Modernizace umožní jednorázově uložit až 750 MWh energie, což podle ČEZ odpovídá denní spotřebě zhruba 80 tisíc českých domácností. Ostrá fáze modernizace začne v roce 2027 a dokončení je plánováno na rok 2033.

Jak funguje přečerpávací elektrárna

Přečerpávací elektrárna slouží k ukládání elektrické energie. Pokud je v elektrizační soustavě přebytek elektřiny, využije se k přečerpání vody z níže položené nádrže do výše položené. Voda tak představuje formu uložené energie. V okamžiku, kdy je elektřina v síti potřeba, voda proudí zpět přes turbínu a vyrábí elektrickou energii. V případě Orlíku bude voda přečerpávána z níže položené přehrady Kamýk do Orlické nádrže. Česko má v současnosti tři velké přečerpávací vodní elektrárny – Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice. Orlík se po dokončení modernizace stane čtvrtou.

Původní plán počítal s novou horní nádrží

V srpnu 2025 schválila vláda návrh změny č. 8 Politiky územního rozvoje České republiky, jehož součástí byly také dvě lokality vhodné pro umístění přečerpávacích vodních elektráren. Jednou z nich byla lokalita na vodní nádrži Orlík, pracovně nazvaná PVE Vinice. Původní záměr počítal s tím, že by se voda z Orlické nádrže přečerpávala na vrchol kopce Pteč, kde by vznikla horní nádrž o objemu zhruba 4,4 milionu m³.

Dále se měl vybudovat podzemní přivaděč dlouhý přibližně tři kilometry z horní nádrže směrem zpět k Orlické přehradě, který by tvořily dvě roury o průměru zhruba 4,5 metru. V dolní části PVE Vinice se měla vybudovat strojovna vlastní vodní elektrárny a odpadní tunel do nádrže. Ve strojovně se předpokládalo umístění čtyř turbín, každá o výkonu 110 MW. Roční výroba elektrické energie by tak činila 217 800 MWh. Výstavba měla podle původních plánů trvat 14 let a náklady v cenové úrovni roku 2024 byly odhadovány přibližně na 28 miliard Kč.

„Za Ministerstvo zemědělství jsme vybrali dvě vhodné lokality k výstavbě přečerpávacích elektráren, kde by byly investorem státní podniky Povodí. V případě PVE Libochovany je to Povodí Labe a právě zde, v případě PVE Vinice na vodní nádrži Orlík, je to Povodí Vltavy. Voda z Orlické nádrže by se přečerpávala na vrchol kopce Pteč, kde by byla vybudována horní nádrž o objemu zhruba 4,4 mil. m³. Dále by se vybudoval podzemní, asi tři kilometry dlouhý přivaděč z horní nádrže směrem zpět do Orlické nádrže, kde by byly dvě roury o průměru zhruba 4,5 metru,“ uvedl tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný.

Nová horní nádrž se budovat nebude.

Podle současného projektu ČEZ bude přečerpávací elektrárna na Orlíku vypadat výrazně jinak. Nová horní nádrž se budovat nebude. ČEZ využije výškový rozdíl mezi hladinami Orlické a Kamýcké přehrady. Voda se bude v případě potřeby čerpat z níže položeného Kamýku do Orlíku, čímž bude možné využít stávající vodní díla k akumulaci energie.

„Orlík je stěžejním článkem Vltavské kaskády a významně se podílí na řízení celostátní energetické soustavy. Rozhodli jsme se, že bude další desítky let plnit také roli velké baterie. Výhodou této nové přečerpávací elektrárny bude, že vznikne na stávajícím díle a nebude kvůli ní nutné zabírat další plochy. Bude tak nejen efektivní, ale i ekologická. Důležité také je, že půjde o postupnou přestavbu, kdy v průběhu modernizace budou vždy minimálně dvě ze čtyř soustrojí v provozu,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Dvě soustrojí budou pracovat obousměrně

Energetici postupně na Orlíku zmodernizují všechna čtyři soustrojí, přičemž zachovají celkový výkon elektrárny 364 MW. Výkon 2 × 95 MW připadne na klasické jednosměrné turbíny a výkon 2 × 87 MW budou díky instalaci reverzních turbín tvořit soustrojí určená pro přečerpávací režim. Ostrá fáze modernizace začne v roce 2027 a dokončení je plánováno na rok 2033.

Psali jsme: Starosta Slatinic představuje ambiciózní projekt. Přečerpávací elektrárna může změnit budoucnost obce

Nové uspořádání umožní jednorázově uložit až 750 MWh energie a zvýšit tak energetickou úložnou kapacitu českých přečerpávacích elektráren o více než 12 %. V době přebytku elektřiny v síti budou dvě reverzní soustrojí čerpat vodu z Kamýku do Orlíku. Jakmile bude naopak elektřina v soustavě potřebná, voda bude proudit opačným směrem a elektrárna ji využije k výrobě elektřiny. ČEZ projekt označuje za světový unikát. Výjimečná má být nejen samotná přestavba fungující velké vodní elektrárny na přečerpávací, ale také výměna dvou Kaplanových turbín za reverzní Francisovy turbíny.

Modernizace bez nové nádrže

Významnou výhodou projektu má být skutečnost, že se využije existující vodní dílo a jeho infrastruktura. Nebude proto potřeba budovat novou horní nádrž ani zabírat další rozsáhlé plochy. Modernizace má zároveň probíhat postupně, aby byla po celou dobu zachována část výkonu elektrárny v provozu. ČEZ plánuje celý projekt koordinovat s Povodím Vltavy, které je vlastníkem přehrady.

„Projekt nové přečerpávací elektrárny na Orlíku podporujeme a dlouhodobě o něm s ČEZ jednáme. Je pro nás podstatné, že při modernizaci a přestavbě elektrárny nedojde k žádným zásadním zásahům do stavby vodního díla ani do úrovně provozních hladin definovaných Manipulačním řádem. Stejně tak je důležité, že nedojde k záborům půdy nebo majetků obyvatel a projekt se nedotkne ani rekreace, lodní dopravy a rybářů,“ uvedl generální ředitel společnosti Povodí Vltavy Petr Kubala.

Modernizace Orlíku má být podle ČEZ největší stavbou v české vodní energetice za posledních 30 let. V srpnu 2026 už společnost oznámila také modelové zkoušky reverzní Francisovy turbíny, která bude součástí přečerpávací části elektrárny. Samotná investice do modernizace je podle ČEZ odhadována na přibližně osm miliard korun.

Zdroj: ČEZ, Ministerstvo zemědělství