jinak stanoveno to, že v řízení o vyvlastnění se nepřihlíží k námitce vyvlastňovaného požadujícího změnu stavby, pokud by taková změna byla v rozporu s územním rozhodnutím, společným povolením nebo rozhodnutím o povolení záměru.

Pokud vyvlastňovací úřad doručuje v rámci vyvlastňovacího řízení vyvlastňovanému do ciziny, platí fikce doručení třicátý den ode dne, kdy byla písemnost odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, pokud nebylo doručeno dříve.

Odvolání proti rozhodnutí o vyvlastnění není přípustné ve věci stavby energetické infrastruktury uvedené v příloze LZ a vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje.

Výkup pozemku podle obvyklých cen bez ohledu na zhodnocení či znehodnocení

Znalecký posudek, který je podkladem pro navržení výše kupní ceny v návrhu kupní smlouvy, stanoví cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby včetně všech jejich součástí a příslušenství. Nelze-li stanovit cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, stanoví znalecký posudek cenu ve výši zjištěné ceny pozemku nebo stavby. V takovém případě obsahuje znalecký posudek zdůvodnění nemožnosti stanovení ceny ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby. Ocenění se provede podle oceňovacího předpisu a cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy podle jejich skutečného stavu ke dni určení ceny; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s tím, že jsou určeny k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury. Při ocenění se rovněž nepřihlédne k navýšení obvyklé ceny jiného pozemku nebo stavby koeficienty podle § 3 odst. 1 LZ.

Nově § 3b odst. 2 LZ upřesňuje, že cena stanovená znaleckým posudkem je cenou včetně daně z přidané hodnoty.

Zahájení majetkoprávní činnosti dopravní infrastruktury až po EIA nebo JES

Smlouvu o získání potřebných práv k pozemku ve věci stavby dopravní infrastruktury lze uzavřít po vydání souhlasného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (EIA) nebo po vydání souhlasného JES, je-li jeho součástí EIA, či po vydání negativního stanoviska zjišťovacího řízení (§ 3e LZ).

Mezitímní rozhodnutí o vyvlastnění je rozšířeno na další stavby – Dospěje-li vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny, vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí obsahující výroky podle § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění. Vydání mezitímního rozhodnutí je podle § 4a odst. 1 LZ nově rozšířeno na všechny stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury v příloze č. 1 nebo v koridorech vymezených v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje, místní komunikace I. třídy nebo speciální, tramvajové nebo trolejbusové dráhy, jsou-li vymezeny v územně plánovací dokumentaci či rozvojové oblasti podle politiky územního rozvoje (metropolitní rozvojová oblast).

Institut mezitímního rozhodnutí (s výjimkou nepřípustnosti odvolání proti mezitímnímu rozhodnutí) se ve smyslu § 4b LZ aplikuje rovněž na stavby energetické infrastruktury neuvedené v příloze č. 1 k LZ, a to jak vymezené, tak i nevymezené v územně plánovací dokumentaci, stavby těžební infrastruktury nebo stavby infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého.

Pokud se jedná o stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV nebo stavby a zařízení plynu o tlakové hladině 4 až 40 barů včetně souvisejících technologických objektů, využije se úprava mezitímního rozhodnutí zcela, a to včetně nepřípustnosti odvolání proti mezitímnímu rozhodnutí.

Nová část – stavby vybrané transevropské dopravní infrastruktury

Ustanovení § 5e LZ definuje vybranou transevropskou dopravní infrastrukturu. Tou se rozumí úseky pozemních komunikací a drah a infrastruktura pro vodní dopravu na koridoru hlavní transevropské dopravní sítě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Nástroj pro propojení Evropy, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu, a stavby s nimi související, dopravní infrastruktura na koridoru hlavní transevropské dopravní sítě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Nástroj pro propojení Evropy, přesahují-li v případě jednotlivého záměru podle stavebního zákona předpokládané celkové investiční náklady stavby 300 000 000 EUR, a terminály železniční a silniční dopravy uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím hlavní směry Evropské unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, jsou-li umístěny na některém z úseků podle písmene a) nebo jsou-li infrastrukturou podle písmene b). Vybranou transevropskou dopravní infrastrukturou nejsou stavby související výlučně s telematickými aplikacemi, novými technologiemi nebo inovacemi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlavní směry pro rozvoj transevropské dopravní sítě.

