Od výroby k akumulaci. Ředitel PV Service Plus má v zelené energetice tah na branku. Bateriové parky připravuje v Česku, Slovensku i Rumunsku

Velkokapacitní bateriová úložiště nejsou jen technologickou zajímavostí, nýbrž nutnou součástí moderní energetiky. Firma PV Service Plus působí v energetickém sektoru s fotovoltaikou už přes patnáct let a podílela se na více než třech stovkách úspěšných instalací. Nyní přesouvá pozornost o stupínek výš, od výroby k akumulaci.

„Schválení Lex OZE III jsme tu měli mít už před sedmi lety,“ uvádí v rozhovoru technický ředitel společnosti Eduard Michna, který momentálně připravuje výstavbu velkých bateriových parků v Česku, Slovensku a Rumunsku.

Trefně přirovnává, že do této doby jsme „jaksi“  pokulhávali za západní Evropou. Přičemž samotná technologie nová není, jen v našem českém prostředí se kontejnerová úložiště s desítkami tun lithia teprve učí být standardem.

Má smysl bateriové úložiště bez fotovoltaiky?

Dostáváme se sice do jiného principu používání úložiště, ale smysl má. Jeden z jejich aktuálně připravovaných projektů ilustruje změnu trendu, kdy malá fotovoltaická elektrárna o výkonu 100 kW bude muset nově obsluhovat čtrnáct dobíjecích stanic pro elektromobily.

Problém však nastává v distribuční síti. „Areál má omezené připojení a distribuce vám ho dnes jednoduše nenavýší. A pokud ano, připojovací poplatky u příkonů kolem 300 kW se mohou značně prodražit,“ upozorňuje a dodává, že v praxi to znamená výrazné finanční, ale i technické limity.

Uvádí proto konkrétní příklad: „Náš zákazník v autosalonu musel kvůli dodavateli nainstalovat rychlonabíječky, ale připojení mu nikdo nenavýšil. Když je zapnul, shodil celou firmu, včetně servisu. Tohle vám baterie ale dokáže vyřešit.“

Správně navržená bateriová řešení mohou celý problém elegantně obejít. Když baterii přes noc nabijete za výhodnější cenu, můžete tuto energii přes den velmi rychle uvolnit do nabíjecích stanic, aniž byste zatížili distribuční síť.

Legislativní překážky, nedůvěra investorů

Podle Michny by celý rozvoj mohl být rychlejší, kdyby se odstranily legislativní překážky. Lex OZE III je krok správným směrem, ale zdaleka však neřeší vše. „Teď se teprve tvoří vyhlášky. A pořád není vyřešeno, jak baterky připojovat, provozovat, certifikovat. Takže investoři čekají,“ konstatuje s tím, že další brzdou je i nejistota kolem podpory pro starší solární elektrárny. „Těžko sem půjde velký zahraniční investor, když nemáme stabilní investiční prostředí,“ dodává.

Budoucnost vidí ve smart energy systémech, které spojují fotovoltaiku, baterie, řízení spotřeby a elektromobilitu. „Technologie máme, ceny klesají. Teď je to hlavně o tom, kolik lidí to dokáže správně poskládat dohromady,“ uzavírá.

Související článek

V Německu mají už milion balkonových elektráren. U nás bez šance

Balkonové fotovoltaiky jsou pro uživatele velmi snadné k používání, navíc jsou poměrně levné. Lze je koupit v běžných maloobchodních řetězcích a takto mohou elektřinu vyrábět ...

Buďte v obraze

Odebírejte pravidelný newsletter ze světa fotovoltaiky a tepelných čerpadel.