Solarni magazin nové logo

O agrovoltaiku je zájem ve světě i u nás, čeká se však na zákonodárce a program podpory

Česko každé tři roky přijde o 1 % své orné půdy. Spojení zemědělství a solární energetiky má přitom potenciál přinést revoluci nejen zemědělcům a výrobcům energie z obnovitelných zdrojů, ale celé ekonomice. Zemědělci by tak nemuseli v době ubývající orné půdy řešit palčivý problém: využít půdu na zemědělskou činnost, nebo ji osázet fotovoltaickými panely? Nyní budou moci oboje.
Ilustrační foto | zdroj: Vojtěch Kilian, Solární magazín

Spojení obou využití přináší zjevné výhody: krom produkce vlastní energie pro potřeby farmy mohou fotovoltaické panely sloužit i jako ochranný prvek pro pěstované plodiny.

Trend agrovoltaiky se rozšiřuje postupně do celého světa. Instalovaný výkon agrovoltaiky vzrostl exponenciálně z přibližně 5 MWp v roce 2012 na přibližně 2,9 GWp v roce 2018 a přesáhl 14 GWp v roce 2021. Významnou měrou k tomu přispěly státní programy podpory v zemích, jako jsou Spojené státy, Japonsko, Čína nebo Německo.

Investice do agrovoltaiky je pochopitelně značná (o to více v Česku, kde žádný program národní podpory bohužel neexistuje), ale přináší nejen efektivní produkci solární energie, ale i udržitelné zemědělské hospodaření na stejném kusu půdy. V Německu byl přitom už v roce 2015 spuštěn ukázkový příklad efektivního využití agrovoltaiky v praxi na farmě u Bodamského jezera.

Zdejší instalace solárních panelů ve výšce pěti metrů umožňuje bezproblémový pohyb zemědělské techniky a současně poskytuje dostatek světla pro pěstování pšenice, brambor, celeru a jetele. Fotovoltaickými panely je obsazeno dva a půl hektary půdy o celkovém výkonu 194 kW, což stačí na pokrytí energetických potřeb 62 domácností. Přebytečnou energii vrací farma zpátky do sítě.

Konstrukce pro solární panely se musí přizpůsobit nejen pěstovaným plodinám, ale i velikosti a typu zemědělských strojů, které budou v dané oblasti používány. To vše s ohledem na maximální efektivitu využití plochy a světelných podmínek pro růst rostlin.

K tomu lze využít tři klíčové technologie solárních panelů. I když ukotvení konstrukce zabere část plochy a ovlivní výnosy některých plodin, celkový ekonomický výnos z kombinace produkce elektřiny a zemědělství může být až o 80 % vyšší ve srovnání s tradičním využitím půdy.

Tracker solární panely neustále korigují nejlepší možný úhel dopadu slunečních paprsků na svou plochu (čímž maximalizují produkci energie). Část energie sice spotřebují na samotné trackování slunce, celkový energetický příjem je ale stále nezanedbatelně větší. Maximální efektivity v růstu plodin se dá dosáhnout i využitím polopropustných panelů.

Polopropustné solární panely umožní, aby konstrukce stála přímo nad pěstovanými plodinami, ty však stále dostanou dostatečný objem slunečního záření, aby rostly. Bifaciální panely zase efektivně sbírají u vertikálních instalací světlo. Kvalitní agrovoltaická instalace je tak i přes svou „high-tech“ povahu věrná filozofii zemědělství: nic by nemělo přijít nazmar.

V budoucnosti nás čekají velmi efektivní baterie pro ukládání energie a v tu chvíli se mohou zemědělské jednotky paradoxně díky technologii vrátit do svého původního a „přirozeného“ stavu a role: zcela soběstačné jednotky. Jde ale samozřejmě i o diverzifikaci rizika. Pokud vlivem nepředvídatelných událostí, jak je v zemědělství běžné, přijdu o úrodu, stále mohu alespoň snižovat svou ztrátu produkcí energie.

Výhody agrovoltaiky jsou nesporné – od zajímavé návratnosti investice po pozitivní dopady na biodiverzitu a mikroklima. Tento přístup nejenže zvyšuje efektivitu využití půdy, ale také přispívá k odolnosti zemědělského sektoru vůči změnám klimatu, nabízí stabilní zdroj příjmů pro farmáře a současně napomáhá snižování emisí skleníkových plynů. Samotná instalace je vždy komplexní a je třeba ji udělat na míru, protože žádná zemědělská jednotka či usedlost není stejná. Vysokou pořizovací cenu kompenzuje redukce rizik, zefektivnění produkce na hektar, ochrana proti přírodním živlům a relativní návratnost investice.

V Česku jsou zatím první instalace čistě experimentální, ačkoliv zájem o ně přitom je. Chybí však návrh národního programu podpory. Do té doby bohužel Česku pomalu ujíždí vlak – jak oproti sousedům, tak oproti světu. Za současného stavu se tak dá říct, že prohrávají všichni: zemědělci, výrobci energie a koneckonců i česká ekonomika a životní prostředí.

Mračna ale už protrhávají paprsky dobrých zpráv. Legislativní rámec provozování fotovoltaiky na zemědělské půdě vstoupí v platnost letos a není pochyb o tom, že agrovoltaika se stane dominantním trendem jak v zemědělství, tak v obnovitelných zdrojích.

Zbývá jen otázka národní podpory či dotačního programu. Jen Itálie v rámci snahy o dekarbonizaci využije na výstavbu agrovoltaiky 1,7 miliardy eur v podobě dotace od Evropské komise. Jen za rok 2022 investovala americká vláda do rozvoje agrovoltaiky 22 milionů dolarů. Ve Španělsku je podpora agrovoltaiky součástí rozsáhlého Národního plánu pro oživení a odolnost. V Německu je provázání soukromého sektoru a veřejných institucí v agrovoltaice naprostou samozřejmostí.

V Česku na podobnou iniciativu ze strany státu stále čekáme. Bylo by v zájmu všech, celého Česka, kdyby ono čekání bylo co nejkratší.

Michala Petřeka, Head Of Innovations v Raylyst Solar

Související článek

Solární firmy v nejistotě. Ministerstvo změnilo podmínky dotací bez předchozího upozornění

Ministerstvo životního prostředí před týdnem oznámilo, že uzavírá příjem žádostí o dotaci Nová zelená úsporám Light zhruba na měsíc. Nyní oznámilo nové podmínky, které začali ...

Copyright © 2023 Solarnimagazin.cz

Web vytvořila digitální agentura WebWorld.cz