Tato část upravuje procesní postupy pro posouzení dostatečně pokročilé fáze záměru ze strany stavebního úřadu. Ten má následně povinnost oznámit nadřízenému orgánu, zda bylo ve věci předmětné stavby do 4 let vyhověno všem žádostem v prvním stupni.

MD má povinnost zveřejnit na svých internetových stránkách údaje týkající se staveb vybrané transevropské dopravní infrastruktury o příslušných stavebních úřadech a dotčených orgánech, náležitostech žádosti o povolení či vyjádření nebo závazného stanoviska a lhůt pro vydání povolení či vyjádření nebo závazných stanovisek.

Ve věci staveb vybrané transevropské dopravní infrastruktury má stavebník podle § 5g odst. 2 LZ možnost žádat stavební úřad o poskytnutí rozšířené předběžné informace oproti jejímu běžnému rozsahu podle § 174 NSZ. Stavební úřad stavebníkovi do 45 dnů od požádání sdělí informace o náležitostech žádosti o povolení záměru, tom, zda je vyjádření nebo závazné stanovisko podkladem pro povolení záměru, náležitostech žádosti o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, hlediscích, podle nichž bude posuzována žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a předpokladech, za nichž lze žádosti vyhovět, nezbytnosti podání související žádosti, náležitostech související žádosti, nebo hlediscích, podle nichž bude posuzována související žádost, a předpokladech, za nichž lze žádosti vyhovět.

V případě nečinnosti dotčeného orgánu nebo jiného správního orgánu ve věci související žádosti na stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury uplatňuje opatření proti nečinnosti u nadřízeného orgánu přímo stavební úřad.

IV. Novela liniového zákona mění starý i nový stavební zákon

Novela liniového zákona č. 465/2023 Sb. mění od 1. ledna 2024 starý stavební zákon č. 183/2006 Sb. (SSZ), nový stavební zákon (NSZ) č. 283/2021 Sb. i zákon o jednotném enviromentálním stanovisku č. 148/2023 Sb.

Účinné změny starého stavebního zákona

Pro účely pořizování změn územně plánovací dokumentace podle dosavadních právních předpisů se doplňují do SSZ plánovací smlouvy podle NSZ.

Účinné změny nového stavebního zákona

Jedná se tak již o třetí novelu této právní úpravy od jejího schválení v roce 2021.

Do drobných staveb nevyžadujících projednání se stavebním úřadem včleněna další stavba. Konkrétně se jedná o nový bod 32 odst. 1 písm. a) v příloze č. 1 k NSZ, který drobnou stavbou rozumí i stavby veřejné technické infrastruktury a přístřešky, vždy o jednom nadzemním podlaží do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné nebo pobytové místnosti nebo hygienická zařízení, a které neslouží k ustájení nebo chovu zvířat a neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů, a jsou-li umísťovány v zastavěném území mimo veřejná prostranství.

Vyhrazenou stavbou, k jejímuž projednání je příslušný DESÚ, se nově pod písm. q) přílohy č. 3 k NSZ, rozumí rovněž stavby a zařízení, které mají sloužit k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur nebo k zachytávání oxidu uhličitého, a stavby přepravní sítě určené k přepravě oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitého.

V § 156 NSZ byl doplněn odst. 3, podle něhož se projektantovi poskytují údaje z neveřejné části digitální technické mapy kraje v rozsahu nezbytném pro projektovou činnost.

Další drobné dílčí změny.

Účinné změny zákona o jednotném enviromentálním stanovisku (JES)

Podle § 12 písm. c) zákona o JES je Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nově příslušné k vydání JES v případě stavby pro energetickou bezpečnost podle LZ, je-li příslušným orgánem pro vydání povolení takové stavby Dopravní a energetický stavební úřad.

Se souhlasem České komory autorizovaných inženýrů a techniků a autorky JUDr. Evy Kuzmové zveřejňujeme text, který se týká liniového zákona a možného vyvlastňování míst pro strategickou výstavbu fotovoltaiky.

Související článek

Fotovoltaika proměňuje karavany v soběstačné mobilní domovy

Karavany znamenají pro své majitele hlavně svobodu. Pokud karavan opatří fotovoltaikou, jejich nezávislost se ještě prohloubí, protože nebudou závislí na zástrčce do elektrické sítě. ...

Copyright © 2023 Solarnimagazin.cz

Web vytvořila digitální agentura WebWorld.cz