Jak doplnil ministr Igor Červený, jde o ty, kteří mají nárok na superdávku, přitom ji skutečně pobírat nemusí. Stačí pouze to, pokud na ni splňují podmínky. Tito žadatelé mohou jediní dostat přímé dotace. Otázka ovšem je, nakolik je budou moci využívat. Dotace totiž většinou nepokryjí celé náklady na úsporné opatření. Například na zateplení lze získat 250 000 korun, což na celkovou investici včetně nových dveří a oken zcela jistě nestačí. Nízkopříjmové domácnosti přitom těžko mohou žádat o úvěr, neboť neprojdou schvalováním bonity.
Všichni ostatní žadatelé o Novou zelenou úsporám mohou žádat pouze o bezúročný úvěr. Opět, jej získají jen ti bohatší, kteří mají odpovídající příjmy a zároveň mají něco naspořeno. Těmto podmínkám těžko vyhoví běžná rodina, která by si chtěla pořídit tepelné čerpadlo a zateplit dům a přitom hradí hypotéku, další úvěr již většinou nedostane.
Místo domácností dostanou peníze banky
Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík oceňuje, že se oznámilo spuštění programu, ale ozývá se proti tomu, že státní podpora půjde do byznysu bank: „Jsem rád, že Nová zelená úsporám pokračuje, ale nerozumím tomu, proč místo pomoci domácnostem a lidem se budou peníze dávat bohatým bankám. Platit úroky je další zadlužování státu a příštích generací. Dřív jsme dali dotaci milion korun, žadatel přidal druhý a udělal renovaci. Teď banka půjčí dva miliony a za 25 let při 5% úroku stát zaplatí 1,5 na úrocích. To považuji za špatné,“ řekl Solárnímu magazínu.
Energetická bezpečnost je založená na decentralizaci
Dále si bývalý ministr životního prostředí všímá toho, že stopnutí dotací přichází v době, kdy svět trpí válečnými konflikty, které omezují dostupnost zdrojů: „Co se týká obnovitelných zdrojů, myslím že energetická bezpečnost je založena právě na decentralizovaných obnovitelných zdrojích. Tento návrh to nepodporuje.“ Dotační podmínky Nové zelené úsporám dále zavádí renovační pasy a poradenství: „Renovační pasy se připravily už za nás, tedy jejich podpora, podporovali jsme i prostřednictví poradenství MAS, ne jen krajských center Státního fondu životního prostředí.“
Jak zastavit propad instalací fotovoltaik
Ředitel Solární asociace Jan Krčmář vítá to, že dotační systém je nastavený do budoucna: „Oceňujeme snahu nastavit opravdu dlouhodobě funkční a udržitelný systém, který pomůže zastavit propad instalací solárních elektráren na střechách rodinných a bytových domů. Energetická krize v předchozích letech ukázala, že výroba vlastní energie přímo na místě je tou nejlepší formou, jak občané i stát mohou zvýšit svou odolnost vůči růstu cen energií. Jsme také rádi za jasný harmonogram programu. Upozorňujeme však vzhledem k možnému nárůstu cen energie a paliva důsledkem války v Íránu na to, že kdo chce být již letos na jaře či v létě méně závislý na cenách energie, ten by neměl s instalací čekat na start programů v září,” uvedl Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.
Solární asociace se nicméně obává toho, že změny v dotacích mohou zamávat s celým oborem: „Věříme, že se podaří stabilizovat velice volatilní situaci v sektoru realizačních firem, aby co nejméně zákazníků bylo v situaci, kdy realizační firma krizi nepřežila. Jsme připraveni jednat i o nastavení dlouhodobě udržitelných programů pro financování firemních střešních fotovoltaik,” doplnil Jan Krčmář.
Lidé chtějí hlavně dotace, ne půjčky
V reprezentativním průzkumu agentury Focus 78 procent dotázaných si myslí, že by stát měl zachovat program Nová zelená úsporám. Spíše proti bylo 8 % a určitě proti pouhých 5 %. Stejný výsledek (78 % pro) platí i pro respondenty, kteří uvádějí, že volili hnutí ANO. Mezi voliči Motoristů, kteří vedou Ministerstvo životního prostředí a jsou zodpovědní za program, je podpora 74 %. Lidé mají celkem jasno i ohledně diskutovaného řešení, zda dotace nebo půjčky. Preferují, aby stát podporoval energetické úspory spíše dotacemi než půjčkami (69 %). Mezi voliči vládních stran je to u ANO dokonce 71 %, u SPD 72 % a mezi voliči Motoristů 66 % preference dotací.
Zdroj: Solární asociace
