V červnu se mluvilo o úpravách v chystaném unijním projektu ETS 2, systému emisního obchodování, který prostřednictvím povolenek zpoplatňuje spalování paliv v sektoru vytápění budov a silniční dopravy.

Jako zpravodajka Výboru pro životní prostředí vedla jednání o změně pravidel česká europoslankyně Danuše Nerudová. Změny, které byly tímto jednáním dosaženy, zahrnovaly silnější cenovou brzdu při překročení ceny 45 eur za povolenku (zdvojnásobení množství povolenek, dodatečně uvolněných za účelem zvýšení nabídky a poklesu ceny) a současně zkrácení lhůty pro dodatečné uvolnění z 60 dní na 30.

Zachovány zůstaly základní parametry. Povolenky ETS 2 i nadále mají být zavedeny pro budovy i silniční dopravu (vybírané u distributorů energií a pohonných hmot), zůstává základní princip, že dodavatelé fosilních paliv budou emisní povolenky nakupovat a neměnil se ani základní harmonogram.

Zatímco Danuše Nerudová změny obhajovala, podle ní ochrání domácnosti před vysokými náklady, i když změny byly omezeny pouze na „cenovou brzdu“ a do základního principu se nesahalo. Vládní strany naopak vyjadřovaly obavy, že samotný mechanismus cenové brzdy hrozbu zdražení bydlení a dopravy pro občany neřeší.

Jednání o ETS 2, které mají začít fungovat od roku 2028, byla uzavřena v červnu. Nyní se ale otevírá debata i o první etapě Evropského systému obchodování s emisemi. Ten běží už od roku 2005 a distribuuje povolenky pro průmyslové provozy.

Nyní se i na úrovni EU začíná mluvit o revizi systému. Na konci května spolu s dalšími zeměmi vyzvala k ochraně těžkého průmyslu před náklady spojenými s emisemi uhlíku česká vláda premiéra Andreje Babiše. Ze tří navrhovaných změn je klíčový návrh „benchmarks“, takzvaných referenčních hodnot, které určují, kolik emisních povolenek dostanou průmyslové podniky od státu zdarma a kolik si jich už budou muset samy zaplatit.

Podle dosavadního návrhu se počet bezplatných povolenek má trvale snižovat, což může extrémně prodražovat výrobu v energeticky náročných odvětvích, kde by podnikatelé museli k udržení provozu nakupovat velké množství povolenek. Týká se to zásadně i Česka, kde je energeticky náročný průmysl v podobě oceláren, chemiček nebo skláren zastoupen ve velkém množství.

Iniciativu za změnu pravidel podpořilo celkem deset unijních zemí. Kromě Česka Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Estonsko, ale také Itálie, Řecko a Kypr.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už v minulosti uvedla, že povolenkový systém je „osvědčeným nástrojem pro podporu transformace průmyslu“. Připouští však, že systém bude muset být „modernizován“, aby udržel evropský průmysl konkurenceschopným vůči světové konkurenci.

I Bruselu vstřícný server Politico v týdnu pojmenoval ETS jako „tři písmena, která Brusel nevymlčí“. Očekávaný návrh Evropské komise byl předložen v pátek.

Uprostřed horka chcete ustupovat?

Návrh do značné míry vychází vstříc požadavkům průmyslu. Prodlužuje takzvaný „lineární redukční faktor“, kterým se průběžně snižuje podíl povolených emisí. Změnit se má původní cíl dosáhnout „nuly“ do roku 2039.

Podle aktualizovaného plánu se má zpomalit zejména snižování ve finální etapě plánu po roce 2035, aby bylo možné zachovat bezplatné povolenky pro nejzranitelnější průmysl. Ten se má ale naopak zavázat k provádění modernizačních opatření. Dosažení nulových emisí se posouvá do čtyřicátých let.

„Nejzarytější zastánci systému ETS to pravděpodobně budou vnímat jako zásadní krok zpět,“ píše k tomu bruselské Politico a cituje rozčílenou ministryni životního prostředí ze Švédska, slibující „boj zuby nehty“.

„Uprostřed Evropy sužované extrémními horky se Komise rozhodla ustoupit a oslabit nejsilnější nástroj EU pro snižování emisí,“ zapojila do argumentace červencové počasí.

