Finanční podpora pro environmentální iniciativy hraje klíčovou roli při prosazování změn, avšak způsob, jakým byly tyto prostředky využívány Evropskou komisí (EK), vrhl iniciativy do stínu politických machinací a netransparentnosti. Podle nizozemského deníku šlo o prostředky z miliardového unijního fondu LIFE, které měly sloužit na udržitelné, energeticky účinné hospodářství založené na energii z obnovitelných zdrojů. Dle informací EK uzavřela smlouvy s nestátními neziskovými organizacemi a použila dotace k stínovému lobbingu, jehož cílem bylo ovlivnit poslance Evropského parlamentu (EP) a členské státy.
Polský eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin považuje lobbistické smlouvy z důvodu netransparentnosti za nepřijatelné a chce podobné praktiky vůči spoluzákonodárcům ukončit. „Je nevhodné uzavírat dohody, které zavazují nevládní organizace k lobbování u poslanců Evropského parlamentu,“ řekl Serafin pro deník De Telegraaf.
„Bohužel k takovým praktikám v minulosti docházelo a je třeba je vymýtit. Opatření k vyřešení tohoto problému již byla přijata a mohu všechny ujistit, že se již nebudou opakovat,“ dodal.
Organizacím, včetně Evropské environmentální kanceláře (EEB), byla dle smluv stanovena konkrétní zadání. Například EEB měla doložit nejméně 16 příkladů, kdy byly díky jejímu lobbingu posíleny zelené plány v legislativním rámci, napsal De Telegraaf s tím, že už v roce 2023 informoval o tom, že společnosti dostávaly tipy prostřednictvím platformy EU Business & Biodiversity, jak mohou přesvědčit pochybující poslance EP, aby hlasovali např. pro nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law).
„Dokonce existovaly seznamy lobbistů se jmény politiků, které bylo třeba kontaktovat,“ sdělil nizozemský europoslanec Dirk Gotink. Jako člen výboru pro kontrolu rozpočtu nyní s řadou kolegů prošetřuje dotační smlouvy s neziskovými organizacemi za posledních pět let.
„Toto není pomlouvačná kampaň proti ekologickému hnutí. Samozřejmě, že mohou lobbovat, ale já mířím na Evropskou komisi. Zdá se, že jde o vysoce organizovanou souhru mezi zelenou koalicí vedenou Timmermansem a levicovou většinou v Evropském parlamentu,“ dodal Gotink.
Na druhou stranu, generální tajemník EEB Patrick ten Brink reagoval v dopise, že finanční podpora ze strany EU je nutná. „Na rozdíl od dobře finančně vybavených aktérů, jako jsou zahraniční vlády a nadnárodní společnosti, občané a organizace často nemají dostatečné zdroje. Pro zajištění rovných podmínek je nutná podpora EU,“ uvedl v dopise.
Zdechovský chce transparentnost
„Neříkáme, že neziskovky kradou. Jen chceme, aby byly transparentní. Nedělejme to tak, že někdo z peněz daňových poplatníků si zadá v Evropské komisi studii, která potvrzuje jeho názor. Dělejme to tak, abychom se opravdu na ta data mohli spolehnout,“ prohlásil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
„Já soustavně upozorňuji v souvislosti s Green Dealem na to, že jsme požadovali po Fransu Timmermansovi studie. On vždycky tvrdil, že ty studie má, že je dodá. Ale pak nám je nikdy nedodal, nebo nám dodal studie, které byly opřeny o data právě neziskových organizací. A já mám plný respekt k těmto organizacím, ale nemůžou nám dávat nevědecké závěry plné svých domněnek nebo s odkazem na studie, které otisknou pouze v časopisu ekologické organizace. Není to žádný vědecký časopis, nestojí to na žádných datech,“ řekl v rozhovoru pro Forum 24 s tím, že to je právě ten příklad, kdy přestáváme věřit v evropskou demokracii.
„Nemůžeme zadávat studie organizacím, které jsou s námi spřátelené. Potřebujeme nezávislou evropskou instituci, která návrhy řádně posoudí. A já si myslím, že bylo skandální tohle dlouhodobě přehlížet. Nyní musíme udělat všechno, abychom se vrátili zpátky k transparentnosti,“ dodal.
Zdroj: De Telegraaf, Forum 24
