Jak může písek ze Sahary z ovzduší ovlivňovat výkon solárů? Jak je důležité jeho množství?
Saharský písek způsobuje zákal atmosféry, takže přes něj prosvítá méně slunečných paprsků, a tedy je snížena výroba fotovoltaiky. Horším, ale dost častým případem je, že se utvoří hustší vysoká oblačnost, která tlumí ještě více výrobu než obyčejný zákal a výroba se pak podle hustoty této oblačnosti může pohybovat jen na 40-60 % teoretického maxima pro danou hodinu. Třetí vliv je sesedání prachu na panely, které jsou pak „zašpiněné“ a snižuje se jim účinnost. Ale tento vliv je oproti oběma předešlým rozhodně menší a nastává například i během suššího jara, kdy vyjíždí zemědělská technika na pole anebo se jen prostě práší. To pak i za jasného dne poznáme, že je výroba o pár procent nižší, než by se čekalo.
Jak se nedávný výskyt tohoto písku u nás odrazil ve výkonu fotovoltaiky a ceně elektřiny?
Nejhorší situace byla pravděpodobně v sobotu dopoledne a kolem poledne a také v neděli odpoledne. Čistě oproti výpočtu předpovědních modelů, které předpokládali vesměs slunečné počasí, tak byl rozdíl v rámci ČR i okolo 900 MW. Například v sobotu dopoledne měla být výroba na 85-90 % maxima a byla jen okolo 40 %. Kvůli tomu byla systémová odchylka dosti vysoká a v některé části dne byla i přes -600 MW. To se samozřejmě projevilo na zúčtovací ceně odchylky, která šplhala i k 28 tis/MWh, ale to se občas stává i za jiných situací.
Bylo možné tento objem písku předpovídat?
O saharském písku jsme věděli díky modelu SKIRON (https://forecast.uoa.gr/en/forecast-maps/dust/europe), který je volně dostupný a počítá speciálně množství prachu v atmosféře. Dále to predikovali i produkty Copernicus (model CAMS). Tedy o tom, že saharský písek na naše území přijde, a v nezvyklém množství, se vědělo. Co předpovědní modely nevědí, je jestli způsobí právě jen zákal a nebo rovnou oblačnost. Takže mají většinou v předpovědi jasnou oblohu, a přitom je prakticky zataženo. My jsme pro své klienty dělali vždy již den předem korekci směrem k nižším číslům a také ještě upravovali predikci na nejbližší hodiny. Díky tomu se podařilo snížit celkové rozdíly mezi předpokladem a skutečností a tím ušetřit peníze za odchylku.
Co vše obnáší předpověď počasí pro fotovoltaiky?
My pracujeme s větším množstvím předpovědních modelů počasí a konkrétně u fototovoltaiky je důležitá především radiace, oblačnost či teplota vzduchu. Na základě znalosti historických dat o výrobě daného portfolia fotovoltaiky, případně technických parametrů panelů a počasí, učíme naše modely predikovat výrobu na dalších až 15 dnů dopředu, i když hlavní zájem zákazníků je predikce na nejbližší hodiny, a pak na den dopředu. Kromě automatického systému máme i meteorology, kteří na celou situaci dohlíží a dělají korekce podle vlastních zkušeností. To byl i případ epizody se saharským pískem, kdy díky lidskému zásahu došlo k výraznému snížení dopadů na klienty, i když i tak byl určitě pro mnohé hodně nepříjemný. Nové předpovědi počítáme každých 15 minut a to až v 15 minutovém rozlišení. Ke krátkodobé předpovědi na pár hodin dopředu používáme i satelitní snímky a jejich extrapolaci v čase. Tedy vidíme, kam se oblačnost pravděpodobně posune v horizontu nejbližších hodin, a to pak promítneme do nejbližší predikce pro klienta.
Které jevy chod fotovoltaik narušují?
Asi největší „hrůzou“ je tvorba inverzní nízké oblačnosti a mlh. S tím modely počasí také neumí příliš dobře pracovat, i když v posledních letech udělaly světová centra, které je počítají, velký pokrok. Stává se tedy, že buď modely dávají zataženo a je zcela jasno, ale častěji je to obráceně. Za další se přesně neví, kdy se během dne tato oblačnost rozpustí. Díky tomu pak vznikají větší rozdíly mezi predikcí a skutečností. V tomto případě je hodně benefitní korekce automatického modelu meteorologem. Další problém je v letních měsících, kdy po poledni vzniká kupovitá oblačnost, která často může přerůst do větších bouřek. Ta vzniká ve velmi krátkém čase a také brzo zaniká. To způsobuje velkou rozkolísanost výroby FVE a tím pádem i horší predikovatelnost i na nejbližší hodiny. V zimě sice výkony nejsou veliké, ale zde se musí správný predikční model vypořádat se sněhem na panelech. Jsou situace, kdy je sice jasná obloha, ale na panelech leží 20 cm sněhu a nevyrábí vůbec. A do toho se díky slunci během dne postupně sníh rozpouští, takže výroba postupně nabíhá.
Je možné, že nás ještě v této sezóně saharský písek potrápí?
Několikrát do roka se tyto situace opakují, i když svým množstvím byla tato epizoda opravdu výjimečná. Další saharský písek se čeká i tomto víkendu (6. – 8. dubna).
