Ochranné pásmo kulturní památky vs. památková zóna. Jak se zde instaluje fotovoltaika?

V České republice je více než 2 % území chráněno jako památkové zóny. Je možné pomýšlet na instalaci fotovoltaiky v ochranném pásmu kulturní památky nebo v památkové zóně? Metodika památkářů napoví.
Instalace fotovoltaiky v památkové zóně zahrnuje velmi složitý schvalovací proces | zdroj: NPÚ

Přes dvě procenta území

Podle databáze MonumNet bylo k 12. září 2015 v České republice evidováno 40 346 nemovitých kulturních památek a 451 ochranných pásem. Česká republika je na ně velmi bohatá a lidí, kterých se dotýkají důsledky bydlení zde, je mnoho, ačkoliv je celková rozloha plošně památkově chráněných území podle aktuálních údajů méně než 2,5 % z celkové rozlohy ČR. I na těchto místech chtějí šetřit energie a vyrábět si elektřinu sami. Vzhledem k tomu, že fotovoltaika může změnit vzhled objektu a krajiny, zasahuje do práv majitelů těchto objektů stát, potažmo Národní památkový ústav. Ten před dvěma lety připravil metodiku posuzování těchto záměrů, ze které lze vycházet. I tak ale platí, že se posuzuje každý záměr individuálně a že pro někoho překvapivě i na místech památkově chráněných může vyrůst střešní instalace.

Ochranné pásmo nebo památková zóna?

Národní památkový ústav uvádí ve své metodice k povolování fotovoltaiky následující: „Na památkových hodnotách území se podílejí nejen kulturní památky, ale i objekty, které jimi nejsou. Ze skutečnosti, že do zákona je zavedena ochrana území, vyplývá, že chráněny jsou specifické hodnoty území, nejen vybrané objekty.“ Fotovoltaiku tedy nelze na určitých místech bez patřičného souhlasu instalovat ani pokud jde o objekt, který není památkou, ale leží v tzv. památkové zóně či v ochranném pásmu. Památkovou zónou se vymezuje vyšší území. Pokud leží budova, na kterou se bude fotovoltaika instalovat, v památkové zóně, je povinnost účastnit se stavebního řízení a je třeba stavební povolení. Pokud jde o ochranné pásmo kulturní památky, jsou podmínky ochrany vymezeny ve správním aktu, který definuje tuto kulturní památku. Pro drobné stavby to může znamenat, že nebude potřeba žádného rozhodnutí. Zároveň platí paragraf 14 odst. 2 zákona o státní památkové péči. Ten ukládá povinnost získat dopředu souhlas s realizací fotovoltaiky od orgánu ochrany památek. Památkový ústav nebo jiný správní orgán může zahájit řízení u stavebního úřadu, kde se toto bude posuzovat a může udělit pokutu až dva miliony korun. Jak identifikovat, zda je nemovitost v památkově chráněném území? Lze vycházet z katastru nemovitostí, případně nahlédnout do evidence památek. To, že jde o památkově chráněné území, je většinou všeobecně známo. Při pochybnostech se lze obrátit na místně příslušný orgán státní památkové péče – obec s rozšířenou působností.

Kde máte větší šanci?

Památkový ústav je nyní po zveřejnění metodiky o něco benevolentnější, určitě se tedy vyplatí schválení záměru vyzkoušet a ještě před tím se s metodikou (která ale není zcela závazná, vždy se vše posuzuje individuálně) seznámit. V metodice se uvádí, že nejpřísněji se posuzuje umisťování fotovoltaiky u kulturních památek, kde se provádí individuálně a fotovoltaika je zde nežádoucí. Výjimkou je instalace, která není patrná zblízka ani zdáli. Na chráněných územích se posuzuje dotčení historických sídel, ale také celé krajiny, dále pak vztahy mezi sídly a krajinou a prostorové vztahy mezi objekty. V památkových rezervacích je instalace také nežádoucí, výjimky lze najít u nových objektů. V památkových zónách je instalace fotovoltaiky umožněna za podmínky, pokud instalace nenaruší kulturně historické hodnoty, pro které je území chráněno, a to včetně významných celkových pohledů. Podobný stupeň ochrany má instalace v krajinné památkové zóně.

Zdroj: Národní památkový úřad npu.cz

Související článek

Počet firemních fotovoltaik roste, domácích na střechách se postavilo méně

Je konec prudkému rozvoji sektoru domácích fotovoltaik? Podle údajů za první pololetí, které prezentovala Solární asociace, to tak vypadá. Na druhou stranu ale neklesá celkový ...