Server k tomu konstatuje, že prosazení mírnějších podmínek v europarlamentu vůbec není jisté. „Komisař EU pro klima Wopke Hoekstra řekl, že revize představuje přístup k stanovování cen uhlíku, který je „přátelštější  pro podniky“. Trvá ale na tom, že EU se klimatických cílů nevzdává,“ uvádí.

Systém ETS má podle komisaře Hoekstry stále zůstat „motorem inovací“. Jedním z nástrojů je i to, že 50 % příjmů z prodeje ETS povolenek má jít společnostem, které musejí dekarbonizovat. To prý může vyvolat zlou krev mezi státy, které takového průmyslu moc nemají, ale těšily se, že jim podle původního klíče přijde z aukčních výnosů více. A bavíme se tu o miliardách.

Zelené neziskovky návrh rovněž kritizují, podle nich je „oslabována nejúčinnější evropská metoda snižování emisí nebezpečných plynů ohřívajících planetu“.

Camille Mauryová ze Světového fondu na ochranu přírody vytkla, že změna „ohrožuje předvídatelnou a efektivní cenu za znečištění, kterou podniky a investoři potřebují k investování do čistých technologií“. A dodala metaforu, že když dítě staví věž a vyndá z ní některé bloky, za chvíli mu spadne.

Naopak Ottmar Edenhofer, ředitel a hlavní ekonom Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu, uvedl, že dodatečná flexibilita v návrhu komise „nemění celkový směr klimatické politiky EU“.

Babiš: Výsledek našich dopisů

Iniciativa ke změnám v ETS 1 v Česku posílila v souvislosti s energetickou krizí po propuknutí války na Ukrajině. Průmysl ale na rizika upozorňoval už dříve, když cena povolenky prudce vzrostla z přibližně 20–30 EUR až nad 80 EUR za tunu CO₂. Snaha o zachování bezplatných povolenek pro průmysl po delší dobu a lepší sladění klimatické politiky s konkurenceschopností evropského průmyslu začala už za Fialovy vlády, v červenci 2025 Česká republika připravila a rozeslala Evropské komisi společný dokument, který požadoval revizi systému obchodování s emisními povolenkami a větší předvídatelnost trhu. Podpořilo jej 18 členských států.

Pozici převzala po volbách i nová vláda. „Odmítnout je potřeba nejen nové emisní povolenky ETS 2, ale vrátit se musíme i k ETS 1, které snižují konkurenceschopnost evropského průmyslu,“ uvedl Andrej Babiš hned v listopadu loňského roku při setkání s polským prezidentem Nawrockým. Babiš se snažil získat pro plán i podporu Německa, které je rozpolcené. Na jednu stranu hodně investovalo do zelených inovací, ale také má stále velké množství tradičního průmyslu, který by na zdražování povolenek doplácel stejně jako český.

„Podařilo se nám splnit náš cíl – prosadili jsme do závěrů jednání, že Evropská komise musí připravit do června před dalším jednáním Evropské rady konkrétní návrh, jak změnit systém emisních povolenek ETS 1. Zároveň v něm budou zohledněna specifika jednotlivých zemí a energeticky náročný průmysl. Je to výsledek naší iniciativy, našich dopisů,“ uvedl Babiš po březnovém jednání Evropské rady.

Předseda opoziční ODS Martin Kupka ale v pátek rozeslal novinářům tiskové vyjádření, podle kterého vláda a jmenovitě Filip Turek, se situací nic nedělají a selhala na celé čáře.

„Zmocněnec pro Green Deal a vláda, která chtěla zrušit emisní povolenky, selhali na celé čáře. Evropská komise konečně přiznává, že současné nastavení systému ETS dopadá na konkurenceschopnost evropského průmyslu a že jsou potřeba změny. Navržené úpravy jsou ale jen kosmetické. Pokud chceme zabránit tomu, aby výroba dál odcházela z Evropy, nestačí tempo zpomalit – je potřeba systém skutečně změnit od základu. Evropské firmy nemohou nést náklady, které jejich zahraniční konkurence vůbec nezná,“ sdělil novinářům Kupka.