„Realita je taková, že my jsme žádali ČEZ Distribuci o připojení dvakrát, neuspěli jsme ani podruhé. Ale ČEZ Distribuce to vyhodnocuje tak, že v tu chvíli (žádosti) kapacita podle výkonu elektrárny připojení neumožňuje, a proto to zamítá. To ale neznamená, že to v budoucnu nemůže být jinak, ta síť se neustále buduje. Nebo nám mohou vyhovět jen z části toho výkonu, nemusí to být těch 100 MW, co jsme žádali doteď, ale můžeme to rozdělit do etap, což jsou další varianty, které budeme pravděpodobně zkoušet,“ doplnil Miklík.
Solární elektrárnu plánuje kraj na letišti v bývalém vojenském prostoru Ralsko, o projekt se zajímá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). V souvislosti s korupční kauzou na libereckém magistrátu policie obvinila osm lidí, dva skončili ve vazbě. Jedna větev vyšetřování se týká Libereckého kraje, obviněn ale zatím nikdo nebyl. Podle regionálního serveru Náš Liberec jde o podezření z korupce právě v souvislosti s plánovanou stavbou elektrárny. To Miklík odmítá, projekt je v přípravě a kraj by podle něj mohl být těžko víc transparentní.
Liberecký kraj pracuje na přípravě projektu poslední dva roky, studii využití letiště zpracovala Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, minimální navržená varianta počítá s instalovaným výkonem 67 MW, ta největší 104 MW. Po diskuzích a úpravách projektu je možné podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) projekt solární elektrárny uskutečnit a umožnit zároveň využití části plochy pro rekreační létání a další aktivity.
Loni na podzim zahájila pro kraj advokátní kancelář MT Legal k projektu předběžné tržní konzultace, do nichž se přihlásilo pět firem, do dalšího kola postoupily čtyři. Závěry zatím k dispozici nejsou. Teprve na jejich základě bude podle Půty krajské zastupitelstvo rozhodovat, jakým způsobem bude dál postupovat – zda do projektu kraj půjde jako samostatný investor, nebo se může spojit ve společném podniku s nějakou firmou, která v oblasti fotovoltaiky podniká, případně může jít cestou investice soukromé firmy, jež by pak kraji odváděla část zisků.
Areál v Ralsku o rozloze 300 hektarů převzal kraj v roce 2007 od státu. Letiště naposledy využívala sovětská armáda, která ho opustila v roce 1991, od té doby na zhruba 2,5 kilometru dlouhé ranveji přistávají jen malá sportovní letadla. Plocha se podle vedení Libereckého kraje nabízí k energetickému využití, první záměry na zastavění letištní plochy solárními panely se objevily už před 15 lety, v době, kdy podobné projekty zažívaly boom díky vysokým výkupním cenám elektřiny. Tehdy se však záměr neuskutečnil.
V bývalém vojenském prostoru není plánovaná solární elektrárna prvním podobným projektem. Velká elektrárna s instalovaným výkonem bezmála 56 megawattů (MW) vyrostla už v roce 2010 v pěti lokalitách v oblasti Ralska a Mimoně a dnes ji provozuje skupina ČEZ. Podle firmy jde v Česku o jednu z nejvhodnějších lokalit pro výroby elektřiny ze slunečního záření. Instalovaný výkon elektrárny představuje skoro polovinu instalovaného výkonu všech solárních elektráren v Libereckém kraji, který na konci loňského roku dosáhl 113,9 MW.
